Velký bratr, Matrix, 1984 ... realita ?

 

Život každého z miliardy Číňanů má za několik let shrnout jediné číslo. Vláda chystá systém bodující politické smýšlení, finanční kázeň nebo péči o rodiče. Nízký „kredit“ má vést k pestré škále sankcí, od výpovědi z práce až po zákaz cestování. Systém už testují některé provincie či internetová seznamka.

Hledáte v Číně nového partnera či partnerku? Oblíbená seznamka Baihe loni přišla s novinkou, která uživatelům pomůže najít spolehlivý protějšek. Kromě fotky zobrazuje u adeptů na rande i počet „sezamových kreditů“. Číslo počítají servery místního internetového giganta společnosti Alibaba, která provozuje síť internetových obchodů s více než 400 miliony zákazníků.

„Vzhled je velmi důležitý, ale důležitější je schopnost vydělat si na živobytí. Bohatství vašeho partnera zaručuje pohodlný život,“ vysvětloval tehdy BBC zástupce ředitele seznamky Čuan I-žung. Sezamové kredity člověk získává hlavně nákupem drahého zboží. Účast v programu je zatím dobrovolná.

To by se však už brzy mohlo změnit. Podle deníku China Daily počet kreditů neovlivňují jen nákupy, ale také „koníčky, interakce s přáteli a životní styl“.

Svědčilo by to o napojení serverů Alibaby na sociální sítě, což firma tvrdě odmítá. Zároveň však nechce prozradit, jak se kredity ve skutečnosti počítají, neboť by prý mohla přijít o vládní licenci na jejich pilotní provoz.

Stejnou licenci má i dalších sedm čínských firem, které o lidech sbírají jiné informace - třeba záznamy o pohybu na účtech nebo o dopravních přestupcích.

Do roku 2020 by podle plánů Pekingu měly položit základy obří databáze, v níž se úřady o Číňanech dočtou prakticky všechno. Jejich život pak stroje přemění v jediné číslo - takzvaný sociální kredit, který se bude zvyšovat či krátit podle „důvěryhodnosti“ každého občana.

Účast už nebude dobrovolná, systém bude mít kolonku pro každého z 1,3 miliardy občanů. Odměny ve formě slev v internetových obchodech či dobrého umístění v seznamce pak doplní i tvrdé sankce za nízký počet kreditů.

„Všechna místa a oddělení musí správně vykonávat své funkce, vzájemně se koordinovat a společně zaměřit své síly k vytvoření systému dohledu nad kreditem, varování a tresty. Pokud dojde k porušení důvěry na jednom místě, sankce budou uvaleny všude,“ píše se v koncepci ústředního výboru čínských komunistů, kterou v září zveřejnil Rogier Creemers z Oxfordské univerzity.

Někteří straníci obviňují prezidenta, že boj proti korupci zneužívá k upevnění své moci.

Vyšetřovací metody úřadu se podle kritiků blíží mučení.

Vládní strana připravila širokou paletu trestů. Číňané s nízkým kreditem se například nebudou moci ucházet o manažerská křesla ve státních podnicích nebo členství v dozorčích radách.

„Pokud takové pozice už zastávají, budou z nich odstraněni,“ stojí v dokumentu. Bodová hranice má existovat i u pracovníků na úřadech, v bankách, pojišťovnách nebo potravinářství.

„Nedůvěryhodní“ občané přijdou nejen o možnost žádat o sociální dávky nebo o pronájem státních pozemků, stát jim omezí i cestování. Nekoupí si letenku do první třídy ani jízdenku do lůžkového vlaku, žádná cestovní kancelář je také nevezme na zájezd.

Zapovězeny jim budou luxusní restaurace a hotely s hvězdičkami. Sankce navíc bolestně dopadnou i na jejich potomky, vláda jim totiž zakáže studium na prestižních školách.

Jízda na červenou nebo úplatek? Padesát bodů pryč.

Vybudovat robustní systém, vytvořit účty pro 1,3 miliardy Číňanů a propojit jej s celou řadou databází - od trestního rejstříku přes bankovní konto až po databáze sociálních sítí - není snadný úkol. Pekingská vláda však věří, že smělý plán do tří let naplní. Na menším vzorku jej ostatně už šest let zkouší.

Body za dobré chování podle deníku The Washington Post sbírají obyvatelé okresu Suej-ning v provincii Ťiang-su. Postupně jich mohou nasbírat až tisíc. Za drobné dopravní přestupky přijdou o 20 bodů, jízda pod vlivem alkoholu nebo na červenou vede k padesátibodové srážce.

Čínská vláda pastevce nutí, aby prodali svá zvířata a usadili se ve městě.

Stejná sankce hrozí tomu, kdo nabídne úplatek nebo dostatečně nepečuje o staré rodiče. Obzvlášť přísně se trestá pomluva na internetu - úřady za ni strhnou rovných 100 bodů.

Stav kreditního konta občany donedávna dělil na čtyři vrstvy. „Premianti“ ve skupině A měli přednost při náboru do armády a zvláštní péči v přijímacím řízení do komunistické strany, mohli také dostat příspěvek na rozjezd podnikání. Skupina D se naopak musela obejít zcela bez státní podpory.

Suej-ningské úřady od kastování obyvatel nakonec ustoupily. Lidé si totiž stěžovali, že systém připomíná „karty dobrého občana“, které Číňanům ve 30. letech přidělovala japonská okupační správa. Na sociálních sítích se navíc bouřili, že by to měli být oni, kdo bude „známkovat“ úředníky. Ne naopak.

Sociální kredit už sbíráme i na Západě, konstatuje akademička

Americký magazín Foreign Policy nechal ambiciózní plány Pekingu zhodnotit odborníky z akademické sféry. Dočkal se mimo jiné i konstatování, že sběr informací o jednotlivých občanech není jen zvláštností autoritářských režimů jako toho v Číně. Rozdíl je hlavně v tom, že Peking chce všechna data uložit do společné tabulky. A také ve skutečnosti, že svůj plán před lidmi netají.

„Je na světě vůbec nějaké místo, kde velký objem dat nevede k rozšíření státní kontroly?“ ptá se Pamela Crossleyová, profesorka historie na prestižní vysoké škole Dartmouth College. „Lidé obecně počítají s tím, že o nich vlády mohou sbírat obrovské množství informací v reálném čase,“ uvádí.

Například v USA je podle Crossleyové zažitá představa, že tajné služby pasivně monitorují naši komunikaci. Sběr a ukládání velkého množství osobních dat je na Západě doménou firem, kterým je ostatně lidé dobrovolně svěřují - stačí si vzpomenout, co o sobě říkají třeba Facebooku.

Oba procesy v očích Američanů fungují odděleně. Čínské úřady se oproti tomu nesnaží navodit ani iluzi, že tyto světy - vládní dohled, komerční databáze a prostředí internetu, kde dominuje sociální síť Weibo - nejsou pevně propojené.

Internetové databáze a „sociální kredit“ podle ní dávno ovlivňuje i životy lidí na Západě. Personalisté kromě životopisů procházejí naše profily na sociálních sítích, firmy vzájemně sdílejí seznamy dlužníků a lékaři na internetových serverech dostávají od pacientů „hvězdičky“ podle spokojenosti.

„Nástrah bude už pořád jen přibývat. Rozdíl je v tom, že Číňané jsou už lépe připravení na propojení komerčních, vojenských a bezpečnostních informací. Proto se dají snáze ovládat prostřednictvím zastrašování a autocenzury,“ uzavírá Crossleyová.