Vyrabuj a panuj. Džihádisty živí saudští sponzoři, ropa i vydírání

Islámský stát v Iráku a Levantě mnozí nazývají nejbohatší teroristickou organizací na světě. Podle všeho má řadu sponzorů v zahraničí, většinu zdrojů ale získává sama. V dobytých oblastech rabuje a vybírá daně. V Sýrii prodává ropu i vládě, proti které bojuje. Čím bohatší je, tím ji bude obtížnější porazit, varují experti.

K úspěchu Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) přispěla nespokojenost Iráčanů s premiérem Málikím, profesionální kampaň i strach z krutosti, kterou je tato organizace pověstná. Vítězné tažení radikálních sunnitů by ale nebylo vůbec možné bez dobrého finančního zázemí.

To se v posledních týdnech výrazně zlepšilo, když radikálové dobyli milionové město Mosul a vyrabovali tamní banky. Kromě toho si přivlastnili i zbraně a vybavení, které za sebou nechali iráčtí vojáci.

ISIL má samozřejmě i značné výdaje. Alespoň část svých bojovníků platí, musí je živit a platit jim pohonné hmoty. Přesto povstalci podle New York Times nasbírali tolik hotovosti, že ve Fallúdži otevřeli některé z bank, které předtím vyrabovali - jen proto, aby měli peníze kam uložit.

Podle Asíla an-Nudžajfího, guvernéra provincie Ninive, si islamisté z centrální banky v Mosulu odnesli přes 400 milionů dolarů. Jiné odhady jsou střízlivější.

Nejmenovaný člen představenstva irácké centrální banky podle deníku Washington Post kořist islamistů odhadl na nejméně 85 milionů dolarů. Může ale být i mnohem větší, připustil. „Neznáme přesnou částku, kterou ukradli v Mosulu, ale je velká - dost velká na to, aby ISIL mohl obsadit i další země,“ prohlásil člen finančního výboru iráckého parlamentu Amín Hadí.

Ještě než město dobyli, získávali radikálové vydíráním, únosy a podobnými zločinnými taktikami měsíčně 8 milionů dolarů, tvrdí Mahdí Gharaví, donedávna velitel policie v Ninive. A výnosy nyní ISIL jen porostou.

"Čím větší území ovládnou, tím budou soběstačnější," řekl New York Times  odorník na islámský extremismus Peter Neumann z londýnské King's College. "Proto je musí zastavit. Pokud budou soběstační a dokáží platit lidem mzdy a podobně, bude mnohem těžší je vypudit."

V Iráku ISIL nejspíš uplatní stejný model jako v sousední Sýrii. Zde jim vynáší hlavně ropná pole u města Rakká, které dobyli počátkem loňského března. Ropu zpracovávají pro vlastní potřebu, částečně jí ale prodávají i Asadově vládě.

Z tohoto pohledu je klíčová rafinerie v Bajdží, kterou údajně již také ovládli islamisté (více čtěte zde). Bajdží produkuje třetinu irácké ropy a zhruba desetinu elektřiny.

V Iráku ISIL už zavádí vlastní daně, stejně jako v Sýrii. Na celém severu země musí například nákladní auta platit 200 dolarů za „bezpečný průjezd“. Irácká vláda tvrdí, že islamisté zavedli dokonce i zvláštní daň pro mosulské křesťany. Tentokrát za to, že je neukřižují.

Peníze ISIL získává také od svých zahraničních sponzorů - hlavně ze Saúdské Arábie a států Perského zálivu. Stoupenci džihádu se snaží lovit další dárce na sociálních sítích.

ISIL vydal i „výroční zprávu“ s podrobným popisem svých aktivit a výdajů. Podle al-Džazíry zřejmě také pro fundraisingové účely. Z podpory ISIL Saudskou Arábii přímo obvinil i Bagdád. Podle odborníků nicméně extremisty nesponzorují přímo vlády, ale movití jednotlivci.

Velká část peněz putuje přes Kuvajt, jehož zákony umožňují relativně snadné praní peněz. Zákon, který má tuto praxi zastavit, je sice už schválený, značně vysoké částky se ale mezitím už ocitly na kontech radikálů. V některých případech je navíc peníze prakticky nemožné sledovat.

Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/kde-bere-isil-penize-sponzori-vydirani-a-ropa-faf-/zahranicni.aspx?c=A140625_153552_zahranicni_vez