Tornáda

Dne 24. června 2021 udeřilo ve večerních hodinách na jižní Moravě tornádo, které nemělo do té doby v ČR obdoby. Prohnalo se úsekem dlouhým 26 km, způsobilo obrovské škody v sedmi obcích a smrt šesti osob. I když se tornáda v Česku vyskytují pravidelně (jejich počet se odhaduje na 1–3 ročně), tornádo takové síly u nás do té doby evidováno nebylo. Jeho výskyt můžeme připsat statistice – stejně jako máme menší povodně a jednou za čas přijdou i ty „stoleté“, můžeme mít slabá tornáda a výjimečně i tornádo velmi silné. Zároveň je třeba dodat, že ničivost tornáda z roku 2021 byla zčásti i dílem náhody: kdyby se pohybovalo jen o několik kilometrů vedle, nemuselo zdaleka dojít k tak rozsáhlým škodám na majetku ani ztrátám na životech.

I když dnes víme, že v budoucnu bude přibývat dní s tzv. konvektivními bouřemi,9 které jsou jednou z nutných podmínek pro vznik tornáda (spolu s tím bude mimochodem přibývat i srážek, které tyto bouře vyprodukují), neznamená to, že se zároveň zvýší také počet tornád. K vývoji tornáda totiž nestačí pouze vertikální teplotní rozdíly v atmosféře, ale jsou nutné též rozdíly v rychlosti větru – tzv. „střih větru“. A na tento střih, jak se zdá, klimatická změna vliv nemá (a pokud ano, pak jej spíše oslabuje). „Moravské“ tornádo z roku 2021 tedy klimatické změně přičítat nelze.

Podíváme-li se na počet tornád zaznamenaných ve světě v posledních desetiletích, zjistíme rostoucí tendenci. Pokud však tato tornáda rozdělíme na slabá (EF0) a silnější (EF1+),10 je hned zřejmé, že přibývá pouze slabých tornád – silná tornáda, která většinou neuniknou pozornosti, žádný nárůst v počtu nevykazují. Tento fakt souvisí s rozvojem dopplerovských radarů (USA) a také s rozšířením chytrých telefonů a sociálních sítí, díky nimž se pozorované tornádo snadněji dostane do databáze tornád, i když patří mezi ta slabší. Současné studie nicméně naznačují, že i když počet dní s tornády za rok nyní mírně klesá, na druhou stranu přibývá dní, v nichž se vyskytuje velké množství tornád. To by odpovídalo i výše uvedenému faktu, že přibývá konvektivních bouří ve dnech, které jsou pro vznik tornád vhodné díky výskytu silného střihu větru. V každém případě lze prohlásit, že tornád jako takových nepřibývá. To by odpovídalo i výše uvedenému faktu, že přibývá konvektivních bouří, které jsou pro vznik tornáda klíčové, ale ne nutně organizovaných díky silnému střihu větru. Je tedy možné prohlásit, že i když tornád jako takových zatím nepřibývá, častěji se dnes vyskytují podmínky potřebné k jejich vzniku.

V USA je možné vypozorovat ještě jeden trend: oblasti s více tornády se posouvají směrem na východ. Pro Evropu a ostatní kontinenty však lze studii o podobných trendech vytvořit jen stěží – na to zde tornáda zůstávají i nadále příliš výjimečným jevem.

Autor: Petr Zacharov