141. kapitola

1. Žalm Davidův. Hospodine, k toběť volám, pospěš ke mně; pozoruj hlasu mého, když tebe vzývám.
2. Budiž příjemná modlitba má, jako kadění před oblíčejem tvým, pozdvižení rukou mých, jako obět večerní.
3. Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.
4. Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich.
5. Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich.
6. Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.
7. Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým.
8. Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.
9. Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.
10. Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.
 

142. kapitola

1. (142:1) Vyučující Davidův, když byl v jeskyni, modlitba jeho. (142:2) Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokorně se modlím.
2. (142:3) Vylévám před oblíčejem jeho žádost svou, a ssoužení své před ním oznamuji.
3. (142:4) Když se úzkostmi svírá ve mně duch můj, ty znáš stezku mou; na cestě, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli.
4. (142:5) Ohlédám-li se na pravo, a patřím, není, kdo by mne znáti chtěl; zhynulo útočiště mé, není, kdo by se ujal o život můj.
5. (142:6) K tobě volám, Hospodine, říkaje: Ty jsi doufání mé a díl můj v zemi živých.
6. (142:7) Pozorujž volání mého, neboť jsem zemdlen přenáramně; vysvoboď mne od těch, jenž stihají mne, nebo jsou silnější nežli já.
7. (142:8) Vyveď z žaláře duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní učiníš.

 

143. kapitola

1. Žalm Davidův. Hospodine, slyš modlitbu mou, pozoruj pokorné prosby mé; pro pravdu svou vyslyš mne, i pro spravedlnost svou.
2. A nevcházej v soud s služebníkem svým, neboť by nebyl spravedliv před tebou nižádný živý.
3. Nebo stihá nepřítel duši mou, potírá až k zemi život můj; na to mne přivodí, abych bydlil v mrákotě, jako ti, kteříž již dávno zemřeli,
4. Tak že se svírá úzkostmi duch můj ve mně, u vnitřnosti mé hyne srdce mé.
5. Rozpomínaje se na dny předešlé, a rozvažuje všecky skutky tvé, a dílo rukou tvých rozjímaje,
6. Vztahuji ruce své k tobě, duše má jako země vyprahlá žádá tebe. Sélah.
7. Pospěšiž a vyslyš mne, Hospodine, hyne duch můj; neukrývejž tváři své přede mnou, neboť jsem podobný těm, kteříž sstupují do hrobu.
8. Učiň to, ať v jitře slyším milosrdenství tvé, neboť v tobě naději mám; oznam micestu, po kteréž bych choditi měl, neboť k tobě pozdvihuji duše své.
9. Vytrhni mne z nepřátel mých, Hospodine, u tebeť se skrývám.
10. Nauč mne činiti vůle tvé, nebo ty jsi Bůh můj; duch tvůj dobrý vediž mne jako po rovné zemi.
11. Pro jméno své, Hospodine, obživ mne, pro spravedlnost svou vyveď z úzkosti duši mou.
12. A pro milosrdenství své vypleň nepřátely mé, a vyhlaď všecky, kteříž trápí duši mou; nebo já jsem služebník tvůj.

 

144. kapitola

1. Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
2. Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
3. Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
4. Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
5. Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
6. Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
7. Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
8. Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
9. Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
10. Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
11. Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
12. Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
13. Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
14. Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
15. Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.

 

145. kapitola

1. Chvalitebná píseň Davidova. Vyvyšovati tě budu, Bože můj králi, a dobrořečiti jménu tvému na věky věků.
2. Na každý den dobrořečiti budu tobě, a chváliti jméno tvé na věky věků.
3. Hospodin veliký jest, a vší chvály hodný, a velikost jeho nemůž vystižena býti.
4. Rodina rodině vychvalovati bude skutky tvé, a předivnou moc tvou zvěstovati.
5. O slávě a kráse velebnosti tvé, i o věcech tvých předivných mluviti budu.
6. A moc přehrozných skutků tvých rozhlašovati budou; i já důstojnost tvou budu vypravovati.
7. Pamět mnohé dobroty tvé hlásati budou, a o spravedlnosti tvé zpívati, řkouce:
8. Milostivý a lítostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a velikého milosrdenství.
9. Dobrotivý Hospodin všechněm, a slitování jeho nade všecky skutky jeho.
10. Oslavujtež tebe, Hospodine, všickni skutkové tvoji, a svatí tvoji tobě dobrořečte.
11. Slávu království tvého ať vypravují, a o síle tvé mluví,
12. Aby v známost uvedli synům lidským moci jeho, a slávu i ozdobu království jeho.
13. Království tvé jest království všech věků, a panování tvé nad jedním každým pokolením.
14. Zdržujeť Hospodin všecky padající, a pozdvihuje všechněch sklíčených.
15. Oči všechněch v tebe doufají, a ty dáváš jim pokrm jejich v čas příhodný.
16. Otvíráš ruku svou, a nasycuješ každý živočich podlé dobře líbezné vůle své.
17. Spravedlivý jest Hospodin ve všech cestách svých, a milosrdný ve všech skutcích svých.
18. Blízký jest Hospodin všechněm, kteříž ho vzývají, všechněm, kteříž ho vzývají v pravdě.
19. Vůli těch, kteříž se ho bojí, činí, a křik jejich slyší, a spomáhá jim.
20. Ostříhá Hospodin všech, kdož jej milují, ale všecky bezbožné zatratí.
21. Chválu Hospodinovu vypravovati budou ústa má, a dobrořečiti bude všeliké tělo jménu svatému jeho od věků až na věky.
 

146. kapitola

1. Halelujah. Chval, duše má, Hospodina.
2. Chváliti budu Hospodina, dokud jsem živ, žalmy zpívati Bohu svému, dokud mne stává.
3. Nedoufejtež v knížatech, v synech lidských, v nichž není vysvobození.
4. Vychází duch jejich, navracují se do země své, v tentýž den mizejí myšlení jejich.
5. Blahoslavený ten, jehož spomocník jest Bůh silný Jákobův, jehož naděje jest v Hospodinu Bohu jeho,
6. Kterýž učinil nebe, zemi, moře, i vše, což v nich jest, kterýž ostříhá pravdy až na věky,
7. Kterýž činí soud utištěným, dává chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně.
8. Hospodin otvírá oči slepých, Hospodin pozdvihuje snížených, Hospodin miluje spravedlivé.
9. Hospodin ostříhá příchozích, sirotku a vdově pomáhá, ale cestu bezbožných podvrací.
10. Kralovati bude Hospodin na věky, Bůh tvůj, ó Sione, od národu až do pronárodu. Halelujah.

 

147. kapitola

1. Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
2. Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
3. Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
4. Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
5. Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
6. Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
7. Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
8. Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
9. Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
10. Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
11. Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
12. Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
13. Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
14. On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
15. On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
16. Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
17. Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
18. Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
19. Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
20. Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
 

148. kapitola

1. Halelujah. Chvalte hospodina stvoření nebeská, chvaltež ho na výsostech.
2. Chvalte jej všickni andělé jeho, chvalte jej všickni zástupové jeho.
3. Chvalte jej slunce i měsíc, chvalte jej všecky jasné hvězdy.
4. Chvalte jej nebesa nebes, i vody, kteréž jsou nad nebem tímto.
5. Chvalte jméno Hospodinovo všecky věci, kteréž, jakž on řekl, pojednou stvořeny jsou.
6. A utvrdil je na věčné věky, uložil cíle, z nichž by nevykračovaly.
7. Chvalte Hospodina tvorové zemští, velrybové a všecky propasti,
8. Oheň a krupobití, sníh i pára, vítr bouřlivý, vykonávající rozkaz jeho,
9. I hory a všickni pahrbkové, stromoví ovoce nesoucí, i všickni cedrové,
10. Zvěř divoká i všeliká hovada, zeměplazové i ptactvo létavé,
11. Králové zemští i všickni národové, knížata i všickni soudcové země,
12. Mládenci, též i panny, starci s dítkami,
13. Chvalte jméno Hospodinovo; nebo vyvýšeno jest jméno jeho samého, a sláva jeho nade všecku zemi i nebe.
14. A vyzdvihl roh lidu svého, chválu všech svatých jeho, synů Izraelských, lidu s ním spojeného. Halelujah.

 

149. kapitola

1. Halelujah. Zpívejte Hospodinu píseň novou, chválu jeho v shromáždění svatých.
2. Vesel se Izrael v tom, kterýž ho učinil, synové Sionští plésejte v králi svém.
3. Chvalte jméno jeho na píšťalu, na buben a na citaru prozpěvujte jemu.
4. Nebo zalíbilo se Hospodinu v lidu jeho; onť ozdobuje pokorné spasením.
5. Plésati budou svatí v Boží slávě, a zpívati v pokojích svých.
6. Oslavování Boha silného bude ve rtech jejich, a meč na obě straně ostrý v rukou jejich,
7. K vykonávání pomsty nad pohany, a k strestání národů,
8. K svazování králů jejich řetězy, a šlechticů jejich pouty železnými,
9. K nakládání s nimi podlé práva zapsaného, k slávě všechněm svatým jeho. Halelujah.
 

150. kapitola

1. Halelujah. Chvalte Boha silného pro svatost jeho, chvalte jej pro rozšíření síly jeho.
2. Chvalte jej ze všelijaké moci jeho, chvalte jej podlé veliké důstojnosti jeho.
3. Chvalte jej zvukem trouby, chvalte jej na loutnu a citaru.
4. Chvalte jej na buben a píšťalu, chvalte jej na husle a varhany.
5. Chvalte jej na cymbály hlasité, chvalte jej na cymbály zvučné.
6. Všeliký duch chval Hospodina. Halelujah.