Vznik psychotroniky

01.06.2014 19:34

Zrození psychotroniky je nejčastěji spojováno s prostým přejmenováním parapsychologie, které provedl Z. Rejdák se svými kolegy v roce 1967. Přičemž jsou nejčastěji uváděny ideologické důvody a obecná nepřijatelnost parapsychologie pro stoupence dialektického a historického materialismu (Nakonečný 1993) a dále zbavení se negativní konotace spojené s parapsychologii (Vojtíšek 2004).

Ke vzniku psychotroniky však vedly mnohem hlubší okolnosti. Je to především vědecké myšlení dané doby, které je spojené s kybernetikou, bionikou a rozvojem genetiky. To znamená s praktickým uplatněním informačního paradigmatu 50. let 20. století a poznatků o přírodě v technické praxi 60. let 20. století. Představa možného spojení „psychiky“ s „kybernetickým strojem“ založená na předpokladu existence interakce organismu a vědomí s prostředím to byl ten hlavní impuls ke vzniku psychotroniky. Z. Rejdák a K. Drbal (1967) pod pojmem psychotroniky vidí rozšíření parapsychologického přístupu postaveného na filosofické-psychologické rovině do roviny fyzikálně-technické.

Přední představitel psychotroniky Z. Rejdák chápal psychotroniku jako interdisciplinární vědní obor, který zkoumá „distanční interakce mezi živými organismy a jejich prostředím a s nimi spojené ener­getické a informační projevy“. Jevy, které psychotro­nika zkoumá, mají psychobiologický a psychofyzikální charakter (Nakonečný 1993).

V tomto článku si ukážeme velmi zestručněný vznik psychologie a základní psychologické školy. Podobně potom i vznik psychotroniky a „mimopsychologické školy“ ,  které jsou určitým způsobem v psychotronice obsaženy.

 

K pochopení problematiky psychotroniky je nutné mít alespoň základní znalosti z fenomenologické, humanistické, transpersonální a kognitivní psychologie.

V těchto směrech psychologie jsou obsaženy prvky „mimopsycholgických“ škol. Samotná transpersonální psychologie je určitým neopsychismem. Tyto psychologické školy představují rovněž návrat k lidské podstatě, ke studiu principu, který je příčinou lidského duševna, duchovna a lidství. Mentální, psychický život člověka byl ve vývoji psychologie výrazně potlačen behaviorismem a reflexologii. Psychický život je však reálný a do vědecké psychologie se postupně vrací ve formě kognitivní psychologie. Návrat ke studiu duševního a duchovního života člověka má svůj specifický vývoj, který je překvapivě ukončen fyzikálním mentalismem v psychotronice (psychofyzikální informatismus nebo jen psychoinformatismus). „Psychoinformatismus“ existuje koncepčně, ale není dosud celkově systematizován jako nějaký směrodatný celek, jeho vývoj byl předčasně ukončen na konci 80. let 20. století (některé jeho prvky jsem popsal ve svých pracích). Fyzikální mentalismus je základním předpokladem reálné existence psychotronických jevů.

Tab. 3. Psychologické školy návratu k lidské podstatě

Psychologická škola s pseudoduší*1)

hlavní zástupce

hlavní metoda

předmět výzkumu

základní teze

tvoří základ *2)

1901 – fenomenologie

E. Husserl,W. Dilthey,  W. James

introspekce, subjektivní interpretace

fenomén, (imaginace a rozumění, myšlení) lidské duševno, vlastní vědomí

Lidský subjekt je objektivním bytím, které poznává a chápe svět jakož i samo sebe. („noema-noetis, eidos“)

subjektivní mentalismus

(zabývá se subjektivními psychickými informacemi)

1968 –  trans- personalismus

A.H. Maslow,S. Grof,        Ch. Tart

introspekce, kasuistika, experiment

fenomén, (imaginace a cítění) lidské duchovno, nadvědomí

Při rozšíření vědomí (nadvědomí) dochází k „sebereflexi“, přesahují vědomé Já, na úrovni materiální (neživé, biologické i sociální) a spirituální existence, transpersonální Já.

1956 –humanismus

A. H. Maslow,C.R. Rogers, C. Bühlerová

pozorování, objektivní interpretace

lidství, seberealizace (imaginace a její uskutečnění)

Vnitřní individualita člověka se vyvíjí a realizuje ve společenském prostředí.

objektivní mentalismus

(zabývá se objektivizovanými psychickými informacemi)

1961 –kognitivismus

S.M. Kosslyn, R.N. Shepard,Z.W. Pylyshyn (C.V. Perky, G.A. Kelly, U. Neisser, P.V. Somonov,M.G. Wessels)

modelování, experiment

poznávání, reprezentace (imaginace a uvědomění – učení, paměť a chování)

Svět je psychikou zobrazován a interpretován jako mentální reprezentace, která se ukládá do paměti a slouží k učení a následně  podmiňuje vědomí a chování člověka.

1834 – psycho-fyzikalismus

E. Weber, G.T. Fechner,H. Pieron,        E. Mach novodobí:   (S. Gepshlein) (J. Wackermann) (A.R. Nikolajev)

měření, experiment

čití a vnímání, *3) sekundární informace

Psychika je se světem v interakci prostřednictvím energie, která podmiňuje smyslové vnímání a chování. Rozhraní tvoří specializované buněčné struktury.

fyzikální mentalismus

(zabývá se fyzikální realitou psychické a přírodní informace)

1961 – psycho-informatismus

I.M. Kogan,  K. Pribram,   D. Bohm,      R. Sheldrak *5) (V.S. Grisčenko) (A.G. Sergejev) (O. Válek)

introspekce, exospekce, experiment

zření a cítění, *4) primární informace

Psychika je se světem v interakci prostřednictvím informace, která podmiňuje vnitřní i vnější organizaci organismu. Rozhraní tvoří vázané struktury studené plasmy.

 

 

Psychotronika vzniká jako důsledek vývoje poznání o vlastnostech lidské psychiky a popisu předpokládaných procesů vztahu interapsychického světa člověka s vnějším reálným světem a jinými organismy.

Etapy vývoje

Hlavní „mimopsychologické školy“ a „psychologické školy s pseudoduší“ ukazují na etapy vývoje názorů a vědeckých představ směřujících ke vzniku psychotroniky. Níže uvedené etapy byly stanoveny zakladatelem psychotroniky Z. Rejdákem a dále jsou připomenuty i v průvodci po psychotronice v r. 1986 na mezinárodní konferenci o psychotronickém výzkum v Zagrebu (roky jsou připsány přibližně):

1. mesmerismus (1820 – 1845) hnutí mesmerismu, tj. okultní jevy jsou vykládány ve spojitosti s živočišným magnetismem.

2. spiritismus (1850 – 1882) hnutí spiritismu, tj. okultní jevy jsou vykládány ve spojitosti s existencí duchů a posmrtného života člověka

3. psychická bádání (1882 – 1920) výzkum především kvalitativního charakteru a hnutí za vědecký okultismus (1921 – 1930), které je spojeny s uznáním nových psychických vlastností člověka, zapříčiňující paranormálními jevy

4. parapsychologie (metapsychiky, metapsychologie) (1930 – ) vědecký výzkum paranormálních jevů ESP a PK založený na kvantitativních metodách

5. psychotronika (1973 – ) zavedení nového přírodovědného a společenskovědného konceptu v popisu „paranormálních jevů“

Parapsychologie jako vědní disciplína je ve svých počátcích spojována s duší. Podle J. B. Rhineho (1948) parapsychologie nabízí vědecké zá­klady náboženství a je v opozici k materialismu (Nakonečný 1993).

Vznik parapsychologie ovlivnil:

- vznik experimentální psychologie (psychologie bez duše), která ze svého studia vyloučila některé „psychické“ jevy:

  •  tyto jevy doprovázejí člověka od nepaměti
  • v poznání lidstva je obrovský soubor filosofických a okultních učení, které vychází z existence „psychických jevů“ a neznámých „sil“ v přírodě
  • neznámé „síly“ v přírodě jsou spojovány s existencí duchovního činitele, popř. inteligence v přírodě (což nezapadá do vznikajícího přírodovědeckého obrazu světa)

- teze, že duševní život člověka a jeho cítění nelze redukovat na prosté fyzické (fyziologické, neurofyziologické a psychofyzikální) procesy (uváděné v psychologii):

  • (tradiční obraz světa) základním činitelem duševního života je „duše“
  • W. James základním činitelem duševního života je lidská „mysl“ a s ní spojený psychický aparát

- bezprostředně to bylo dále období:

  • mesmerismu - F.A. Mesmer (1779) a počátek studia změněných stavů vědomí „magnetického spánku“ a hypnózy, který byl předzvěstí pro koncept „nepoznaných psychických vlastností“ lidské mysli, a rovněž možnost existence nových energetických forem
    • J. Braid (xx) – poznatky o hypnóze, využití v lékařství
    • K. von Reichenbach (1866) – poznatky z pozorování citlivců vnímajících novou přepokládanou formu energie (ód)
  • spiritismu – A. Kadres (1847) novodobá forma okultismu, která v r. 1847 přerostla v masové lidové hnutí postavené na víře v posmrtný život, duchy, reinkarnaci a možnost působení duchů na zemi
    • mediumismu a psychických výzkumu Ch. Richet (1882) – psychický výzkum médií, médijních stavů a psychických schopností vedoucí k požadavku zrodu „vědeckého okultismu“ (parapsychologické jevy byly považovány za prokázané psychické jevy, které psychologie nestudovala)
    • A. Aksakov (1893) – detekce fyzikální projevů okolo media
  • vznik Společnosti pro psychická bádání (1882) sdružující badatelé a stoupence „vědeckého okultismu“, kteří provedli základní systemizací mimořádných jevů a zavedli terminologii pro předpokládanou novou vědu metapsychiku, metapsychologii a parapsychologii (Ch. Richet, W. Crookes,  R.O. Mason, H. Driesch, M. Dessoir, W. Barret a další)

- a laboratoře na výzkum ESP (parapsychologie):

  • J.E. Coover v r. 1911 založil první laboratoř pro experimentální výzkum ESP a PK
  • J.B. Rhine v r. 1930 založil první laboratoř pro experimentální parapsychologii (výzkum ESP a PK), další následovaly

Poznámka: Problematika parapsychologie je kontroversní a chybí v ní „výrazně hmatatelné a jasné“ objevy a teorie tolik charakteristické pro jiné vědní disciplíny (jak např. bylo uvedeno u vzniku psychologie). Její název plně odpovídá tomuto stavu a sama je vhodná k zařazení do psychologie, jejíž obsah je nepřeberně různorodý a protiřečivý.

 Vznik psychotroniky ovlivnil:

  •  vznik experimentální (vědecké) parapsychologie (1934) a dosažené poznatky v této disciplíně
  • přehledné práce o problematice psychických výzkumů a mediumismu, metapsychologii a parapsychologii publikované do konce 50 let 20. století od českých autorů M. Mikuška, K. Kuchyňka, J. Šimša a pod.
  • dílo B. Kafky Nové základy experimentální psychologie vydané v r. 1949 (koncepty – změněné stavy vědomí v hypnóze, dálkové interakce fluidem oduší, informace uložená v protonaci a pod.)
  • přírodovědecké poznání a jeho aplikace do techniky (bionika, kybernetika) v 50. letech a počátku 60. let 20. století a volitelné analogie např. telepatie jako „radar lidské psychiky“, informace jako faktor působící na fyzikální úrovni apod.
  • základní práce sovětských badatelů v oboru bioinformace a fyziky plasmatu V.S. Grisčenka, G.A. Sergejeva, I.M Kogana a pod.
  • ideologický faktor vycházející z marxisticko leninské filosofie, historického a dialektického materialismu (kterému by měla psychotronika vyhovovat), aby ji bylo možno šířit v rámci světové socialistické soustavy
  • setkání a konzultace tří významných badatelů M. Rýzla (světově uznávaný parapsycholog, v dané době znalec aktuálního stavu parapsychologické problematiky ve světě), Z. Rejdáka (zakladatel psychotroniky a později prezident mezinárodního sdružení pro psychotronický výzkum, v dané době vedoucí pražského parapsychologického kroužku a „spolupracovník“ B. Kafky) a M. Nakonečného (jeden z nejlepších českých psychologů a encyklopedistů, v dané době konzultant o vztahu parapsychologie, magie a psychologie) v období od r. 1963 do 1967, posléze dále vliv S. Stuchlíka (významný psychiatr), F. Kahudy (fyzik, autor mentionové teorie) a K. Drbala (radiotechnik, který byl schopen posoudit zvláště elektromagnetické teorie přenosu informace různých badatelů)
  • akademická svoboda v oblasti výzkumu, odborné a zájmové činnosti v rámci Československé vědeckotechnické společnosti (ČSVTS), kde v r. 1967 vzniká při Komitétu aplikované kybernetiky sekce pro psychotronický výzkum
  • představa Z. Rejdáka (1973), že parapsychologie bude v budoucnu nahrazena psychotronikou, na základě možnosti organizace koordinovaného psychotronického výzkum v celosvětovém měřítku

Poznámka: Výhled vývoje psychotroniky v 70. letech a počátkem 80. let 20. století byl poměrně optimistický a dá se říci i tolerovaný vědeckou obcí. Situace se mění až v období návratu kapitalismu do zemí východní Evropy a  Československa. Vědecký výzkum pozbyl akademické svobody v zájmu rozvoje kapitálu. Výzkum v psychotronice nebyl ekonomicky efektivní a jeho efektivita využití v jiných oblastech byla potlačena. Tento stav však byl způsoben i tím, že za celou dobu existence psychotroniky se nenašel badatel, který by zpracoval a vydal vhodné encyklopedické dílo použitelné k obecné informovanosti o problematice a teorii psychotroniky. Odborníci i laici, tak dnes žijí v omylu o tom co byla psychotronika.

 

Zdroj: https://ceska.psychotronika.cz