V Paříži začala klimatická konference, zúčastní se jí až 50 tisíc lidí
V Paříži začala konference OSN o klimatu. Do Francie se sjeli státnici z celého světa včetně amerického prezidenta Baracka Obamy. Cílem konference je omezit globální oteplování planety. Dohoda z Paříže by měla nahradit Kjótský protokol. Akci po nedávných teroristických útocích provází přísná bezpečnostní opatření.
Výstupem klimatické konference by mělo být podepsání závazné dohody států OSN, jejichž cílem je udržet oteplování klimatu pod hranicí dvou stupňů Celsia v porovnání s předindustriální érou. Každá ze 196 zemí musí předložit vlastní plán na snižování emisí skleníkových plynů. EU jako celek chce například do roku 2030 redukovat množství skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry o 40 procent oproti roku 1990.
Jedenadvacátá klimatická konference je jednou z největších akcí svého druhu v historii. Mělo by se jí účastnit až 50 tisíc lidí, z toho 25 tisíc zástupců vlád, mezivládních i nevládních organizací a agentur OSN.
Do Paříže dorazili mimo jiné Barack Obama, Angela Merkelová, François Hollande, Vladimir Putin či Si Ťin-Pching. Českou republiku bude zastupovat premiér Bohuslav Sobotka, ředitel odboru změn klimatu Pavel Zámyslický a ministr životního prostředí Richard Brabec.
Kvůli pařížským útokům jsou oproti původním plánům posílena také bezpečnostní opatření. V ulicích budou patrolovat tisíce policistů a vojáků. Přísnou kontrolou museli už před zahájením projít všichni účastníci konference i novináři.
Úřady v pondělí uzavřely pro veřejnost pařížský okružní bulvár Périphérique, který je zpravidla od každého rána přeplněný auty. Pro kolony oficiálních vozidel byla vyhrazena i dálnice A1 spojující hlavní město s Le Bourget a s mezinárodním letištěm Roissy Charles-de-Gaulle. V metropoli i v jejím okolí byla zakázána veškerá nákladní automobilová doprava s výjimkou kamionů s mraženým zbožím.
Pařížská policie zatím nezaznamenala zácpy na silnicích. Lidé nejspíš uposlechli výzvy úřadů, aby dnes nepoužívali soukromá auta a raději ani městskou hromadnou dopravu. Některé podniky daly zaměstnancům volno, jiné firmy jim umožnily pracovat doma, uvedla agentura AFP.
V neděli - den před zahájením konference - se v centru Paříže konaly velké protesty. Policie při nich zadržela 208 lidí, z toho 174 účastníků akce vzala do vazby. Akce aktivistů před klimatickým summitem se zvrhly v násilné střety s policií, jichž se zúčastnilo až tři stovky radikálů, kteří nerespektovali vyhlášený zákaz shromažďování.
Kjótský protokol byl zklamáním
O koordinované snížení emisí skleníkových plynů členské země usilují od zavedení takzvaného Kjótského protokolu v roku 1997. V účinnost protokol vešel až po ratifikaci 55 členských zemích v roce 2004.
Problémem protokolu však bylo, že například Spojené státy ho odmítly ratifikovat s tím, že by poškodil jejich hospodářství, a protože se ke konkrétnímu závazku snižování emisí nepřipojily také Čína a Indie. Právě Washington a Peking jsou přitom největšími znečišťovateli ovzduší na světě.
Naplněním Kjótského protokolu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Svého cíle však protokol nedosáhl. Podle zprávy Programu OSN pro životní prostředí z roku 2012 se koncentrace skleníkových plynů od roku 2000 naopak zvýšila asi o 20 procent.
Smlouvu, která by nahradila Kjótský protokol po vypršení platnosti 31. prosince 2012, se dlouho nedařilo dojednat. Zlom znamenala konference o změnách klimatu v Dauhá z prosince 2012, kde byla platnost Kjótského protokolu prodloužena do roku 2020.
Cílem takzvaného Kjótského protokolu II je do tohoto roku snížit celosvětové emise skleníkových plynů nejméně o 18 procent v porovnání s rokem 1990. Na Kjótský protokol II by měly navázat směrnice dojednané v Paříži.
Dopady globálního oteplování
Jejich hlavním cílem bude omezit globální oteplování. Tímto pojmem se označuje nárůst teploty Země v důsledku zvyšování koncentrací skleníkových plynů v atmosféře a přirozené variability klimatu. Za posledních 150 let se průměrná teplota zvedla o 0,8 stupně Celsia.
Za globální oteplování je nezanedbatelnou měrou zodpovědný člověk, zejména spalováním fosilních paliv. To je hlavní příčinou čtyřicetiprocentního růstu koncentrace oxidu uhličitého od doby průmyslové revoluce.
K často zmiňovaným následkům globálního oteplování patří tání ledovců a s ním spojený růst hladiny oceánů, který může ohrozit nízko položené přímořské oblasti. Podle IPCC by se hladina světového oceánu mohla zvýšit do roku 2100 o 26 až 82 centimetrů, což by se mohlo dotknout až 280 milionů lidí.
Dále je mu připisován častější výskyt extrémních povětrnostních jevů jako jsou záplavy, velká vedra nebo hurikány. Změny počasí mohou kvůli neúrodě uvrhnout podle Světové banky do chudoby dalších 100 milionů lidí. Někteří vědci také varují před možností většího rozšíření malárie a dalších chorob, to by podle Světové banky mohlo postihnout až 200 milionů lidí.
Zdroj: https://zpravy.idnes.cz