Utopené civilizace

Objevy na pevnině jsou snadnější, dostupnější a hlavně hmatatelné. Archeologové mohou tvrdit a vysvětlovat jak vznikaly velké historické civilizace, a přesto se rozcházejí v názorech.

V období mezi 17 000 až 7 000 lety před naším letopočtem, na konci údajné doby ledové, se staly se světem, ve kterém žili naši předci hrozné věci.  Velké ledové čepice pokrývající severní Evropu a sever Ameriky se rozpustily, obrovské záplavy trhaly zemi, mořská hladina stoupla o více než 100 metrů a 25 milionů čtverečních kilometrů obyvatelné pevniny pohltily vlny.

 

Podmořská archeologie

 

Podmořská archeologie vznikla před 50 lety současně s rozvojem potápěčské techniky.  Podle Nicka Fleminga, člena britské námořní archeologie, je na dnech moří přibližně 500 známých archeologicky zajímavým lokalit. Z větší části jde o vraky starých lodí. Existuje však i několik lokalit, kde voda skrývá ruiny mysteriózních umělých staveb a megalitické artefakty. Těchto míst je prozatím registrována asi stovka – to znamená sto míst s předhistorickými stavbami staršími než 3000 let – po celém světě!

 

Tento nízký počet není kvůli nedostatku dalších potencionálních míst. Příčinou jsou omezené finanční prostředky, a ty jsou investovány do hledání lodních vraků.  Na extrémně drahé vybavení pro potápěče – archeology - a jejich platy tak nezbývají žádné prostředky. Hledání starověkých ruin se provádí – většinou bez okamžitého úspěchu a slávy – v bahně, tmě a velkých hloubkách.  Navíc, s nedávnou výjimkou Ballardova objevu dřevěných staveb na dně Černého moře, se oficiální archeologie o možnost, že ledové záplavy v minulosti mohou být v nějaké souvislosti s nevyjasněným vznikem moderních civilizací, ani nezajímá.
V roce 1997 bylo v Pacifickém oceánu objeveno horské pásmo dlouhé téměř 2000 kilometrů, čnící více než 3000 metrů z mořského dna. Protože jste pod vodou, nikdo neví, jestli tam bylo už před táním ledovců nebo se vyvrásnilo až poté. V současném období je pod vodou 70 procent zemského povrchu. Námořní archeologové ovšem musejí hledat o hodně menší cíle, než jsou podmořská horská pásma.  To je také hlavní důvod, proč doposud byla objevena jen zmíněná stovka nalezišť staveb, které jsou dnes pod vodou.  Jedním z nesmyslných vědeckých primátů je fakt, že máme lépe zmapovaný povrch Venuše, než 225 miliónů čtverečních kilometrů pozemského mořského dna.

 

Archeologický romantizmus

Objevy na pevnině jsou snadnější, dostupnější a hlavně hmatatelné. Archeologové mohou tvrdit a vysvětlovat jak vznikaly velké historické civilizace, a přesto se rozcházejí v názorech. Předhistorické události jsou spíše idealizovány, než spolehlivě vysvětleny.  Obrovské plochy povrchu Země – například Sahara, která byla ještě před 4000 lety na konci doby ledové zelená – nejsou právě středem zájmu, protože neexistuje přijatelná teorie proč tomu tak bylo.  A dokonce v zemi, jako je Egypt, kde jsou prováděny vykopávky už více než století, může další nový objev úplně zpochybnit zavedená oficiální tvrzení i chronologii.

 

Vybájená historická chronologie

V prosinci roku 2000 prováděli v Abydos – horní Egypt – vykopávky archeologové z Pensylvánské univerzity. Tým odborníků dokázal, že například takzvaná „sluneční bárka“ pohřbená na jižní straně Velké pyramidy v Gíze velmi pravděpodobně pochází z předdynastické éry.  Je tedy mnohem starší  – v rozporu s údaji v dějepisných a oficiálních knihách.  V Abydosu, u márnice faraona  Khasekhemwa z druhé dynastie ( cca. 2675 př.n.l.), bylo vykopáno 14 lodí. Lodě dlouhé 23 metrů byly vyrobeny z dřevěných prken svázaných lanem. Po důkladném průzkumu jedné z nich bylo zjištěno, že musely být vyrobeny mnohem dříve – několik století před vládou vzpomínaného faraona a byly schopné plavby po mořích. Dosud platný názor, že tyto lodě (sluneční bárky) byly určeny výhradně k „použití v posmrtném životě“, je pod tíhou nových důkazů neudržitelný. Zjevně nespočívá na faktech a byl od začátku až do konce vykonstruovaný.

 

Použijte rozum

 

Když navštívíte pyramidy v Gíze, budou vám dnes průvodci pološeptem a se zbožným výrazem v očích vyprávět o „slunečních bárkách“ na nichž faraoni odjížděli do posmrtného světa. V ten moment přestaňte poslouchat jejich pohádky a spolehněte se na svůj rozum. Místo písečných dun sahajících až za obzor si představte zelený palmový porost, zpěv ptáků a šplouchání vody. Ano, dříve byla voda z Nilu dovedena až k samotným pyramidám. A na klidné hladině líně tekoucích vod si představte desítky plavidel, třeba uvidíte i „sluneční bárku“ s plující cenným nákladem.  Loď přece patří na vodu! Uvědomte si, že Sahara byla ještě před 4000 lety zelená. A pak se muselo stát něco děsivého…

 

Co se tenkrát událo? To neví nikdo.

Roku 2000 bylo u hornoegyptského Elkab objeveno několik velmi neobvyklých „starověkých hrobů“. Podle zaběhlé chronologie by měly pocházet z Druhé dynastie. Nejnovější výzkum ovšem potvrdil, že jsou starší než 8 000 let. Domnělé „hroby“ tvoří kamenné kruhy o průměru 18 až 20 metrů. Ve dvou případech se v jejich středech dochovaly velké valouny. Stoprocentní podobnost s evropskými tzv. „pohřebními“ megalitickými kruhy (kromlechy) je patrná už na první pohled.  Co to? Tak daleko od sebe, kdesi v tehdy ještě údajně neznámém Egyptě…?

Na základě čeho tedy archeologové nadále neústupně zastávají názor o izolovaném vývoji nějaké civilizace – kupříkladu právě dávného Egypta, který je středem zájmu odborníků z celého světa a je jedním z nejprozkoumanějších míst na světě? Jejich „jasný názor“ tvoří jen nepodložené teorie vycházející z jiných, stejně tak nepodložených teorií.

Ale vraťme se k podvodnímu archeologickému průzkumu pobřežních oblastí. Okraje obyvatelné pevniny a pobřeží ostrovů byly zaplaveny na konci doby ledové: jen kolem Austrálie zmizelo pod vodou 3 milióny čtverečních kilometrů pevniny; další 3 milióny kolem jihovýchodní Asie; Florida, Yucatan, Bahamy a Kuba kdysi vyčnívaly vysoko nad mořem; moře pohltilo velké oblasti ve Středomoří, Severním moři a Atlantiku, atd, atd – na seznamu se stále pracuje.

 

Černá díra v archeologii

Podle mého názoru zeje ve vědeckých znalostech o nedávné prehistorii velká „černá díra“.  Proto navrhuji považovat současné názory na vznik civilizací za prozatímní až do doby, než bude proveden a vyhodnocen globální podmořský archeologický průzkum kontinentálních desek do hloubky přinejmenším 120 metů. 

 

Zdroj: www.wmmagazin.cz