Vlny veder

Dosud nejteplejším létem v historii měření na území ČR bylo léto roku 2019. Průměrná teplota letních měsíců (červen–srpen) byla 19,5 °C,1 tedy 2,5 °C nad normálem z let 1981–2010. Za rekordní hodnoty mohl zejména extrémně teplý červen, který se s průměrnou teplotou 20,7 °C stal vůbec nejteplejším červnem v historii měření a druhým nejteplejším měsícem po srpnu 2015. Během vlny veder na přelomu června a července 2019 byla v Doksanech také naměřena do té doby nejvyšší červnová teplota v ČR (tento rekord byl překonán 19. června 2022, kdy bylo v Řeži naměřeno 39,0 °C). Teplotní rekordy ale padaly v té době i jinde v Evropě – historicky nejvyšší teplota zaznamenaná ve Francii se přiblížila 46 °C.2 Druhá vlna veder na konci července zasáhla západní Evropu a Skandinávii, historický teplotní rekord byl zaznamenán např. ve Velké Británii.3 V Česku ovšem nebyla tato vlna veder tak extrémní jako ta první koncem června.

Přestože bylo léto 2019 v průměru nejteplejším v historii měření v Česku, extremita a délka samotných vln veder nedosáhla v tomto roce hodnot z předchozích let 2018 a 2015, kdy bylo zaznamenáno více tropických dnů (dny s maximální teplotou nad 30 °C)1 a historické teplotní rekordy4 padaly na více stanicích. Podle aktuální studie5 bylo na stanici Praha-Ruzyně nejvíce extrémně horkých dnů během jednoho léta zatím zaznamenáno v roce 2015 – celkem 28. Z tohoto pohledu bylo léto 2019 s dvaceti horkými dny až čtvrté nejextrémnější za roky 2015, 2018 a 1994.

Extrémnosti vln veder v jednotlivých letech odpovídá i jejich dopad na úmrtnost: v rekordním roce 2015 měly v Praze na svědomí více než 250 nadúmrtí oproti přibližně 120 nadúmrtím v roce 2019. Důležitější než dopad jednotlivých událostí je však rostoucí trend v počtu nadúmrtí v důsledku horka během posledních dvou dekád. V letech 2010–2019 bylo riziko úmrtí z horka v průměru dvakrát větší než v předchozích třech desetiletích (1982–2009).5 6

Studie vyhodnocující podíl změny klimatu na jednotlivých extrémních vlnách veder a jejich dopadech na českou společnost zatím chybí. Nicméně zahraniční studie2 udávají, že před sto lety by byla vlna veder o podobné intenzitě jako ta v červnu 2019 ve Francii 10krát méně pravděpodobná. Výsledky českých autorů7 dodávají, že vlny veder, jež jsou svou intenzitou srovnatelné s těmi v letech 2015, 2018 nebo v červnu 2019, mohou ve střední Evropě na konci 21. století nastávat až 4krát častěji než v současnosti. A tři nebo čtyři vlny veder různé intenzity během jednoho léta (podobně jako v roce 2015) mohou být v budoucnu projevem běžného letního počasí. To bude mít bezprostřední dopad i na nárůst rizika úmrtí v souvislosti s horkem. Mezinárodní studie odhaduje, že přibližně jedna pětina úmrtí ve střední Evropě souvisejících s horkem je již nyní způsobena změnou klimatu.8

Bezprecedentní nárůst rizika úmrtí z horka v poslední dekádě mimo jiné ukazuje, jak nutná je urychlená adaptace našich měst na teplejší podnebí a zavádění účinných opatření pro ochranu obyvatelstva před horkem.

Autor: Aleš Urban