Zákony robotiky
Zákony robotiky jsou pravidla chování robotů, definované Isaacem Asimovem v jeho povídkách a později románech. Principy, které tyto zákony představují, jsou považovány za obecné shrnutí základních požadavků na vývoj a používání robotů a časem se staly dogmatem sci-fi literatury.
Poprvé byly Zákony robotiky uvedeny v březnu 1942 v Asimovově povídce „Hra na honěnou“ („Runaround“). V této povídce rovněž poprvé použil termín „robotika“. Tou dobou již Isaac Asimov napsal několik povídek o robotech (např. „Robbie“, „Rozum“, „Lhář!“), které vyšly v americkém sci-fi časopise Astounding Science Fiction redigovaném Johnem W. Campbellem (vyjma „Robbie“, ta vyšla v září 1940 v časopise Frederika Pohla Super Science Stories pod názvem „Strange Playfellow“). Když Isaac Asimov probíral s Campbellem 23. prosince 1940 nápad o robotovi čtoucím myšlenky (z čehož vznikla povídka „Lhář!“), ukázalo se, že vlastně probírají určitá pravidla, kterými by se měli roboti řídit. Autorova představa byla, že roboti by měli mít zabudované určité bezpečnostní pojistky. Tak vznikly tři zákony robotiky, jimiž se roboti řídí v prostředí stvořeném americkým spisovatelem Isaacem Asimovem.
Původní tři zákony
- Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
- Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.
- Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.
Dodatečný nultý zákon robotiky
Časem přidal Asimov v knize Roboti a impérium ještě tzv. „nultý zákon robotiky“ a ostatní zákony byly upraveny přidáním „kromě případů, kdy je to v rozporu s nultým zákonem“. Na rozdíl od původních tří zákonů Asimov vznik nultého zákona připsal robotu R. Daneelu Olivawovi. Tento zákon vyvolal u fanoušků rozporuplné reakce a obvykle není považován za jeden ze základních zákonů. Zákon totiž robotům dovoluje ochraňovat celé lidstvo na úkor jednotlivců.
Tento nultý zákon zní:
- Robot nesmí ublížit lidstvu nebo svou nečinností dopustit, aby mu bylo ublíženo.
Další zákony robotiky
Postupem doby se další autoři pokusili zákony pozměnit či doplnit nové. Za zmínku stojí bulharští sci-fi autoři jako Ljuben Dilov či Nikola Kesarovski, kteří vytvořili další dva zákony robotiky:
- Robot se musí vždy prokazovat jako robot.
- Robot musí vědět, že je robot.