Tibetská medicína na Vyhlídkách

Rozhovor s Annou Bachovou

V březnu roku 2005 proběhla v meditačním centru na Vyhlídkách několikadenní praxe na Buddhu medicíny spojená s přednáškami o tibetské medicíně a jejím pohledu na tělo a mysl. Kurz, který vycházel z tradičního odkazu čtyř tanter předaných Buddhou Šákjamunim, začal ve čtvrtek večer a skončil až v neděli v poledne, vedla Anna Bachová z Německa. Šest let studovala na Východě u tibetských lékařů, nyní má vlastní léčitelskou praxi v Bonnu a vede tyto ojedinělé kurzy v našich centrech. Tibetská medicína je velmi propracovaný systém učení a metod a kdo ji chce studovat, musí se naučit také tibetsky, protože jen malá část textů je přeložena do angličtiny. Čtyři tantry medicíny jsou součástí metod všech skol tibetského buddhismu. Anna obdržela odkaz od Prof. Dr. Pasanga Jöntäna Árji (Gelugpa) a Dr. Kunzanga Dordžeho (Kagjü-Ňingma).

Kurzu na Vyhlídkách se zúčastnilo asi 80 lidí ze všech možných center z Česka a Slovenska. Měli jsme možnost meditovat v prostorné nové gompě, jejíž dostavba byla umožněna také díky předplatnému na tento kurz. Nyní už je naplánován další, a protože dobré zprávy se šíří rychle, vypadá to, že Vyhlídky budou po strop našlapané zájemci o očistu těla i mysli.

Rozhovor s Annou Bachovou:

Buddhismus dnes: Můžeš říct něco o sobě, jak ses setkala s buddhismem a jak ses dostala k vedení těchto kurzů a k tibetské medicíně?

Anna Bachová: S buddhismem jsem začala v roce 1995. Tehdy na jaře jsem byla na přednáškách lamy Oleho v Německu. Zhruba ve stejné době jsem si přečetla také knihu o tibetské medicíně, ale moc jsem tomu nerozuměla, byl to takový starý styl předávání dharmy. Až na přednášce Oleho jsem pochopila opravdový význam buddhistického učení. Pak jsme se znovu setkali na kurzu phowy v Kasselu a tam jsem přijala útočiště. Pak jsem začala chodit do centra v Bonnu a v lednu 1996 jsem začala s praxí Přípravných cvičení (tib. ngöndro).

BD: Jak ses tedy dostala blíže k medicíně?

AB: Během ngöndra jsem se rozhodla změnit práci a způsob života. Chtěla jsem pomáhat lidem a chápala jsem, že nejdřív musím mít silnou mysl, abych toho byla schopná. Tehdy jsem pracovala ve velké německé bance, rozhodla jsem se to změnit a začala jsem hned studovat léčitelství. V Německu totiž může oficiálně léčit lidi jen lékař nebo léčitel. Museli jsme studovat také důležité předměty ze západní medicíny, aby člověk věděl, co se děje, když za vámi přijde někdo např. s cukrovkou. Hned po zkouškách jsem jela do Nepálu. Nejdříve jsem navštívila Karmapu Thaje Dordžeho v Kalimpongu a požádala jsem ho o požehnáni pro svůj záměr. Měla jsem možnost zůstat nějakou dobu v Nepálu v Buddha Dharma centru v Káthmándú, v klášteře Lobpöna Cečhu rinpočheho. I jemu jsem řekla o svých plánech a on mi také dal své požehnání. Pak jsem si našla učitele - doktora Kunzanga Dordžeho na klinice tibetské medicíny v Káthmándú (Kunphen Tibetan Medical Clinic, Chhetrapati, Nepál). Tahle klinika je v Himálaji docela slavná, je to zhruba 250 let stará rodinná lékařská tradice. Matka doktora K. Dordžeho pochází z královského rodu, který žil a vládl v oblasti kolem hory Kailás. Byla také žákyní Cečhu rinpočheho. Měla těžký život. Jak bylo v dobrých rodinách zvykem, jedna dcera a jeden syn museli odejít do kláštera. Získala tedy dobré vzdělání jako mniška, ale po čínské okupaci musela uprchnout, což bylo velmi strastiplné. Poté se rozhodla žít normální život, vdala se a měla děti. Pak se přestěhovali do Káthmándú. Jedna část rodiny zůstala v Tibetu. Starším lékařem kliniky je doktor Kunzang Pentog a ten získal veškeré své vzdělání v Tibetu. Začal studium na Čagpori Man-Cche-Khangu, slavné škole, kde studovali všichni tibetští lékaři, např. i osobní lékař Dalajlamy - Ješe Gendün. Naneštěstí během čínské okupace většina lékařů zemřela, ale ti, co přežili, udržují tradici dál. Byla jsem na Východě šest let, vždy půl roku v Nepálu, půl roku v Evropě. Mezitím jsem tři roky studovala u Prof. Dr. Pasanga Jöntöna Árji ve Švýcarsku. Dříve byl vedoucím lékařem kliniky v Dharamsale. Teď žije v Itálii a založil tam institut tibetské medicíny (New Yuthok Institute of Tibetan Medicine) a poskytuje velmi dobré vzdělání lidem ze Západu. Lékařům a lidem, kteří o to mají zájem. Tam jsem složila zkoušku a také jsem tři semestry studovala v Německu tibetštinu.

BD: Máš nějaký oficiální titul?

AB: Není to lékařský titul, ten lze získat jen v Dharamsale. Já jsem se učila stylem učitel-žák. Certifikát jsem získala na studiích ve Švýcarsku. V Himálaji se lidem, kteří mají znalost medicíny, říká amši. To slovo pochází z mongolštiny a znamená "léčitel, který zná tibetskou buddhistickou medicínu".

BD: Celý tento kurz je zaměřený na tělo a jeho správné fungování. Není to přehnaná péče? Velcí jogíni, jako např. Milaräpa, byli celý život někde v jeskyni, téměř nejedli a o své tělo se moc nestarali.

AB: Jsem si jistá, že Milaräpa měl velmi silné tělo, než podstoupil tuto asketickou praxi. Sami víte, že není možné meditovat, pokud máte fyzické problémy. Nejdříve je dobré mít silné a zdravé tělo, pak je možné opravdu hodně sedět a hodně meditovat.

BD: Složení praxe, kterou zde vedeš, spolu s různými cvičeními a speciální stravou, pochází z nějakého původního odkazu?

AB: Ano, stejné retreaty se dělaly v Tibetu. Trvalo to vždy několik dní. Já jsem pouze přidala meditaci na Diamantovou mysl.

BD: Co je cílem tibetské medicíny?

AB: Metody buddhistické medicíny pocházejí přímo od Buddhy medicíny, také každý historický Buddha je držitelem těchto metod a učí je. Cílem je osvícení. Rozpoznání toho, jak se věci mají. Lidé si léčí nejen tělo, ale měli by pochopit, že všechny nemoci pocházejí z nevědomosti a rušivých pocitů. Takže cílem je pochopit podstatu Buddhova učení, praktikovat a dosáhnout osvícení.

překlad: Veronika Černá