Zaplaví nás oceán?

Vzestup hladiny světového oceánu je často považován za jednu z velkých hrozeb, kterým je třeba čelit, je silně mediálně propagována. Podle katastrofických scénářů, které byly i zfilmovány, nás čeká zaplavení pobřežních oblastí a ztrátu domova i půdy pro miliony lidí žijících u pobřeží. Kalkuluje se s vzestupem hladiny oceánu např. o dva metry a tudíž zaplavením všech území ležících v této nadmořské výšce. Skutečné riziko ovšem není zřejmě až tak veliké, jak se někdy vykresluje.

První věc, kterou je třeba si uvědomit, je skutečnost, že aktuálně probíhající vzestup hladiny oceánu, ač z hlediska geologické historie poměrně rychlý, je z hlediska života člověka stále bezpečně pomalý a nepůsobí dnešní společnosti problémy. Nynější tempo je zhruba 3 mm za rok, to znamená vzestup o pouhých 30 cm za století, což by nemělo výrazně ohrozit ani pobřežní oblasti.

I kdyby růst hladiny výrazně zesílil, stále to budou jen řádově milimetry ročně. Před takovou záplavou uteče i nejpomalejší hlemýžď, natož aby to nestihl člověk. Žádná povodeň, při které by lidé utíkali před postupujícím mořem a nechávali za sebou opuštěné domovy, tudíž nehrozí.

Přirozené kolísání mořské hladiny v důsledku přílivu a odlivu, vlnění nebo přechodu tlakových útvarů je řádově větší, než trvalý růst hladiny v důsledku tání ledovců. Lidé na Zemi nežijí přímo na plážích, takže mírný vzestup hladiny nikomu neublíží.

V horizontu desítek let pak na případný vzestup moře o desítky centimetrů půjde relativně snadno reagovat – někde posunem zástavby, obyvatelstva i ekonomické aktivity do vnitrozemí, jinde vybudováním hrází, či budou stačit pouze drobné terénní úpravy, typu navýšení základů domů. Vždyť Nizozemsko žije pod hladinou moře díky hrázím už stovky let a to až pět metrů pod mořem. Navíc se naše technologie stále zlepšují. Ani záplava půdy nedosáhne tragických rozměrů – každý rok daleko více půdy přeměníme v zastavěnou plochu, než kolik jí zalije moře.

Stoupající hladina oceánu je prezentována jako nejvážnější problém klimatických změn, neboť působí na první pohled apokalypticky. Avšak ve skutečnosti by nám neměla přinést příliš problémů. Pokud už ano, tak zejména nízkým korálovým ostrovů, zejména v Pacifiku. Z globálního hlediska tam však žije minimum obyvatel, které nebude obtížné přestěhovat. Ostrovy se stejně potápí přirozenou cestou svým rozpadem, bez ohledu na hladinu moře.

Kromě toho naše lidská činnost na některých místech vede k hrozbě zaplavování daleko rychleji přímou cestou – např. vybudování přehrady na řekách ústících do moře deltou vede k postupnému zaplavování delty mořem, neboť delta je okradena o jinak přirozené sedimenty, které se v ní přirozeně ukládaly a jež jí udržovaly nad vodou.

Žádná katastrofa tedy nehrozí a ani masovou emigraci z pobřežních oblastí nelze čekat. Situace by byla horší, kdyby se vzestup hladin oceánu zrychlil několikanásobně, což nelze vyloučit, ale ani přímo předpokládat.

Za zmínku stojí i fakt, že pokud bude mít někdo problém se stoupajícím mořem, budou to chudé země, které celou událost nezavinily, ale nemají peníze na přizpůsobení se…