Urážka

Či-čang a Nan-čuan spolu pili čaj.

"Byli jsme vždy dobří přátelé," řekl Nan-čuan, "a už jsme mluvili o mnoha choulostivých věcech. Co bys ale řekl, kdyby někdo přišel a zeptal se tě na to nejvyšší?"

"Místo, na kterém teď sedíme, by bylo docela pěkné k postavení chatrče," odpověděl Či-čang.

"Nech být chatrč, ale co nejvyšší věci?" naléhal Nan-čuan.

Či-čang odložil svůj šálek a zvedal se k odchodu.

"Ty už jsi dopil svůj čaj, ale já ještě ne," pokoušel se ho zadržet Nan-čuan.

"Člověk, který takhle mluví, nemůže přijmout ani kapku!" odpověděl Či-čang.