Tradice léčení Buddhy medicíny

Robert Sachs

Každý z nás má schopnost stát se buddhou, osvícenou bytostí. Osvícená bytost se odlišuje od obyčejné tím, že on či ona dovedli k realizaci svůj potenciál, který je skrytý uvnitř každého z nás. Tyto schopnosti můžeme roztřídit do tří skupin: duhové tělo, neomezená mysl a dokonalé, přesto úplně spontánní jednání plné radosti. Naše duhové tělo má co do činění s naším úplným uvědoměním, jak je to učeno v Sútře srdce, že forma je prázdnotou a prázdnota je formou. Když pochopíme a prožijeme neskutečnou podstatu všeho, co doposud považujeme za trojrozměrně pevné nebo skutečné, docílíme přítomnosti, která je neomezeně bohatá a neohrožená. Staneme se spolehlivým a nepodmíněným zdrojem ochrany pro všechny bytosti. Naše neomezená mysl je výsledkem odstranění ztuhlých představ, jež následně vedly k rozvinutí našich schopností vědět a chápat věci jasně takové, jaké jsou - od těch nejobyčejnějších až k těm jemným a hlubokým. Toto je přirozený stav naší mysli, jenž je zmiňován ve všech textech a komentářích. Konečně, být neomezeně nápaditý a znalý všeho, co je třeba znát ve všech situacích, znamená, že máme jistotu a sílu být a jednat ve shodě s tím, co je třeba k užitku všech bytostí v jakékoliv situaci. Osvobozeno od omezení a ohraničení, je naše vzájemné působení svěží, bohaté a radostné.

Co nám brání prožívat život tímto způsobem? Před dvěma kalpami, neboli velmi dlouhou dobou, byla tato otázka impulsem k dosažení osvícení pro bytost, jež se stala známou jako Buddha medicíny.

Buddha medicíny (tib. Sanggjä Mänla) docílil osvícení, plně zrealizoval veškerý potenciál, o kterém jsme se zmínili, a díky tomu pochopil, že nevidíme svůj potenciál, protože jej zakrývají tři jedy. Těmito třemi jedy jsou nevědomost, připoutanost a agrese. Jednoduše vyjádřeno: plně si neuvědomujeme to, co se děje a jaké možnosti máme v rukou. S tímto omezeným pohledem rozvíjíme upjaté a omezené představy o tom, co si myslíme, že se děje. A když někdo odmítne náš pohled na svět nebo to, jak si zakládáme na svých vlastních upjatých představách, jsme rozčílení, pobouření, chceme s nimi bojovat a vidíme je jako konkurenci nebo jako ohrožení. Co mohl Buddha medicíny rovněž vidět, je to, že tento způsob uvažování a bytí na nás působí na každé úrovni naší existence. Tři jedy mysli jsou příčinou našeho vrhání se do různých náboženství, filozofií nebo světonázorových pohledů, které se vyznačují různými úrovněmi eternalismu (víra ve věčnost) či nihilismu. Ale rovněž na každodenní úrovni se samy projevují ve výběru našich přátel, jídla, zaměstnání nebo čehokoli jiného. Jsou zdrojem všech našich dramat, a ta mohou být buď duševní, emocionální nebo fyzická.

Jako léčebný prostředek pro tuto situaci potřebujeme protilátku proti těmto třem jedům. Použití protijedu neznamená jejich odstranění, ale spíše, v souladu s tradicí a učeními Buddhy medicíny, jejich transformace. Každý z těchto jedů je ve skutečnosti zahaleným neurotickým vyjádřením tří ušlechtilých kvalit osvícení. Jakmile tedy přeměníme nevědomost, následně se díky tomu znovu spojíme se svou podstatou, s duhovým tělem. Když se vzdáme svého omezeného vnímání a uvidíme sebe samotné jako úzce propojené s každou jednotlivou bytostí, soutěžení ustoupí radosti a vše, co uděláme, se stane spontánním vyjádřením osvícené podstaty.

Když buddha učí, dává informace a rady o tom, co je skutečně a co relativně užitečné. To, co je skutečně užitečné, jsou nauky dharmy, učení o tom, jak se věci mají, jak jít přímo ke zdroji problému, v našem případě ke třem jedům mysli. Změnit potřebujeme především svůj pohled. V případě Buddhy medicíny se duchovní praxe, kterou předal, přímo zaměřuje na zpracování těchto tří jedů. Navzdory tomu, zdali je náš nepokoj či nespokojenost s naším světem duševní, emocionální nebo fyzický, je potřeba přeměnit náš prožitek života v našem pohledu a z našeho pohledu, jenž se opírá o tři jedy.

Zároveň Buddha medicíny viděl, jak jsme my, lidské bytosti, polapeni do svého prožívání. Viděl to, protože v emocionálních a tělesných bolestech a nepokojích nedovedeme vystoupit ze svých nesnází a uvědomit si cenu a důležitost praxe dharmy. A tak k odstranění příznaků a podmínek toho, co nás stahuje dolů, Buddha medicíny předal nauky o léčení. Tyto nauky byly po generace předávány od tohoto osvíceného pramenu prostřednictvím bohů a bytostí. Podle histo-mytologie (kde se historie setkává s mytologií) z tibetských zdrojů ajurvédu, tradiční léčitelství Indie, přenesl mudrcům a jogínům Indie Brahma, který se ji zase naučil eony předtím od Buddhy medicíny. Srdeční tantra ambrózie neboli gjü ži tibetsky (rgjud-bzhi), kterou napsal v 11. století velký lékař Jutok Jöntän Gönpo, je považována za nejúplnější odkaz učení Buddhy medicíny o léčení. Jediným účelem těchto učení bylo pomoci lidem překonávat jejich emocionální a tělesné obtíže tak, aby se mohli propojit s tím a praktikovat to, co je skutečně užitečné a co je znovu propojuje s jejich osvíceným potenciálem.

Když uvažujeme o medicíně ze starých dob, i když pochází od osvíceného zdroje, jako je Buddha medicíny, je to často naše arogance, která vytváří domněnku, že jde o něco archaického a nelze to použít v našem moderním světě. Mnohé překvapí zjištění, že tyto nauky zahrnují každý aspekt medicíny, jak ji dnes známe: embryologii, pre a postnatální péči, pediatrii, gerontologii, lékařství zvlášť pro ženy a zvlášť pro muže všech věkových kategorií, psychiatrii, chirurgii, atd. Doporučení, jak je Buddha medicíny učí, spadají do čtyřech hlavních kategorií nebo úrovní. Tyto úrovně se postupně pohybují v mezích od těch zasahujících organismus nejméně po ty nejvíce invazivní (agresivní), přičemž je ústřední ideou to, že začínáme jednoduše a jdeme hlouběji, jestliže stav a utrpení bytosti vyžadují hlubší úroveň pozornosti.

I

První úroveň medicíny, jež se vyučuje v gjü ži, souvisí se změnou životního stylu: stravou, cvičením, kvalitní relaxací a odpočinkem a hygienou. Podle tibetské ajurvédy by mělo být odstraněno přibližně 95 procent příznaků bolesti a neklidu, které prožíváme, jestliže jsme učinili změny životního stylu, které jsou ve shodě s naší příslušnou tělesnou konstitucí (tib. rang-zhin) a naším nynějším tělesným stavem. Znalost tohoto je určena tibetským nebo ajurvédským léčitelem či lékařem, který by měl provést pulzní diagnostiku, rozbor moči, pozorování, pohmat (vyšetření rukama) a podrobnou léčebnou anamnézu - historii pacienta, (která by měla zahrnovat léčebnou anamnézu rodičů a astrologické informace). Výsledkem takového vyšetření je poznání pacientovy specifické směsi tří základních energií (tib. ňepas, skt. doshas). Tyto tři energie jsou bäkän(bad-kan, skt. kapha), která má co do činění s fyzickými základy vnitřního uspořádání a s tkáněmi našeho těla, lung (rlung, skt. vata), která má co do činění s veškerým pohybem, který pociťujeme - od toho, jak se naše mysl pohybuje od jedné věci ke druhé, k tomu, jak naše krev proudí naším tělem a dokonce i to, jak se pohybujeme z jednoho místa na druhé - a konečně tripa(mkhrispa, skt. pitta), která má co do činění se všemi měnícími se pochody v našem těle (jako např. metabolismem).

Tyto tři - bäkän, lung a tripa - se sejdou ve specifické směsi, která přesně vymezuje naši postavu, to, jak zpracováváme informace, jaké emoce se nejvíce projevují a rovněž i naše duševní sklony a tendence. Buddha medicíny učí, že je přes 84 tisíc kombinací těchto energií (ňepas). U lidí mohou být redukovány do sedmi základních konstitučních typů. Znalost naší specifické směsi nám pomůže k lepšímu životu a k lepšímu životnímu stylu, jenž je méně stresující a vhodnější k odhalení našeho vnitřního potenciálu.

Znalý toho, že si často necháváme věci vymknout z rukou dříve, než jsme ochotni připustit to, že něco není správně, Buddha medicíny řekl, že zde jsou životní okamžiky, kdy jsou hlubší úrovně zakročení nezbytné; kde člověk je tak slabý nebo nemocný na to, aby se věnoval změně změnou samotného životního stylu nebo alespoň viděl výhody této změny. Takto se druhá a třetí úroveň stává významnější v okamžité situaci člověka za předpokladu, že se v dlouhodobé perspektivě pacient chopí lepšího životního stylu tak, aby se nedostal opět do stejné nesnáze.

II

Druhá úroveň tibetské ajurvédy má co do činění s procesem detoxikace a omlazování. Někdy se potřebujeme zbavit nadměrného chátrání a jiných projevů nerovnováhy dříve, než nám lepší životní styl přinese užitek.. Proto je detoxikace nezbytná. Provést to můžeme použitím bylin, různými doplňky a jinými detoxikačními léčivy, masážemi, vodoléčbou a metodami známými jak v indické, tak i v tibetské ajurvédě jako Pět karem (skt. Panča Karma, tib. len nga). Ty zahrnují výplachy, projímadla, dávidla, ošetření nosu, pouštění žilou a čištění krve. Pouze po správné detoxikaci je druhý aspekt této úrovně, omlazování, efektivní. K omlazení těla můžeme použít byliny, různé doplňky, esenciální výtažky (příklady existence různých čhulenů a drahocenných pilulek v tibetské tradici a to, co se v indické ajurvédě nazývá rasajanas), dále masáže a vodoléčby s omlazujícími bylinami a dokonce i bylinné výplachy. Omlazení však může být vykonáno také před detoxikací v situacích, kde je lidská energie tak vyčerpaná, že k tomu, aby mohli mít užitek z pokračující změny životního stylu nebo detoxikace v budoucnosti, potřebují být upevnění a zesílení již zpočátku. Takový přístup k omlazení má svůj význam v naší kultuře, kde se často lidé posedlí módou nebo intenzivním hubnutím stávají tak vyhublí a vyčerpaní, že k navrácení opravdové rovnováhy potřebují zase přibrat.

Tato úroveň je pokládána za invazivnější, a proto potřebuje odbornější znalosti a porozumění ze strany léčitele či lékaře. Zvláště, když se začne fyzicky zabývat pacientem, dělá různé masáže a vykonává různé očistné zákroky, tak se učí, že začíná ovlivňovat jejich karmu. To má logický důsledek jak pro pacienta, tak i pro léčitele či ošetřujícího lékaře. A tedy se na této úrovni říká, že pacient se musí cítit s lékařem příjemně a mít k němu důvěru, pokud jde o jeho odbornost i etiku.

III

Třetí úroveň tibetské ajurvédy je ještě invazivnější. Zde máme na mysli léčení naléhavých případů a léčbu hluboko zakořeněných problémů, které potřebují radikálnější zákrok. Tyto zákroky zahrnují chirurgii, akupunkturu a moxování - tepelnou formu akupunktury.

Podle našich představ o starodávných časech se to může zdát šokující, ale medicína, jak byla praktikována v Indii, Tibetu a jiných částech světa, zahrnovala chirurgické postupy, které i bez veškerého technického zázemí byly pozoruhodně propracované. V případě tibetské chirurgické praxe - ta byla zakázána, neboť někdy v období středověku během jedné z těchto procedur zemřela matka krále.

Tibeťané prohlašují, že to byli oni, kdo objevil akupunkturu (tzv. techniky zlaté jehly) a kdo ji naučil Číňany. Současně je zde úplný systém akupunktury, který také existoval v indické verzi ajurvédy. A tak to, kdo byl s těmito technikami první, je spíše spletitou otázkou. Nicméně moxování, forma akupunktury nejvhodnější pro suché vysokohorské klima, zůstává na této úrovni tibetské ajurvédy jako vynikající léčba.

Takové metody byly považovány spíše za poslední východisko než za počáteční zásah, pokud ovšem nebyly nezbytné. Buddha medicíny učil, že v těle jsou jemné energetické systémy, dráhy a body. Řez na ně nebo skrz ně či jejich stimulace špatným způsobem by mohla vyústit v pacientovy pozdější problémy. Mohly by být dokonce i smrtelné. Dovednost a načasování zde byly nezbytné. Například se v tibetské ajurvédě vyučuje, že takové silné zákroky jako operace přinesou slabé výsledky, jestliže se provádějí za novoluní. Na druhou stranu jsou dny v měsíci, jako osmý den lunárního měsíce, den Buddhy medicíny, jež jsou docela prospěšné. Osobní astrologické schéma by se také mělo vzít v úvahu. Dokonce v použití moxování se uvádí, že určité části dnů nebo ročních období jsou lepší než ostatní, kdy se projevují různé potíže. Jistě, v naléhavém případě je nutné věci udělat tehdy, kdy je to potřeba. Takové činnosti budou mít své vlastní následky, které se musí v tu chvíli akceptovat. Ale všeobecně se upřednostňuje počkat na nejpříznivější okamžik, pokud je to možné.

IV

Poslední úroveň vyučovaná Buddhou medicíny v gjü ži je duchovní medicína. Tato úroveň je považována za nejhlubší a nejinvazivnější. Proč?

Jestliže je pravda, že to, jak myslíme a vnímáme svět, bude ovlivňovat to, jak se v něm chováme k sobě i k ostatním, je samozřejmé, že změna přístupu, nového či jiného mínění o světě, bude mít dopad na nás samotné na všech úrovních. Pomůže nové mínění nebo přístup k přeměně tří jedů mysli, nebo to jen věci smíchá? To je závažná otázka, kterou si obvykle nevysvětlujeme dostatečně dobře, zvláště na Západě.

Důsledky špatného náboženství nás mohou vést ke změně stravy, třeba i úplně k zanedbávání našeho těla. Mohou zničit naše svazky s rodinou, přáteli a s našimi milovanými. Mohou dokonce přeměnit náš pohled na samotný život i smrt. Samozřejmě, dokonce i změny na této úrovni v pozitivním směru, kde přijímáme, jak se věci mají, jako protichůdné vůči výmyslům a fantazii, mohou změnit náš osobní život i vztahy. Ale časem by nepokoj a bolest ve změnách a špatných pocitech měly být nahrazeny větším smyslem pro osobní integraci - sjednocení a celistvost a větší láskou mezi námi a druhými. To je pravděpodobně ten pravý důvod toho, proč velký učitel Gampopa věnoval tak mnoho času ve svém Ozdobném klenotu vysvobození povzbuzování žáků k důkladnému prověření učitelů a učení. Tak často slyšíme na Západě o žácích, kteří se vzdávají zdravého rozumu a vrhají se do rukou guruů a učitelů, ať už to s nimi myslí upřímně, či ne. Vzdát se takové osobní síly a rozumu může mít pouze dlouhodobé neblahé následky.

Společně s těmito relativně vědomými volbami a rozhodnutími v duchovní oblasti Buddha medicíny také rozpoznal, že někdy vlastní předpoklady a dokonce i mentální sklony od narození mohou vytvořit souvislost, ve které nás mohou zasáhnout negativní síly a vlivy. Mluvíme zde o posedlosti (tj. být posedlým).

Naší západní mysli se z pohledu vědy taková představa může zdát přitažená za vlasy a zastaralá. Ale vzpomínám si, že jsem se v kurzu dharmy učil, že z 84 tisíc různých druhů bytostí je většina neviditelných. Ve vesmíru se toho děje mnohem víc, než lze zjistit optickým pozorováním.

Proto na úrovni duševní medicíny, gjü ži učí různé metody tak, že se buď pacient zapojí do praktikování, kontemplace a meditace, anebo léčitel či lékař provádí meditace, prosby a dokonce i zaříkaní ve prospěch pacienta.

Nejdůležitější je na této úrovni to, že každý z nás si potřebuje více uvědomovat svou vlastní situaci. Potřebujeme být schopni uvažovat o tom, jak přispíváme ke své bolesti a výsledným nemocem a přijímáme nějakou úroveň zodpovědnosti za svou situaci. Tady hovoříme o zaměření se přímo na naše sklony být chycení ve třech jedech mysli. Taková osobní znalost je klíčová pro jakoukoliv úroveň zotavení, v jejíž prožitek můžeme doufat a která je základem k učinění závazku, že změníme, co můžeme , takže už nikdy nemusíme procházet tím, co právě prožíváme. Bez ohledu na to, jakou úroveň medicíny pacient přijímá, je tento základ nepostradatelný. To se také stává základem pro to, abychom se pustili do duchovní praxe, která pomáhá přeměnit ty samotné tři jedy . Meditační praxe, která se nejpříměji dotýká přeměny tří jedů mysli - nevědomosti, připoutanosti a agrese - je zpřítomňování (vizualizace) a opakování mantry Buddhy medicíny. Samozřejmě, léčitel či doktor si může všimnout, že jiné meditace jsou pro konkrétního pacienta stejné či důležitější. Například, třeba pacient potřebuje rozvinout více zájmu a soucitu k jiným stejně tak jako i k sobě. A proto, k vytvoření větší otevřenosti, může být praxe Milujících očí (tib. Čänräzig) právě tím, na co se klade důraz.

Tak jako může čtvrtá úroveň učení Buddhy medicíny odstranit a přeměnit příčiny našich nemocí a strastí, tak může přinést i rychlejší uzdravení, ba dokonce i zázračné vyléčení. Jakmile jsou zmatek, obavy a strach odstraněny nebo přinejmenším zmírněny, zjistíme, že žijeme a chováme se více v souladu s tím, co našemu životu slouží spíše než s tím, co nás k něčemu podněcuje. Volíme si život bez entropie (míra neuspořádanosti prostoru) a naše tělo a mysl podle toho reagují. Nicméně někdy poškození našeho těla ve formě rakoviny, jiné chronické či degenerativní nemoci, nebo poškození z traumatických zranění je tak značné, že náš zhoršující se stav, a dokonce i smrt jsou jediným možným výsledným závěrem. Jaký je potom význam duchovní medicíny?

Kořen všech nemocí a všech nehod vychází ze tří jedů mysli. Jestliže tento kořen přeměníme, je příčina budoucí nemoci odstraněna. Někdy to ovlivní ihned tento život, jindy to bude dobrá příprava pro budoucí životy. Jestliže seskočíte ze skály a uvědomíte si, že jste udělali chybu, tak na jejím základě můžete slíbit, že ji již nikdy neuděláte znovu - můžete tak zasít semínka uvědomění, díky kterým v budoucím životě budete vědět, co za tou skálou vězí. Ale mezitím se o vás postará gravitace. A jestliže jste vědomější a méně plní strachu a obav, tyto negativní emoce nebudou součástí vašeho zážitku smrti, ve kterém případě vaše smrt a to, co z ní vzejde, může být pouze pozitivnější.

A hlavně, energie tvořící naše tělo - bäkan, lung, tripa - nejsou ničím jiným než psychicko-fyzickou manifestaci tří jedů mysli - nevědomosti, připoutanosti a hněvu. Jinak řečeno nejsou tyto emoce ničím jiným než neurotickým výrazem našeho potenciálu, našeho duhového těla, neomezené mysli a spontánní radosti.

Buddha medicíny nás učí, že když poznáme, v jakém poměru jsou v nás tři jedy namíchány a který převládá, když se naučíme mírnit jejich následky na nás vyváženým životním stylem a podrobením se jakékoliv potřebné úrovni léčení, abychom zažili svou vlastní vitalitu a sílu, a také když se budeme věnovat duchovní praxi, jež přeměňuje tyto při jedy v našem každodenním životě,, skutečně dospějeme k realizaci a stavu bytí stejnému, jako je jeho stav. A jestliže ne teď, tak potom v Devačhenu, nebo v čisté zemi Buddhy medicíny ve Sudarshanu, se objevíme takoví, jací svou podstatou jsme. Závoje iluze oddělenosti opadnou a my budeme stát zářící - jako Buddha medicíny.

Brahma - nejvyšší bůh z hinduistického panteonu

Robert Sachs strávil posledních 20 let studiem a prací s některými nejproslulejšími tibetskými duchovními učiteli a lékaři současnosti, včetně proslulého Dr. Lobsanga Rapgaje. Robert se učil praxi Buddhy medicíny s khenpem Katharem rinpočhem, vysoce realizovaným tibetským lamou, který sídlí ve státě New York. Robert je rovněž autorem několika knih.

 

překlad: František Jurečka
korektura: Květa Švédová, Marie Moravcová