Výpočet data Velikonoc

Velikonoce jsou tzv. pohyblivé svátky – nejsou určeny pevným datem jako např. Vánoce, ale měsíčními fázemi. Výpočet data Velikonoc je postup, kterým lze pro daný rok datum Velikonoc vypočítat. V různých církvích se metodika a výsledné datum může lišit.

Od data Velikonoc je odvozeno stanovení data dalších pohyblivých svátků - Nanebevstoupení Páně, Letnic, svátku Nejsvětější Trojice a Slavnosti Těla a Krve Páně.

V prvních stoletích nepanovala jednota v otázce, kdy má být slaveno ukřižování a zejména zmrtvýchvstání Krista. Církve založené sv. apoštolem Janem se držely obyčeje konat Paschu ve stejném termínu jako židé (tito křesťané byli označováni jako kvartodecimáni, „čtrnáctníci“). Židovský svátek (Pesach) se slaví 14. dne měsíce nisanu bez ohledu na to, na který den v týdnu připadají.

Teprve na Prvním nikajském koncilu roku 325 bylo potvrzeno a upevněno pravidlo konat křesťanskou Paschu až po židovském Pesachu a byla stanovena metoda výpočtu užívaná do současnosti.

V křesťanských církvích se Velikonoce (Pascha) slaví první neděli po 14. nisanu, tj. po prvním jarním úplňku (tedy prvním úplňku po 21. březnu). Z metody výpočtu vychází 35 možných dat, kdy se mohou Velikonoce konat, z tohoto počtu je odvozeno 35 tabulek křesťanské chronologie, které slouží k výpočtu datace podle svátků. Každý rok totiž musí spadat do jedné z těchto 35 tabulek.

Byl-li úplněk v neděli, jsou Velikonoce až další neděli. Datum Velikonoc se tedy může lišit mezi jednotlivými roky až o více než jeden měsíc (od 22. března do 25. dubna). Jarní rovnodennost je stanovena „úředně“ na 21. březen podle gregoriánského kalendáře bez ohledu na astronomickou skutečnost (která se může až o dva dny lišit). V některých protestantských zemích (například Německu, Švédsku a Dánsku) se ale Velikonoce slavily po několik desetiletí 18. a 19. století podle astronomické skutečnosti.

Pravoslavné Velikonoce, označované jako Pascha, jsou proti katolickým většinou opožděny (zpravidla o týden, ale nezřídka i více), protože pravoslavná církev pro jejich výpočet používá starší juliánský kalendář. Navíc zachovává ustanovení Prvního nikajského koncilu (tj. prvního všeobecného sněmu), který přísně stanovuje, že křesťanská Pascha nesmí být před židovským svátkem Pesach nebo spolu s ním. Toto pravidlo se ve sněmovních aktech nedochovalo, ale je dosvědčeno 1. kánonem Antiošské synody; o tomtéž hovoří už 7. pravidlo apoštolské. Římskokatolické Velikonoce byly např. v r. 2005 před židovským Pesachem.

Algoritmus k výpočtu data Velikonoc

Následující algoritmus se používá k výpočtu data Velikonoc v církvích používajících gregoriánský kalendář. Je odvozen z pravidelných měsíčních, týdenních a ročních cyklů (neboť Velikonoce jsou v neděli a závisí na prvním úplňku po 21. březnu).

Poznámka: mod značí operaci výpočtu zbytku po dělení.

1.   a = rok mod 19 (pozn.: po 19 letech se měsíční cyklus opakuje ve stejné dny)
2.   b = rok mod 4 (pozn.: cyklus opakování přestupných roků)
3.   c = rok mod 7 (pozn.: dorovnání dne v týdnu)
4.   Pro 20. a 21. století platí konstanty:
      m = 24
      n = 5
5.   d = (19a + m) mod 30
6.   e = (n + 2b + 4c + 6d) mod 7
     Den u a měsíc v Velikonoční neděle se určí následovně:

     u = d + e − 9

Je-li u = 25, d = 28, e = 6 a a > 10, pak u = 18, v = 4 a Velikonoční neděle připadá na 18. duben.

Jinak, je-li u ≥ 1 a u ≤ 25, pak v = 4 a Velikonoční neděle připadá na u-tý duben.

Jinak, je-li u > 25, pak u = u - 7, v = 4 a Velikonoční neděle připadá na u-tý duben.

Jinak u = 22 + d + e, v = 3 a Velikonoční neděle připadá na u-tý březen.