Tycho Brahe

Dánský astronom Tycho Brahe působil v Praze jen krátce. Tycho Brahe byl skvělý pozorovatel, který vybudoval na ostrově Hven observatoř Uraniborg, předchůdkyni moderních vědeckých ústavů [viz článek Jana Veselého: Holandská a dánská astronomie 1995, Natura 3/96]. Součástí observatoře byla i vlastní tiskárna. Po sporech s novým dánským králem musel odejít ze své vlasti. Když na podzim roku 1598 přesídlil do Prahy, nalezl zde dobré podmínky pro svoji práci. V Praze měl svoji observatoř v domě vedle dnešních kasáren na Pohořelci (dnešní gymnázium). V Benátkách nad Jizerou chtěl vybudovat nový vědecký ústav. Zemřel však předčasně v říjnu roku 1601. V době jeho pobytu byly z jeho popudu sestrojeny tak kvalitní pozorovací přístroje, že byly překonány až po několika desetiletích, po vynálezu a rozšíření dalekohledů. Jestliže Ptolemaios pozoroval s přesností 30 obloukových minut, Koperník s přesností 20 obloukových minut, tak jeho přístroji bylo možno sledovat polohu planet a hvězd s přesností pod 2 obloukové minuty (rozlišovací schopnost oka je přibližně 1 oblouková minuta). Jen proto, že sám nedovedl změřit pohyb Země kolem Slunce, Tycho Brahe nevěřil Koperníkově teorii.
Jaký měl Tycho Brahe vztah k astrologii plyne z jeho řeči na její obranu: "Kdo popírá vliv hvězd, omezuje též moudrost a prozřetelnost Boha a popírá zkušenost. Bylo by nesprávné se domnívati, že Bůh všechna ta zázračná umělecká díla nebes - zářící hvězdy - bez užitku stvořil. Obloha, toť hodiny, které roky, měsíce a dny ukazují. K tomu účelu pohybuje se pět ostatních planet ve zvláštních sférách, zdlouhavý Saturn... zářící Jupiter... dvouroční Mars a vznešená Venuše. A k čemu ta celá osmá sféra stálic? Nezapomínejme, že ty nejmenší tam předčí ve velikosti Zemi několikráte, ty velké stokráte. A to vše měl Bůh bez účele, bez rozmyslu stvořiti? Zkušenost často ukázala, že tělesa nebeská silami jsou nadána, která na Zemi účinkují. Slunce určuje čtyři roční období. S přibývajícím a ubývajícím Měsícem mozek zvířat, barvy stromů, masa račího a hlemýždě přibývá neb ubývá. Nepoznatelnou silou hýbe Měsíc vzduchem, zvětšuje svoji moc pomocí Slunce. Když Mars s Venuší postupuje, přichází déšť, Jupiter a Merkur - následuje bouře a nečas. Stihnou-li planety časem určitých hvězd, zvyšuje se jejich účinek. Když planety, které sami vlhkost přinášejí, ve vlhkých znameních se pohybují, bude dlouhotrvající déšť, budou-li suché planety v horkých znameních, nastanou velká sucha. To pravím z denní zkušenosti. To potvrzuje rok 1524 bohatý na deště, protože veliká konjunkce ve znamení Ryb nastala. Rok 1540 byl nanejvýš suchý, protože ve znamení Skopce zatmění Slunce, Saturn a Mars ve Vahách a Slunce s Jupiterem účinkovaly. A kdo by nevzpomínal roku 1563? Saturn a Jupiter setkaly se zcela blízko u zamžených hvězdiček v Raku (má se na mysli kulová hvězdokupa Praesepe - Jesličky). Již Ptolemaios pojmenoval tyto hvězdičky jako nesoucí zlo a mor. A hle, příštího roku řádil v celé Evropě mor, jemuž tisíce lidí padlo za oběť."
Mají hvězdy také vliv na osud jednotlivce? "Ano, přirozeně," odpovídá Tycho Brahe, "neboť jeho tělo je z těchže elementů složeno. Sucho, vlhko, teplo, zima různým způsobem je v přirozenosti každého jednotlivce uloženo a na těch závisí jeho temperament, vědění, náchylnost k nemocem, prostě jeho celý život a smrt. Totéž složení elementů, které ve chvíli narození dítěte v poloze hvězd je vyznačeno, je pro celý život směrodatno a nedá se ničím měniti."     

převzato z časopisu Natura Plus (https://natura.baf.cz)