Zemi hrozí "globální zatemnění"

Vědci tento jev nazývají "global dimming" (globální zastínění či zatemňování). Jedná se o málo známý jev, kvůli kterému bude svět pravděpodobně tmavší než dosud býval. Kvůli hustším mrakům a rostoucímu znečištění ovzduší dopadá na zemský povrch o 15 procent méně slunečního světla než před 50 lety. Vyplývá to z výzkumu Michaela Rodericka z Australské národní univerzity v Canbeře.
"Globální zatemňování znamená, že se snižuje průchod světla atmosférou," říká Roderick. Beate Liepertová, klimatoložka Lamont-Dohertyovy zemské observatoře z Kolumbijské univerzity v New Yorku, dodává: "Stačí se podívat z okénka, když letíte do New Yorku nebo do Kalifornie - vše je temnější, tlumenější."
Vědci říkají, že globální zatemňování, nazývané i sluneční zatemňování, částečně vyváží globální oteplování, které, jak se většina z nich shoduje, je způsobeno "skleníkovými plyny" jako jsou výfukové plyny a emise z uhelných elektráren.
Ředitel newyorského Goddardova institutu pro studium vesmíru při NASA James Hansen považuje efekt tlumení slunečního záření v porovnání s oteplováním kvůli skleníkovým plynům asi za poloviční. Při globálním oteplování plyny v atmosféře, jako oxid uhličitý, zachycují sluneční teplo a brání mu šířit se zpět do vesmíru, a proto se zvyšuje teplota Země. Mraky a znečištěné ovzduší na druhé straně blokují část tepelné energie přicházející ze Slunce. Stejně jako slunečník na pláži.
Ačkoliv teorie globálního oteplování je obecně přijímána, globální zatemňování zůstává kontroverzním názorem. Teorie byla zveřejněna v posledních letech díky hrstce výzkumníků, kteří na stovkách míst po celém světě měřili pokles slunečního záření. Liepertová, Roderick a další vědci budou o svých názorech diskutovat na mezinárodní geofyzikální konferenci, která se koná koncem května v Montrealu.
V rozhlasovém interview loni v prosinci Roderick připustil, že zpočátku byli lidé velmi skeptičtí. Nyní podle něj existují další důkazy, které vše skládají dohromady. Pokles slunečního záření o 10 až 20 procent byl v posledních padesáti letech pozorován na mnoha místech. Názor potvrzuje i Liepertová, která přiznává, že musí stále čelit mnohým sporům, ale existence jevu začíná být akceptována. Globalní zatemňování bylo pozorováno ve Spojených státech, Evropě, Izraeli a Asii. Většina vědeckých institucí proto již začíná měnit svůj názor. Zájem o problematiku projevuje NASA, kalifornský Scripps Research Institute, Národní centrum pro atmosférický výzkum v Coloradu i mnoho jiných.

Teorii podporují i dva druhy dat sbíraných během několika desítek let:
- Měřiče záření - černé kovové desky, které absorbují sluneční paprsky, se nezahřívají tak rychle jako dříve.
- Rychlost, kterou se ze speciálních měřících misek umístěných na slunci odpařuje voda, se během let zpomaluje.

Například Roderick měří výšku vody ve své měřící misce v 9 hodin dopoledne každý den, odčítá případné srážky a počítá, kolik se jí odpařilo během uplynulého dne. Všude po světě dochází k menšímu odpařování vody, což je důsledek globálního zatemňování.
Podle biologa z izraelské Organizace pro výzkum zemědělství Geralda Stanhilla měření ukazují, že množství sluneční energie se za deset let zmenšuje asi o 3 procenta.
Liepertová dodává, že okolo dvou třetin globálního zatemňování je způsobeno větším množstvím vodních par v mracích. To je vedlejším produktem globálního oteplování. Na Zem dopadne méně světla, protože mraky jsou neprůhlednější. Jak globální oteplení roste, mraky mohou zadržovat více vody. To ale neznamená více deště, voda tam zkrátka zůstane.
Zbytek zastínění způsobuje znečištěné ovzduší - drobné částečky v atmosféře známé jako aerosol. Tento problém se dotýká celého světa, nejenom smogových měst jako je Houston nebo Los Angeles. Například na začátku května NASA zjistila, že znečištěné ovzduší může cestovat díky rychle vanoucím větrům z Indického oceánu přes Tichý až do jižního Atlantiku.
"Když létám z New Yorku do Kalifornie, vidím velmi vysoké nahnědlé vrstvy. Jsou to vrstvy starého aerosolu," dodává Liepertová. "Čím více aerosolu, tím větší oteplování, a tím dosáhneme i většího zatemňování." Klimatoložka očekává, že zatemňování bude pokračovat v místech jako je Čína nebo západ Spojených států, kde roste populace i průmysl. Na druhé straně ekonomický úpadek bývalého Sovětského svazu zapříčinil pročištění vzduchu ve východní Evropě.