Zelená Hora

Zámek Zelená Hora je obklopen množstvím podivně roztroušených kamenů. Jeden z těchto kamenů je vztyčený a větší než ostatní. Zvláštní pověst se váže k těmto podivuhodným balvanům.

V dobách dávno minulých se kolem strmé cesty k zámku pokojně popásalo stádo ovcí. Stádo patřilo jednomu ze zdejších zemanů.

Ovečky hlídal chudý mladík, který jediné co na světě měl, byly právě ovce. Rodiče mu chudákovi zemřeli, ještě když byl malý.

Proto byl Toník zemanovi vděčný za tuto práci. O ovečky se staral svědomitě, každé ráno je vyhnal na pastvu a každého večera je hnal z pastviny domů a když nastalo léto, přespával s ovcemi v salaši.

Pán často však navštěvoval hospůdku a stejně často hrál karty o peníze. Jednoho dne již neměl co vsadit, a tak hrál o své stádo i s ovčákem. Štěstí se na něj toho dne neusmálo a zeman celé stádo prohrál.

A tak se stalo, že ovečky i Toník se dostali do rukou pána krutého a zlého, kterého již dlouho z pekla sledovali všichni čerti.

Jednoho dne proletěl nad krajem pekelník, rozhněvaný tak, až mu oči hněvem hořely. Toho dne se také stala ta podivuhodná věc, pasáček i ovečky zkameněli.

Nikdo neví, proč se tenkrát tak stalo, ale vypráví se, že každým rokem v den této události celé stádo ožije a ze stráně je slyšet ovčákovo pískání.