Země vstupuje do vyšší vulkanické aktivity
Pravděpodobnost, že naši planetu zničí erupce některé ze spících supersopek, je mnohem vyšší než fatální srážka s velkým asteroidem. Země vstoupila do období nejvyšší vulkanické činnosti za uplynulých 300 let, přičemž možnost katastrofálního výbuchu je zhruba desetiprocentní.
„Odborníci z Evropské vědecké nadace (ESF) uvedli, že vulkány – zvlášť supersopky jako v Yellowstonském národním parku v americkém Wyomingu s kráterem 55 na 75 km – znamenají akutnější nebezpečí pro přežití lidstva než náraz asteroidu, zemětřesení, jaderná válka nebo globální oteplování,“ napsal britský server Express.
Připomíná, že existuje jen málo nouzových plánů pro tuto „tikající bombu“, jež může podle expertů explodovat s pěti- až desetiprocentní pravděpodobností během příštích 80 let. Navíc žádný stát samostatně na to nemá dostatek prostředků.
Vedle yellowstonské sopky, jejíž erupce by vymazala západní část Spojených států, označují odborníci za nejrizikovější Vesuv v Itálii a Popokatepetl v Mexiku. Ten se přitom aktivoval před necelými třemi lety, zatímco Vesuv naposledy vybuchl v roce 1944 a ve smrtícím dosahu další případné erupce nyní je kolem tří miliónů lidí.
Geologická učebnice dějin naší planety uvádí za jednu z nejhorších katastrof výbuch – 3600 metrů vysoké sopky Mazama v nynějším americkém státě Oregon před 7700 lety, z níž nezbylo nic než přes půl kilometru hluboký kráter.
Odhadovaných 150 km krychlových sopečné hmoty, jež se rozšířila i do ovzduší a zakryla Slunce, vedlo k takzvané sopečné zimě a ke globálnímu poklesu průměrných teplot.
Dějištěm dalších dvou megakatastrof se v 19. století stala Indonésie. Erupce sopky Tambora (ostrov Sumbawa) v roce 1815 je pokládána za největší v historii lidstva. Usmrtila přes 90 tisíc lidí a dalších 800 tisíc zemřelo na následky, uvádí server sopky.eu. Nebylo kde pěstovat plodiny. Následující rok byly na severní polokouli zaznamenány velmi nízké teploty a v důsledku toho neúroda.
O 68 let později se celým světem přehnala tlaková vlna exploze vulkanického ostrova Krakatoa, jehož jméno je v povědomí lidí asi nejznámější. Erupce o síle 200 megatun TNT byla slyšet až ve dva tisíce kilometrů vzdálené Austrálii a zahubila nejméně 40 tisíc lidí.
Z poslední doby je v paměti mnohem slabší událost z amerického státu Washington. V květnu 1980 tam vybuchla sopka Mount St. Helens (pojmenovaná po britském diplomatovi lordu St. Helens). Erupce stála život 57 lidí a zničeno bylo 250 domů. Od té doby se vulkán připomíná občasným vzestupem lávy a zlověstným dýmem.