1. kapitola

1. Pavel, apoštol Ježíše Krista, podle přikázání Boha, našeho Spasitele, a Pána Ježíše Krista, naší naděje,
2. Timoteovi, svému vlastnímu synu ve víře: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Ježíše Krista, našeho Pána.
3. Jako jsem tě už prosil, když jsem šel do Makedonie, zůstaň v Efezu a přikaž některým lidem, aby neučili jiná učení
4. a nezabývali se bájemi a nekonečným vykládáním rodokmenů, neboť to dává vznik hádkám spíše než Božímu budování, které je ve víře.
5. Vždyť cílem přikázání je láska z čistého srdce, dobrého svědomí a nepředstírané víry,
6. od čehož někteří zbloudili, když se uchýlili k prázdnému tlachání.
7. Chtějí být učiteli Zákona, přitom však nechápou ani to, co říkají, ani to, na čem trvají.
8. Víme ovšem, že Zákon je dobrý, užívá-li ho někdo náležitě
9. a s vědomím toho, že Zákon není uložen spravedlivému, ale nespravedlivým a nepoddaným, bezbožným a hříšníkům, nesvatým a světským lidem, otcovrahům, matkovrahům a vrahům vůbec,
10. smilníkům, homosexuálům, obchodníkům s lidmi, lhářům, křivopřísežníkům a čemukoliv jinému, co je v rozporu se zdravým učením
11. podle slavného evangelia požehnaného Boha, které mi bylo svěřeno.
12. Jsem tedy vděčný tomu, který mě zmocnil, našemu Pánu Ježíši Kristu, že mě považoval za věrného a postavil mě do této služby.
13. Předtím jsem byl rouhač, pronásledovatel a trýznitel, ale dostalo se mi milosrdenství, neboť jsem to činil nevědomě a v nevěře.
14. Milost našeho Pána se tedy nesmírně rozhojnila spolu s vírou a láskou, která je v Kristu Ježíši.
15. To slovo je spolehlivé a hodné úplného přijetí, totiž že Kristus Ježíš přišel na svět, aby spasil hříšníky, z nichž já jsem první.
16. Ale proto se mi dostalo milosrdenství, aby Kristus Ježíš na mně jako prvním ukázal veškerou trpělivost pro příklad těm, kdo v něho mají uvěřit k věčnému životu.
17. Králi věků, nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému moudrému Bohu buď čest a sláva na věky věků! Amen.
18. Toto přikázání ti ukládám, můj synu Timoteji, podle předešlých proroctví o tobě, abys skrze ně bojoval dobrý boj,
19. maje víru a dobré svědomí, které někteří odvrhli a ztroskotali ve víře
20. (z nichž je Hymeneus a Alexandr, které jsem vydal Satanovi, aby se odnaučili rouhat).

2. kapitola

1. Především pak žádám, aby se konaly prosby, modlitby, žádosti a díkůčinění za všechny lidi,
2. za krále i za všechny, kdo jsou ve vysokém postavení, abychom mohli vést klidný a pokojný život ve vší zbožnosti a počestnosti;
3. neboť to je dobré a vzácné v očích našeho Spasitele Boha,
4. který chce, aby všichni lidé byli spaseni a došli k poznání pravdy.
5. Je přece jediný Bůh a jediný prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš,
6. který dal sám sebe jako výkupné za všechny na svědectví v patřičný čas,
7. k čemuž jsem byl já postaven za kazatele a apoštola (říkám pravdu v Kristu, nelžu), za učitele pohanů ve víře a pravdě.
8. Proto si přeji, aby se muži modlili na každém místě, zvedajíce svaté ruce bez hněvu a bez pochybování.
9. Podobně také, aby se ženy zdobily upraveným oděvem, s cudností a rozvahou, ne zaplétáním vlasů, zlatem, perlami nebo drahým rouchem,
10. ale dobrými skutky, jak se sluší na ženy, které se hlásí ke zbožnosti.
11. Ať se žena učí v tichosti a s veškerou poddaností.
12. Ženě pak nedovoluji učit ani ovládat jejího muže, ale ať je v tichosti.
13. Vždyť nejdříve byl stvořen Adam, potom Eva.
14. A Adam nebyl oklamán, ale žena byla oklamána a upadla do přestoupení.
15. Bude však ochráněna během rození dětí, zůstanou-li ve víře, lásce a svatosti s rozvahou.

3. kapitola

1. Toto slovo je spolehlivé: Dychtí-li někdo po úřadu biskupa, touží po dobré práci.
2. Biskup však musí být bezúhonný, manžel jedné ženy, střídmý, rozvážný, pořádný, pohostinný, schopný vyučovat,
3. ne pijan, ne ziskuchtivý nebo rváč, ale vlídný, ne svárlivý, ne lakomec.
4. Ať dobře vede svou rodinu a udržuje své děti v poddanosti se vší počestností
5. (vždyť neumí-li někdo vést svůj vlastní dům, jak se postará o Boží církev?);
6. ne čerstvě obrácený, aby nadut pýchou neupadl do ďáblova odsouzení.
7. Musí mít také dobré svědectví od těch venku, aby neupadl do potupy a do ďáblovy pasti.
8. Podobně diakoni ať jsou počestní, ne dvojího jazyka, ne oddávající se příliš vínu, ne ziskuchtiví,
9. ale mající tajemství víry v čistém svědomí.
10. A ti ať jsou také nejdříve vyzkoušeni, a když budou bez úhony, ať potom slouží.
11. Rovněž manželky ať mají počestné, ne pomlouvačné, ale střídmé, ve všem věrné.
12. Diakoni ať jsou manželé jedné ženy, kteří dobře vedou své děti i své domy.
13. Vždyť ti, kdo dobře sloužili jako diakoni, si získávají dobré postavení a velikou smělost ve víře, která je v Kristu Ježíši.
14. Toto ti píši v naději, že k tobě brzy přijdu.
15. Kdybych se však zdržel, chci, abys věděl, jak je třeba počínat si v Božím domě, jímž je církev živého Boha, pilíř a základna pravdy.
16. Tajemství zbožnosti je bezesporu veliké: Bůh byl zjeven v těle, ospravedlněn v Duchu, viděn anděly, kázán pohanům, uvěřilo se mu na světě a ve slávě byl vzat vzhůru.

4. kapitola

1. Duch však výslovně říká, že v posledních časech někteří odstoupí od víry, naslouchajíce bludným duchům a učením démonů.
2. Pokrytecky mluví lež, mají cejchované svědomí,
3. brání lidem vstupovat do manželství, přikazují zdržovat se pokrmů, které Bůh stvořil, aby je ti, kdo věří a poznali pravdu, s vděčností užívali.
4. Vždyť veškeré Boží stvoření je dobré a nic, co se přijímá s díkůčiněním, se nemá odmítat,
5. neboť se to posvěcuje Božím slovem a modlitbou.
6. Když budeš tyto věci připomínat bratrům, budeš dobrý služebník Ježíše Krista, vykrmený slovy víry a správného učení, jež jsi až dosud následoval.
7. Světské a babské báje však odmítej a cvič se ve zbožnosti.
8. Tělesné cvičení je totiž malého užitku, ale zbožnost je užitečná ke všemu, neboť má zaslíbení nynějšího života i toho budoucího.
9. To slovo je spolehlivé a hodné úplného přijetí.
10. Vždyť proto také pracujeme a snášíme pohanění, že máme naději v živém Bohu, který je ochráncem všech lidí, a zvláště věřících.
11. Tyto věci přikazuj a uč.
12. Nikdo ať nepohrdá tvým mládím, ale buď pro věřící příkladem v řeči, v chování, v lásce, v duchu, ve víře a v čistotě.
13. Dokud nepřijdu, zabývej se čtením, povzbuzováním a vyučováním.
14. Nezanedbávej dar, který je v tobě, který ti byl dán skrze proroctví s vkládáním rukou staršovstva.
15. O tom přemýšlej a v tom buď, aby tvůj pokrok byl zjevný všem.
16. Věnuj pozornost sobě a učení. V těch věcech zůstávej, neboť když to budeš dělat, zachráníš sám sebe i ty, kteří tě poslouchají.

5. kapitola

1. Staršího nekárej, ale domlouvej mu jako otci, mladším jako bratrům,
2. starším ženám jako matkám, mladším jako sestrám, ve vší čistotě.
3. Cti vdovy, které jsou opravdovými vdovami.
4. Má-li však některá vdova děti nebo vnuky, ať se oni učí prokazovat zbožnost předně vůči vlastnímu domu a odplácet svým rodičům; neboť to je v Božích očích dobré a vzácné.
5. Ta, která je opravdová vdova (to jest osamělá), spoléhá na Boha a zůstává v prosbách a modlitbách dnem i nocí;
6. ale ta, která žije požitkářsky, je mrtvá zaživa.
7. Přikazuj jim tedy tyto věci, ať jsou bez úhony.
8. Jestliže se pak někdo nestará o své vlastní a zvláště o členy své rodiny, zapřel víru a je horší než nevěřící.
9. Za vdovu ať je počítána nejméně šedesátiletá, jež byla manželkou jednoho muže,
10. osvědčená v dobrých skutcích: jestliže vychovala děti, jestliže přijímala hosty, jestliže myla nohy svatým, jestliže pomáhala souženým, jestliže se věnovala každému dobrému dílu.
11. Ale odmítej započítat mladší vdovy, neboť když nedbají na Krista a začnou být rozpustilé, chtějí se vdávat.
12. Takové nesou odsouzení, protože zavrhly svou první víru.
13. Zároveň se také učí zahálet a chodit po domech; a nejen zahálet, ale také být klevetivé a všetečné a mluvit, co se nepatří.
14. Proto si přeji, aby se mladší vdovy vdávaly, rodily děti, vedly domácnost a nedávaly protivníkovi žádnou příležitost k pomlouvání.
15. Některé se už totiž uchýlily zpět k Satanovi.
16. Jestliže tedy některý věřící muž nebo žena má v rodině vdovy, ať jim pomáhá, aby nebyla zatěžována církev a mohla pomoci opravdovým vdovám.
17. Starší, kteří dobře vedou sbor, ať jsou pokládáni za hodné dvojí cti, zvláště ti, kteří pracují ve slově a učení.
18. Písmo totiž říká: "Mlátícímu volu nezavážeš ústa" a "Dělník je hoden své mzdy."
19. Obvinění proti staršímu nepřijímej, jedině na základě výpovědi dvou nebo tří svědků.
20. Ty, kteří hřeší, kárej přede všemi, aby i ostatní měli bázeň.
21. Zapřísahám tě před Bohem a Pánem Ježíšem Kristem a před vyvolenými anděly, abys tyto věci dodržoval bez předsudků a nedělal nic předpojatě.
22. Na nikoho nevkládej ruce ukvapeně a neměj účast na cizích hříších; zachovávej sám sebe v čistotě.
23. Nepij již pouze vodu, ale kvůli svému žaludku a svým častým nemocem užívej trošku vína.
24. Hříchy některých lidí jsou zřejmé a předem vedou k odsouzení, u jiných však teprve následují.
25. Právě tak jsou zřejmé i dobré skutky; a ty, s nimiž je tomu jinak, nemohou zůstat skryty.

6. kapitola

1. Všichni, kdo jsou pod otrockým jhem, ať považují své pány za hodné vší úcty, aby Boží jméno a učení nebylo tupeno.
2. A ti, kdo mají za pány věřící, ať jimi nepohrdají, protože jsou bratři, ale ať slouží tím spíše, protože ti, kdo mají užitek z jejich dobré práce, jsou věřící a milovaní. Tyto věci uč a vybízej k nim.
3. Učí-li někdo jinak a nechce přistoupit na zdravá slova našeho Pána Ježíše Krista a učení, které odpovídá zbožnosti,
4. je nadutý, ničemu nerozumí, ale dychtí po hádkách a slovních potyčkách, z nichž vzniká závist, svár, urážky, zlé domněnky,
5. neustálé třenice lidí s porušenou myslí a zbavených pravdy, domnívajících se, že zbožnost je zdrojem zisku. Od takových odstupuj.
6. Opravdu velikým ziskem je však zbožnost se spokojeností.
7. Nic jsme přece na svět nepřinesli a je zřejmé, že si také nemůžeme nic odnést.
8. Máme-li tedy jídlo a oděv, budeme s tím spokojeni.
9. Ti, kdo touží zbohatnout, však upadají do pokušení a pasti a do mnoha nerozumných a škodlivých žádostí, které ponořují lidi do záhuby a zkázy.
10. Neboť kořenem všeho zla je láska k penězům; když po nich někteří dychtili, zbloudili od víry a sami se naplnili mnoha bolestmi.
11. Ty, Boží člověče, však od takových věcí utíkej. Následuj pak spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, krotkost.
12. Bojuj ten dobrý boj víry, chop se věčného života, k němuž jsi také povolán, a vyznal jsi dobré vyznání před mnoha svědky.
13. Přikazuji ti před Bohem, který všechno obživuje, a před Kristem Ježíšem, který dosvědčil před Pontským Pilátem dobré vyznání,
14. abys zachovával toto přikázání bez poskvrny a bez úhony až do příchodu našeho Pána Ježíše Krista,
15. který ve svůj čas ukáže ten požehnaný a jediný Vládce, Král kralujících a Pán panujících,
16. jenž jediný má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle, jehož nikdo z lidí neviděl ani vidět nemůže, a jemuž patří čest a věčná moc. Amen.
17. Těm, kdo jsou v tomto světě bohatí, přikazuj, ať nesmýšlí povýšeně a nespoléhají na nejisté bohatství, ale na živého Boha, který nám dává k užívání hojnost všeho.
18. Také ať činí dobře, bohatnou v dobrých skutcích, jsou štědří a dělí se s ostatními;
19. ať si ukládají dobrý základ pro budoucnost, aby se chopili věčného života.
20. Ó, Timoteji! Zachovávej to, co ti bylo svěřeno a vyhýbej se světským prázdným řečem a rozporům toho falešně nazývaného "poznání",
21. k němuž se někteří začali hlásit a zbloudili ve víře. Milost s tebou. Amen.