Velká vymírání druhů

Ještě před nedávnem lidé považovali život na zemi za kontinuální proces, nepřerušovaný žádnými celosvětovými katastrofami, měnící se jen pozvolně evolucí nebo pevně nastavený Bohem někdy na samém počátku dějin. V Bibli se popisuje jen jedna jediná globální katastrofa - potopa světa. Pak se svět vyvíjel v relativním klidu až do dnešních dnů.

Paradigma klidného a postupného vývoje života se však začíná měnit. Lidé lépe poznávají historii Země a jsou si vědomi i mnohých nebezpečí, která by mohla negativně ovlivnit náš život.

Až do 20. století věda odmítala prastaré mýty a tradice popisující katastrofy, které  postihly lidstvo již mnohokrát v jeho historii a které vymezovaly konce i počátky dějin jednotlivých lidských kultur i celé civilizace. Globální klima bylo považováno za vysoce stabilní, měnící se pouze pomalu a postupně v průběhu mnoha stovek a tisíců let. V roce 1950 byly nalezeny důkazy toho, že některé výrazné změny klimatu se udály v průběhu několika tisíců let. V létech 1960 až 1970 byly potvrzeny nové teorie, které podstatně zkrátily odhady trvání velkých klimatických změn ovlivňujících zásadně lidstvo. Tyto velké změny mohly proběhnout již v rámci několika stovek let a ovlivnit život na celé zemi. V letech 1980 až 2000 věda přinesla důkazy (např. rozborem vrtů v ledovcích), že globální klima se může změnit zcela radikálně již v průběhu stovek či desítek let.

Dnes již tedy víme, že v historii naší země došlo k řadě náhlých změn životního prostředí. Tyto změny byly někdy tak rychlé, že se mnohé životní formy nedokázaly přizpůsobit a zanikly.

Globální vymírání druhů

Paleontologie rozeznává několik etap velkých vymírání živých organismů na Zemi. Řada vědců tvrdí, že žijeme v úvodní fázi dalšího masového mizení druhů.

Důvody katastrof dosud nejsou jednoznačně prokázány. Mezi hlavní příčiny patřily zřejmě vulkanické erupce, dopady meteoritů a změny klimatu. Po každé vlně vymírání trvalo zhruba 10 mil. let, než byl obnoven život ve své plnosti. Mnohé druh zanikly a uvolnily tak místo novým.

Podle teorie "tlaku a impulsu" (Press/Pulse theory) vyvolalo katastrofu vždy spolupůsobení několika faktorů. Teprve dlouhodobý "tlak" a významný "impuls" dohromady mohly vyvolat globální katastrofu.

K dlouhodobým nepříznivým vlivům může patřit zvýšená vulkanická činnost, rozpad kontinentů, epidemie, změny v geomagnetickém poli Země, kosmické záření, změny slunečního záření či postupná změna klimatu. Impulsem pak může být dopad velkého meteoru nebo vlna  zhoubného záření z kosmu.

Přijde-li impuls v době tlaku, mohou být důsledky katastrofální. Podle I.Westa působí lidstvo současně jako tlak i impuls. Dlouhodobý tlak na přírodní prostředí je vyvíjen již od počátku zemědělské revoluce odlesňováním, lovem a domestikací živočichů i rostlin. Impulsem může být industrializace spjatá s enormní potřebou zdrojů a energií.

Vymírání druhů ve svém důsledku umožnilo to, aby se na scéně objevil člověk. Je na nás, aby další katastrofa nevedla ke konci lidské civilizace. Mnoho odborníků se však shoduje, že jsme na pokraji dalšího vymírání druhů, srovnatelného ve svém rozsahu s těmi největšími, které se kdy udály. Každým rokem dochází k zániku tisíců živočišných druhů, od mikroorganismů až k velkým savcům.

Pět etap celosvětového vymírání druhů však zřejmě nezasáhlo přímo do historie naší civilizace.  Před 250 000 lety se vývojová větev lidského rodu Homo erectus rozdělila na dvě linie: Homo sapiens neanerthalensis a Homo sapiens sapiens. Člověk neandrtálský vyhynul asi před 35 000 lety. Člověk moudrý (Homo sapiens sapiens) se vyvinul asi před 40 000 lety. Vyráběl kamenné a kostěné nástroje, byl sběračem a dobrým lovcem, vytvářel první umělecká díla, měl již dobře rozvinutou řeč a byl pravděpodobně schopen abstraktního myšlení. S koncem doby ledové na severní polokouli (cca. 8000 př.n.l.) začala stáda zvěře vymírat nebo migrovat na sever. Člověk musel hledat doplňující zdroje obživy. Začal shromažďovat zrna některých rostlin, domestikovat zvířata a pěstovat divoce rostoucí traviny a obiloviny.
V dalších pokračováních se podrobněji podíváme na menší katastrofy v uplynulých zhruba 10 000 letech. Právě tehdy začala éra zemědělství a na zemi žilo asi 5 až 6 milionů lidí.