Vražedná variola se vrací

Neštovice, mor, chřipka, ale také tyfus, tuberkulóza, dětská obrna či cholera trápily Evropu až do konce 20. století. Tehdy se díky vakcinaci, antibiotikům a dodržování základních hygienických pravidel podařilo ty nejhorší nemoci vymýtit. Stačily nám dvě generace a už jsme na ně skoro zapomněli. Ale neměli bychom. Jak rychle se dokáže kolo dějin otočit zpět, připomněl spisovatel a blogger Marian Kechlibar v knize Zapomenuté příběhy.

V roce 1972 vyrazil pětatřicetiletý muslim Ibrahim Hoti z Kosova na svatou pouť do Mekky. Aby ušetřil, vybavil se místo očkování jen zfalšovaným razítkem. To mu však imunitu nezajistilo, takže se vrátil 15. února 1972 s čestným titulem hadži, ale také nakažený pravými neštovicemi. Jako první na ně počátkem března zemřel v bělehradské nemocnici jeho přítel Latif Mumdžič. Koncem března už bylo v Kosovu nakažených 140 osob.

Občané tehdejší Jugoslávie však měli štěstí v neštěstí, protože do bělehradské nemocnice chodíval příležitostně konzultovat 85letý profesor Kosta Todorovič. Díky tomu, že ordinoval už před první světovou válkou, okamžitě poznal, s jakou hrůzou má tu čest. Tajná noční exhumace Mumdžičova těla diagnózu potvrdila: Variola vera! Vláda se snažila vše utajit. Bělehradskou kliniku obklíčily policejní jednotky, telefonní linky z nemocnice byly přerušeny. Nastalo horečné pátrání, s kým vším přišel nakažený do kontaktu. Nakonec padlo rozhodnutí přeočkovat celé Kosovo, na to však nouzové zásoby očkovací látky nestačily.

Teprve v této situaci přiznala Jugoslávie pravdu celému světu. Díky tomu izolovali hannoverští lékaři včas nakaženého gastarbeitera, takže se neštovice nerozšířily do Německa. Desítky zemí se o své vakcíny solidárně podělily a epidemie neštovic byla v polovině dubna zastavena. Přesto stihla nakazit 174 lidí, z nichž 35 zemřelo.

Poslední oficiální obětí pravých neštovic se stala 11. září 1978 fotografka Janet Parkerová, která se omylem nakazila při focení viru v birminghamských laboratořích. Poté všechny státy světa s výjimkou jedné americké a jedné ruské laboratoře zásoby viru Poxviridae zničily. V roce 2018 se však americkým biologům povedlo virus pravých neštovic zrekonstruovat uměle, což se do té doby považovalo za nemožné. Cena takové syntézy se pohybuje v desítkách korun na smrtelnou dávku a biologickou bombu toho druhu lze poslat třeba poštou…