Výpravy proti Osmanům v pozdním středověku
Poté, kdy Osmané pronikli na Balkán, začalo si křesťanstvo uvědomovat hrozbu Osmanské říše, a proto začali plánovat a projektovat výpravy na záchranu křesťanství – ať už skomírající Byzance a kulturního střediska Konstantinopole nebo rytířských řádů na Kypru a v oblasti Egejského moře.
Expanze Osmanů do Evropy začala roku 1354 dobytím Gallipoli. Roku 1361 dobyl Adrianopol Murad I., přejmenoval ji na Edirne a učinil z ní sídlo říše Osmanů.
Projekt Evžena IV. (z let 1444–1445)
Na jihovýchodě Osmanské říše povstal vládce Karamanu Ibrahim bej, což přinutilo osmanského vládce Murada II. k tažení právě do této oblasti. Této situace chtěl využít papež tak, že by zablokoval Dardanely loďstvem, čímž by znemožnil pohyb osmanského vojska – poté by stačilo zahájit operace v Evropě se svými spojenci, osmanskými sousedními panovníky (byzantským Konstantinem XI. Palaiologem, albánským Skanderbegem, srbským Jiřím Brankovićem, především však uherským Janem Hunyadim a poté polským a uherským králem Vladislavem – papež měl i další spojence: Benátské loďstvo a Burgunďany). Papež jmenoval dva legáty: pro pozemní síly Giuliana Cesariniho a pro loďstvo svého synovce Francesca Condulmaria. Druhý zmiňovaný měl vést blokádu Dardanel. Murad II. zlomil odpor Ibrahima beje dříve, než se předpokládalo a tak se vydal se svou armádou zpět do Evropy, kam dorazil ještě dříve, než Condulmario stačil Dardanely zablokovat. Pozemní síly vedené Cesarinim poté rozdrtil u Varny. Po této porážce se pokusil Condulmario o další výpravu v roce 1445, ta však byla příliš zdlouhavá, a proto se raději stáhl z osmanského území před přicházející zimou.
Projekt Kalixta III. (z let 1455–1458)
Roku 1453 dobyli Osmané Konstantinopol. Osmané tak mohli přecházet mezi částmi říše nejen přes Dardanely, ale i přes Bospor. Papež roku 1455 jmenoval legátem Lodovica Trevisana a svěřil mu papežské loďstvo. Trevisano měl za úkol napadnout asijskou část Osmanské říše z ostrova Rhodos. Na evropské pevnině operovali Jan Hunyadi a kardinál Juan Carvajal. Trevisano však nedokázal donutit svými útoky, aby Osmané přesunuli část svého vojska do Anatolie. Papež Kalixt III. zemřel roku 1458 a tím skončily i tyto snahy rozdělit osmanské vojsko.
Projekt Pia II. (z let 1463–1464)
Roku 1463 se papež rozhodl postavit se do čela výpravy proti Osmanům. Počítal přitom s pomocí spojenců na evropské pevnině. Uherský král Matyáš Korvín měl zaútočit ze severu na Osmanskou říši, kde tehdy vládl sultán Mehmed II., a to buď přes dunajskou nížinu nebo přes Niš. Na západě měl zaútočit albánský vládce Skanderbeg. Papež měl poté zaútočit z jihu – z Peloponésu – se svými spojenci z Burgundska a s dalšími evropskými křižáky. S nimi se měl setkat v Anconě a vyplout na Peloponés. Papežské a benátské loďstvo poté mělo operovat v Egejském moři. Roku 1464 však Pius II. skonal v Anconě a tento plán se tedy nemohl uskutečnit.