Vojska NATO mohou zamířit na Ukrajinu?
Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že každé slovo, které v pondělí pronesl o možném vyslání pozemních jednotek NATO na Ukrajinu, bylo pečlivě uvážené. Informuje o tom francouzská televize BFM TV. Podle průzkumu listu Le Figaro 68 procent Francouzů se slovy Macrona nesouhlasí. Výrok francouzské hlavy státu později někteří lídři odmítli, estonská premiérka Kaja Kallasová nebo litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis nicméně nasazení aliančních vojsk na Ukrajinu neodmítli.
„Je to dostatečně vážné téma. Každé slovo, které ohledně toho řeknu, řádně promyslím a uvážím,“ prohlásil podle francouzské televize Macron při slavnostním otevření pařížské olympijské vesnice v Saint-Denis.
Macron tak potvrdil svá pondělní slova o možném nasazení pozemních sil Severoatlantické aliance na Ukrajině. „Není tu shoda na oficiální podpoře vyslání jakýchkoli pozemních sil. To znamená, že nemůže být nic vyloučeno. Uděláme všechno, co můžeme, abychom zajistili, že Rusko nezvítězí,“ řekl Macron podle britského deníku The Guardian.
Estonská premiérka Kaja Kallasová prohlásila, že v souvislosti s pomocí Ukrajině je „všechno na stole“, čímž narážela na slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který nevyloučil vyslání pozemních sil zemí Severoatlantické aliance (NATO) na Ukrajinu. Podobně se vyjádřil i litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, podle něhož v otázce pomoci Ukrajině „nelze nic smést ze stolu“. Informuje o tom list Politico a litevský deník LRT.
Kallasová uvedla, že vedoucí představitelé zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie musí za zavřenými dveřmi projednat všechny možnosti, včetně toho, co lze pro pomoc Ukrajině ještě udělat navíc. V té souvislosti v rozhovoru pro Politico prohlásila, že je „vše“ na stole, aby Ukrajina mohla porazit Putina.
„Myslím, že jde o jasné signály, které vysíláme do Ruska, že nevylučujeme žádné různé možnosti,“ prohlásila Kallasová v podcastu Power Play listu Politico. „Všechny země totiž pochopily, že musíme udělat vše pro to, aby Ukrajina vyhrála a Rusko tuto válku prohrálo,“ dodala estonská premiérka.
Šéfka estonské vlády se tak vyjádřila den nebo dva poté, co většina ostatních zemí Evropské unie nebo NATO nasazení vojáků na Ukrajině odmítla včetně České republiky. Negativně se vyslovil například německý kancléř Olaf Scholz, vojáky nechce nasadit ani Velká Británie a tuto možnost odmítly také Spojené státy americké.
Finský ministr obrany Antti Häkkänen prohlásil, že Ukrajinci mohou používat Finskem dodané zbraně k ostřelování strategických cílů na ruském území. Häkkänen to řekl v rozhovoru pro finský list Yle, ve kterém dále vyzval Německo, aby Ukrajině dodalo rakety dlouhého doletu Taurus, jež německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá Kyjevu poskytnout kvůli obavám z možné eskalace.
„(…) Ukrajina má právo použít tyto (finské) zbraně proti vojenským cílům i na ruském území,“ prohlásil finský ministr obrany podle finského listu Yle, který se Häkkänena zeptal, zda Finsko stanovilo limity v používání finských zbraní dodaných na Ukrajinu. „Podle mých informací Finsko taková omezení nestanovilo,“ uvedl.
Finský ministr obrany v rozhovoru dále vyzval Německo, aby poslalo Kyjevu rakety dlouhého doletu Taurus. „Vyzývám Německo, aby o tom vážně uvažovalo. Německá vláda přece ví, že by měly velký význam,“ prohlásil v reakci na slova německého kancléře Olafa Scholze, který v pondělí podle agentury The Associated Press (AP) uvedl, že Taurusy nejsou teď to nejdůležitější, co by Ukrajina měla dostat.
„To, co Ukrajině chybí, je munice na všechny možné vzdálenosti, ale ne rozhodně tato věc (Taurusy) z Německa,“ prohlásil Scholz.
„Nezapojíme se do války, a to ani přímo, ani nepřímo. Tyto principy určují všechna má rozhodnutí,“ řekl dále Scholz, dodal ale, že Německo bude i nadále patřit mezi největší zbrojní podporovatele Ukrajiny.
Zdroj: novinky.cz