81. kapitola

1. (81:1) Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. (81:2) Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
2. (81:3) Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
3. (81:4) Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
4. (81:5) Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
5. (81:6) Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
6. (81:7) Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
7. (81:8) V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. Sélah.
8. (81:9) Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
9. (81:10) A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
10. (81:11) Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
11. (81:12) Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
12. (81:13) A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
13. (81:14) Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
14. (81:15) Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
15. (81:16) A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
16. (81:17) A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.
 

82. kapitola

1. Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:
2. Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? Sélah.
3. Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.
4. Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.
5. Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.
6. Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;
7. A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.
8. Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.
 

83. kapitola

1. (83:1) Píseň a žalm Azafův. (83:2) Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
2. (83:3) Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
3. (83:4) Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
4. (83:5) Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
5. (83:6) Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
6. (83:7) Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
7. (83:8) Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
8. (83:9) Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. Sélah.
9. (83:10) Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
10. (83:11) Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
11. (83:12) Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
12. (83:13) Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
13. (83:14) Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
14. (83:15) Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
15. (83:16) Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
16. (83:17) Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
17. (83:18) Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
18. (83:19) A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.
 

84. kapitola

1. (84:1) Přednímu z kantorů na gittit, synů Chóre, žalm. (84:2) Jak jsou milí příbytkové tvoji, Hospodine zástupů!
2. (84:3) Žádostiva jest a velice touží duše má po síňcích Hospodinových; srdce mé, i tělo mé pléše k Bohu živému.
3. (84:4) Ano i ten vrabec nalezl sobě místo a vlaštovice hnízdo, v němž by schránila mladé své, při oltářích tvých, Hospodine zástupů, králi můj a Bože můj.
4. (84:5) Blahoslavení, kteříž přebývají v domě tvém, tiť tebe na věky chváliti budou. Sélah.
5. (84:6) Blahoslavený člověk, jehož síla jest Hospodin, a v jejichž srdci jsou stezky kroků jejich,
6. (84:7) Ti, kteříž jdouce přes údolí moruší, za studnici jej sobě pokládají, na něž i déšť požehnání přichází.
7. (84:8) Berou se houf za houfem, a ukazují se před Bohem na Sionu.
8. (84:9) Hospodine Bože zástupů, vyslyš modlitbu mou, pozoruj, ó Bože Jákobův. Sélah.
9. (84:10) Pavézo naše, popatř, ó Bože, a viz tvář pomazaného svého.
10. (84:11) Nebo lepší jest den v síňcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků.
11. (84:12) Nebo Hospodin Bůh jest slunce a pavéza; tuť milosti i slávy udílí Hospodin, aniž odepře čeho dobrého chodícím v upřímnosti.
12. (84:13) Hospodine zástupů, blahoslavený člověk, kterýž naději skládá v tobě.

 

85. kapitola

1. (85:1) Přednímu z kantorů, synů Chóre, žalm. (85:2) Laskavěs se, Hospodine, někdy ukazoval k zemi své, přivedls zase z vězení Jákoba.
2. (85:3) Odpustil jsi nepravost lidu svého, přikryls všeliký hřích jejich. Sélah.
3. (85:4) Zdržels všecken hněv svůj, odvrátils od zůřivosti prchlivost svou.
4. (85:5) Navratiž se zase k nám, ó Bože spasení našeho, a učiň přítrž hněvu svému proti nám.
5. (85:6) Zdaliž na věky hněvati se budeš na nás? A protáhneš zůřivost svou od národu do pronárodu?
6. (85:7) Zdaliž ty obrátě se, neobživíš nás, tak aby se lid tvůj veselil v tobě?
7. (85:8) Ukaž nám, Hospodine, milosrdenství své, a spasení své dej nám.
8. (85:9) Ale poslechnu, co říká Bůh ten silný, Hospodin. Jistě žeť mluví pokoj k lidu svému, a k svatým svým, než aby se nenavracovali zase k bláznovství.
9. (85:10) Zajisté žeť jest blízké těm, kteříž se ho bojí, spasení jeho, a přebývati bude sláva v zemi naší.
10. (85:11) Milosrdenství a víra potkají se spolu, spravedlnost a pokoj dadí sobě políbení.
11. (85:12) Víra z země pučiti se bude, a spravedlnost s nebe vyhlédati.
12. (85:13) Dáť také Hospodin i časné dobré, tak že země naše vydá úrody své.
13. (85:14) Způsobí to, aby spravedlnost před ním šla, když obrátí k cestě nohy své.
 

86. kapitola

1. Modlitba Davidova. Nakloň, Hospodine, ucha svého, a vyslyš mne, neboť jsem chudý a nuzný.
2. Ostříhejž duše mé, neboť jsem ten, jehož miluješ; zachovej služebníka svého, ty Bože můj, v tobě naději majícího.
3. Smiluj se nade mnou, Hospodine, k toběť zajisté každého dne volám.
4. Potěš duše služebníka svého, neboť k tobě, ó Pane, duše své pozdvihuji.
5. Nebo ty jsi, Pane, dobrotivý a lítostivý, a hojný v milosrdenství ke všechněm, kteříž tě vzývají.
6. Slyš, Hospodine, modlitbu mou, a pozoruj hlasu žádostí mých.
7. V den ssoužení svého vzývám tě, nebo mne vyslýcháš.
8. Neníť žádného tobě podobného mezi bohy, ó Pane, a není takových skutků, jako jsou tvoji.
9. Všickni národové, kteréž jsi učinil, přicházejíce, skláněti se budou před tebou, Pane, a ctíti jméno tvé.
10. Nebo jsi ty veliký, a činíš divné věci, ty jsi Bůh sám.
11. Vyuč mne, Hospodine, cestě své, abych chodil v pravdě tvé; ustav srdce mé v bázni jména svého.
12. I budu tě oslavovati, Pane Bože můj, z celého srdce svého a ctíti jméno tvé na věky,
13. Poněvadž milosrdenství tvé veliké jest nade mnou, a vytrhls duši mou z jámy nejhlubší.
14. Ó Bože, povstaliť jsou pyšní proti mně, a rota násilníků hledají bezživotí mého, ti, kteříž tě sobě nepředstavují.
15. Ale ty Pane, Bože silný, lítostivý a milostivý, shovívající a hojný v milosrdenství, i pravdomluvný,
16. Vzhlédniž na mne, a smiluj se nade mnou, obdař silou svou služebníka svého, a zachovávej syna děvky své.
17. Prokaž ke mně znamení dobrotivosti, tak aby vidouce to ti, kteříž mne nenávidí, zahanbeni byli, že jsi ty mi, Hospodine, spomohl, a mne potěšil.
 

87. kapitola

1. Synům Chóre, žalm a píseň. Základ svůj na horách svatých.
2. Milujeť Hospodin, totiž brány Sionské, nade všecky příbytky Jákobovy.
3. Přeslavnéť jsou to věci, kteréž se o tobě hlásají, ó město Boží. Sélah.
4. Připomínati budu Egypt a Babylon před svými známými, ano i Filistinské a Tyrské i Mouřeníny, že se tu každý z nich narodil.
5. An i o Sionu praveno bude: Ten i onen jest rodem z něho, sám pak Nejvyšší utvrdí jej.
6. Sečteť Hospodin při popisu národy, a dí, že tento se tu narodil. Sélah.
7. Tou příčinou zpívají s plésáním o tobě všecky moci života mého.
 

88. kapitola

1. (88:1) Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. (88:2) Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
2. (88:3) Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
3. (88:4) Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil.
4. (88:5) Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
5. (88:6) Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
6. (88:7) Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
7. (88:8) Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah.
8. (88:9) Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
9. (88:10) Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
10. (88:11) Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? Sélah.
11. (88:12) I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
12. (88:13) Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
13. (88:14) Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
14. (88:15) Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
15. (88:16) Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
16. (88:17) Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
17. (88:18) Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
18. (88:19) Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.

 

89. kapitola

1. (89:1) Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. (89:2) O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
2. (89:3) Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
3. (89:4) Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
4. (89:5) Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.
5. (89:6) Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
6. (89:7) Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
7. (89:8) Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
8. (89:9) Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
9. (89:10) Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
10. (89:11) Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
11. (89:12) Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
12. (89:13) Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
13. (89:14) Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
14. (89:15) Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
15. (89:16) Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
16. (89:17) Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
17. (89:18) Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
18. (89:19) Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
19. (89:20) Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
20. (89:21) Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
21. (89:22) A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
22. (89:23) Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
23. (89:24) Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
24. (89:25) Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
25. (89:26) A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
26. (89:27) On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
27. (89:28) Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
28. (89:29) Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
29. (89:30) Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
30. (89:31) Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
31. (89:32) Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
32. (89:33) Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
33. (89:34) Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
34. (89:35) Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
35. (89:36) Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
36. (89:37) Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
37. (89:38) Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
38. (89:39) Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
39. (89:40) Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
40. (89:41) Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
41. (89:42) Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
42. (89:43) Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
43. (89:44) Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
44. (89:45) Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
45. (89:46) Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.
46. (89:47) Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
47. (89:48) Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
48. (89:49) Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.
49. (89:50) Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
50. (89:51) Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
51. (89:52) Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.
52. (89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.
 

90. kapitola

1. Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
2. Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
3. Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
4. Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
5. Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
6. Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
7. Ale my hyneme od hněvu tvého, a prchlivostí tvou jsme zděšeni.
8. Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
9. Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
10. Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
11. Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
12. Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
13. Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
14. Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
15. Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
16. Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
17. Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
 

91. kapitola

1. Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
2. Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
3. Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
4. Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
5. Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
6. Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
7. Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
8. Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
9. Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
10. Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
11. Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
12. Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.
13. Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.
14. Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.
15. Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.
16. Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.

 

92. kapitola

1. (92:1) Žalm a píseň, ke dni sobotnímu. (92:2) Dobré jest oslavovati Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému, ó Nejvyšší,
2. (92:3) Zvěstovati každé jitro milosrdenství tvé, a pravdu tvou každé noci,
3. (92:4) Při nástroji o desíti strunách, při loutně, a při harfě s písničkou.
4. (92:5) Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky svými, o skutcích rukou tvých zpívati budu.
5. (92:6) Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.
6. (92:7) Člověk hovadný nezná toho, aniž blázen rozumí tomu,
7. (92:8) Že vyrostají bezbožní jako bylina, a kvetou všickni činitelé nepravosti, aby vyhlazeni byli na věky.
8. (92:9) Ty pak, ó Nejvyšší, že na věky jsi Hospodin.
9. (92:10) Nebo aj, nepřátelé tvoji, Hospodine, nebo aj, nepřátelé tvoji zahynou; rozptýleni budou všickni činitelé nepravosti.
10. (92:11) Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův, pokropen budu olejem novým.
11. (92:12) I podívá se oko mé na ty, jenž mne špehují, a o těch nešlechetnících, jenž proti mně povstávají, ušima svýma uslyším.
12. (92:13) Spravedlivý jako palma kvésti bude, a jako cedr na Libánu rozloží se.
13. (92:14) Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.
14. (92:15) Ještě i v šedinách ovoce ponesou, spanilí a zelení budou,
15. (92:16) Aby to zvěstováno bylo, že přímý jest Hospodin, skála má, a že nepravosti žádné při něm není.
 

93. kapitola

1. Hospodin kraluje, v důstojnost se oblékl, oblékl se Hospodin v sílu, a přepásal se; také okršlek země upevnil, aby se nepohnul.
2. Utvrzenť jest trůn tvůj přede všemi časy, od věčnosti ty jsi.
3. Pozdvihují se řeky, ó Hospodine, pozdvihují řeky zvuku svého, pozdvihují řeky vlnobití svých.
4. Nad zvuk mnohých vod, nad sílu vln mořských mnohem silnější jest na výsostech Hospodin.
5. Svědectví tvá jsou velmi jistá, domu tvému ušlechtilá svatost, Hospodine, až na věky.
 

94. kapitola

1. Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
2. Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
3. Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
4. Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
5. Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
6. Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
7. Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
8. Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
9. Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
10. Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
11. Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
12. Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
13. Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
14. Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
15. Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
16. Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
17. Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
18. Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
19. Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
20. Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
21. Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
22. Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
23. Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
 

95. kapitola

1. Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.
2. Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.
3. Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,
4. V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.
5. Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.
6. Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.
7. Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,
8. Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,
9. Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.
10. Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.
11. Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
 

96. kapitola

1. Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívej Hospodinu všecka země.
2. Zpívejte Hospodinu, dobrořečte jménu jeho, zvěstujte den po dni spasení jeho.
3. Vypravujte mezi národy slávu jeho, mezi všemi lidmi divy jeho.
4. Nebo veliký Hospodin, a vší chvály hodný, i hrozný jest nade všecky bohy.
5. Všickni zajisté bohové národů jsou modly, ale Hospodin nebesa učinil.
6. Sláva a důstojnost před ním, síla i okrasa v svatyni jeho.
7. Vzdejte Hospodinu čeledi národů, vzdejte Hospodinu čest i moc.
8. Vzdejte Hospodinu čest jména jeho, přineste dary, a vejděte do síňcí jeho.
9. Sklánějte se Hospodinu v okrase svatoti, boj se oblíčeje jeho všecka země.
10. Rcete mezi pohany: Hospodin kraluje, a že i okršlek zemský upevněn bude, tak aby se nepohnul, a že souditi bude lidi spravedlivě.
11. Rozveseltež se nebesa, a plésej země, zvuč moře, i což v něm jest.
12. Plésej pole a vše, což na něm, tehdáž ať prozpěvuje všecko dříví lesní,
13. Před tváří Hospodina; neboť se béře, béře se zajisté, aby soudil zemi. Budeť souditi okršlek světa v spravedlnosti, a národy v pravdě své.
 

97. kapitola

1. Hospodin kraluje, plésej země, a vesel se ostrovů všecko množství.
2. Oblak a mrákota jest vůkol něho, spravedlnost a soud základ trůnu jeho.
3. Oheň předchází jej, a zapaluje vůkol nepřátely jeho.
4. Zasvěcujíť se po okršlku světa blýskání jeho; to viduc země, děsí se.
5. Hory jako vosk rozplývají se před oblíčejem Hospodina, před oblíčejem Panovníka vší země.
6. Nebesa vypravují o jeho spravedlnosti, a slávu jeho spatřují všickni národové.
7. Zastyďte se všickni, kteříž sloužíte rytinám, kteříž se chlubíte modlami; sklánějte se před ním všickni bohové.
8. To uslyše Sion, rozveselí se, a zpléší dcery Judské z příčiny soudů tvých, Hospodine.
9. Nebo ty, Hospodine, jsi nejvyšší na vší zemi, a velice jsi vyvýšený nade všecky bohy.
10. Vy, kteříž milujete Hospodina, mějte v nenávisti to, což zlého jest; onť ostříhá duší svatých svých, a z ruky bezbožníků je vytrhuje.
11. Světlo vsáto jest spravedlivým, a radost těm, kteříž jsou upřímého srdce.
12. Veselte se, spravedliví v Hospodinu, a oslavujte památku svatosti jeho.
 

98. kapitola

1. Žalm. Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť jest divné věci učinil; spomohla mu pravice jeho, a rámě svatosti jeho.
2. V známost uvedl Hospodin spasení své, před očima národů zjevil spravedlnost svou.
3. Rozpomenul se na milosrdenství své, a na pravdu svou k domu Izraelskému; všecky končiny země vidí spasení Boha našeho.
4. Prokřikuj Hospodinu všecka země; zvuk vydejte, prozpěvujte, a žalmy zpívejte.
5. Žalmy zpívejte Hospodinu na citaře, k citaře i hlasem přizpěvujte.
6. Trubami a zvučnými pozouny hlas vydejte před králem Hospodinem.
7. Zvuč moře i to, což v něm jest, okršlek světa i ti, kteříž na něm bydlí.
8. Řeky rukama plésejte, spolu i hory prozpěvujte,
9. Před Hospodinem; neboť se béře, aby soudil zemi. Budeť souditi okršlek světa v spravedlnosti, a národy v pravosti.
 

99. kapitola

1. Hospodin kraluje, užasněte se národové; sedí nad cherubíny, pohniž se země.
2. Hospodin na Sionu veliký, a vyvýšený jest nade všecky lidi.
3. Oslavujte jméno tvé veliké a hrozné, nebo svaté jest.
4. Moc zajisté králova miluje soud; ty jsi ustanovil práva, soud a spravedlnost v Jákobovi ty konáš.
5. Vyvyšujte Hospodina Boha našeho, a sklánějte se u podnoží noh jeho, svatýť jest.
6. Mojžíš a Aron mezi kněžími jeho, a Samuel mezi vzývajícími jméno jeho; volávali k Hospodinu, a on je vyslýchal.
7. V sloupu oblakovém mluvíval k nim; kteřížto když ostříhali svědectví jeho, i ustanovení jim vydal.
8. Hospodine Bože náš, tys je vyslýchal, Bože, bývals jim milostiv, i když jsi je trestal pro výstupky jejich.
9. Vyvyšujte Hospodina Boha našeho, a sklánějte se na hoře svaté jeho; neboť jest svatý Hospodin Bůh náš.

 

100. kapitola

1. Žalm k díků činění. Prokřikuj Hospodinu všecka země.
2. Služte Hospodinu s veselím, předstupte před oblíčej jeho s prozpěvováním.
3. Vězte, že Hospodin jest Bůh; on učinil nás, a ne my sami sebe, abychom byli lid jeho, a ovce pastvy jeho.
4. Vcházejte do bran jeho s díkčiněním, a do síní jeho s chvalami; oslavujte jej, a dobrořečte jménu jeho.
5. Nebo dobrý jest Hospodin, na věky milosrdenství jeho, a od národu až do pronárodu pravda jeho.