Ukrajina - stručné opakování z historie

25.02.2022 19:12

 

Ukrajina (ukrajinsky Україна) je stát ležící ve východní Evropě. Rozlohou je druhou největší zemí Evropy po evropské části Ruské federace, se kterou na východě a severovýchodě sousedí. Část jejího území na východě je okupována mezinárodně neuznanou Luhanskou lidovou republikou a Doněckou lidovou republikou. Na jihozápadě Ukrajina sousedí s Rumunskem, Moldavskem a mezinárodně neuznaným Podněstřím, na západě jsou jejími sousedy Maďarsko, Slovensko a Polsko, na severu Bělorusko. Jižní hranice státu je tvořena Černým a Azovským mořem, přičemž mezi těmito dvěma moři se nachází poloostrov Krym, který je de iure součástí Ukrajiny, ale de facto jej ovládá Ruská federace. Ukrajina má rozlohu 603 628 km², s populací asi 41,7 milionu lidí je osmou nejlidnatější zemí Evropy. Hlavní a největší město Kyjev leží na Dněpru, nejdelší a nejdůležitější ukrajinské řece.Od 24.2.2022 je Ukrajina ve válečném stavu a platí zde všeobecná mobilizace kvůli Ruské invazi.

Území dnešní Ukrajiny bylo obydleno přibližně od 32 000 let př. n. l. Území neslo postupně různé názvy pocházející od Skýtů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. Přesněji se její území nacházelo mezi Karpaty a Dněprem na územích dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km². Během středověku byla oblast klíčovým centrem kultury Východoslovanů s tím, že mocný stát Kyjevská Rus formoval základy ukrajinské identity. Po jeho roztříštění ve 13. století bylo území napadeno, ovládáno a rozděleno různými mocnostmi, včetně Polsko-litevské unie, Rakouska-Uherska, Osmanské říše a Ruska. Během 17. a 18. století vznikl a prosperoval Kozácký hetmanát, ale jeho území bylo nakonec rozděleno mezi Polsko a Ruské impérium. V důsledku ruské revoluce vzniklo ukrajinské národní hnutí za sebeurčení a 23. června 1917 byla vyhlášena mezinárodně uznávaná Ukrajinská lidová republika. Po druhé světové válce se západní část Ukrajiny sloučila do Ukrajinské sovětské socialistické republiky a celá země se stala součástí Sovětského svazu. Ukrajina získala nezávislost v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu.

Po získání nezávislosti se Ukrajina vyhlásila za neutrální stát; vytvořila omezené vojenské partnerství s Ruskem a dalšími zeměmi SNS a v roce 1994 rovněž navázala partnerství s NATO. V roce 2013, poté, co se vláda Viktora Janukovyče rozhodla pozastavit dohodu o přidružení Ukrajiny do Evropské unie a vyhledávat bližší ekonomické vazby s Ruskem, začala několika měsíční vlna protestů a demonstrací známá jako Euromajdan, což později eskalovalo do ukrajinské revoluce roku 2014, která vedla ke svržení Janukovyče a vytvoření nové vlády. Tyto události tvořily pozadí pro anexi Krymu Ruskem v březnu 2014 a pro válku na východní Ukrajině v dubnu 2014. Dne 1. ledna 2016 požádala Ukrajina o možnost být součástí hluboké a komplexní zóny volného obchodu s Evropskou unií.

Ukrajina je rozvojová země na 74. místě v indexu lidského rozvoje. Spolu s Moldavskem je nejchudší zemí Evropy a trpí velmi vysokou mírou chudoby a závažnou korupcí. Ukrajina je však díky své rozsáhlé úrodné zemědělské půdě jedním z největších vývozců obilí na světě. Také si udržuje třetí největší armádu v Evropě, po Rusku a Francii. Ukrajina je unitární, poloprezidentská republika s oddělenou mocí: zákonodárnou, výkonnou a soudní. Země je součástí Organizace spojených národů, Rady Evropy, OBSE, organizace GUAM a je jedním ze zakládajích členů SNS, přestože už není členem této organizace.

Dělí se na 24 oblastí, dvě města se zvláštním statusem (Kyjev a Sevastopol) a autonomní republiku Krym.