Význam soboty v biblické a dnešní době
24.08.2013 15:44
Odpočinek sedmého dne má v náboženstvích spjatých s Biblí vždy mimořádný význam. A aby také ne. Vždyť v 1.Mo 2:3 čteme:
Bůh sedmý den požehnal a posvětil jej, neboť v něm Bůh odpočinul od všeho díla, jež vykonal, když tvořil.
Takovéto jednání se mělo stát vzorem pro člověka. Starozákonní desatero mimo jiné totiž obsahovalo tento zákon:
2.Mo 20:9,10
Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci - ty, tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá děvečka, tvé dobytče ani cizinec ve tvých branách.
V době starověkého Izraele se dodržování soboty bralo velmi vážně. Za jeho nedodržení totiž hrozily velmi přísné tresty (2. Mo 31:14). Za této situace bylo pátrání po důvodech tohoto nařízení pravděpodobně výjimkou.
Dnes jsou okolnosti velmi odlišné. Nová smlouva umožnila křesťanům stát se božím lidem bez otroctví zákona, což vyvolalo otázky ohledně nutnosti dodržování jednotlivých pravidel. Přesto, že písmo nás nabádá, aby poznání bylo doprovázeno porozuměním, většina křesťanů se spokojí se stanoviskem své církve. V dnešní době tedy existují dva výklady - jeden pro a druhý proti nutnosti dodržování sobotního odpočinku - a oba jsou na své úrovni poměrně dobře zargumentované.
Chceme-li proniknout pod povrch tohoto nařízení, musíme se pokusit odhalit jeho skutečný význam, jakousi vyšší, neměnnou zásadu, kterou reprezentuje. K tomu nám mohou pomoci následující texty.
5.Mo 5:15
Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtud vyvedl pevnou rukou a vztaženou paží. Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku.
Jak to souvisí?
2.Mo 23:12
Po šest dnů budeš konat svou práci, ale sedmého dne přestaneš, aby odpočinul tvůj býk i osel a aby si mohl oddechnout syn tvé otrokyně i host.
Lidé velmi často měří dvojím metrem, podle toho, zda se jedná o věci, které se týkají přímo jich, nebo o věci, které se týkají těch ostatních. Izraelité by na útrapy, které zažili v otroctví, mohli velmi rychle zapomenout a stejně otrokářsky se chovat ke svým služebníkům. S trochou nadsázky můžeme tedy říci, že nařízení sobotního odpočinku upravovalo pracovně právní vztahy. Tento jeho aspekt je opravdu nadčasový a přetrvává i v současnosti (srovnej také Jan 5:15-17, Jakub 1:27).