Theosofická lóže v Čechách koncem 19. století
Roku 1891 založil baron Leonhardi (lóžovým jménem Zanoni) Theosofickou lóži v Praze, ve které se angažoval i významný okultista Gustav Meyer - Meyrink (19. 1. 1868 - 4. 12. 1932), který byl v té době, stejně tak jako baron, členem celé řady evropských esoterních (tajných) spolků. Theosofie se pokoušela o integraci východního (především indického) a západního okultismu na bázi esoterního křesťanství. Hlavním cílem této nauky bylo především tzv. božské sebepoznávání, což mělo za následek duchovní povznesení člověka a lidství vůbec. Vedle spiritismu reprezentovala theosofie nejpočetněji zastoupený západní esoterismus. Orgánem Theosofického spolku v Praze (tj. České společnosti theosofické), jenž byl zároveň i jeho redakcí, se stal časopis Lotus, jehož první číslo vyšlo roku 1897 (v pozdějších ročnících tohoto periodika je zmínka o tom, že theosofická sdružení se na našem území objevovala již od r. 1875).
Vůdčími osobnostmi tohoto periodika byli theosofové Alois Koch (předseda pražského theosofického spolku) a později Jan Bedrníček (1878 – 1939), praktikující astrolog a vůdčí osobnost Společnosti pro mystická studia, založené v Praze r. 1920.
Lotus měl poměrně široký záběr, ve kterém se vedle témat o evropském okultismu, filosofii a praxi jógy, rozebírala problematika smrti a následné reinkarnace. To bylo učení o posmrtném znovuvtělování duší, které z indické theosofie převzala theosofie západní jako svou podstatnou ideu.
Vedle vlivu theosofie se na formování hermetického hnutí druhé poloviny XIX. stol. podepsalo hlavně učení tzv. „Neznámého filosofa“ Louise - Claude de Saint Martina (1743 - 1803), jehož nauka byla syntézou hermetismu a esoterního křesťanství. Martinismus se po Evropě šířil velmi rychle, hlavně díky tomu, že byl ideově velmi tolerantní (vyžadoval jen víru v Boha, avšak připouštěl jakékoliv jeho pojetí) a také proto, že byl v úzkém vztahu k zednářským lóžím. K ustavení martinistického řádu došlo v Paříži r. 1888 a pravděpodobně již o tři roky později vznikl v Českých Budějovicích martinistický kroužek, jejž vedl opět baron Adolf Leonhardi. Roku 1895 se pak z kroužku stala lóže, jež nesla název U modré hvězdy. Členem lóže byl mimo jiné i básník mystického založení Julius Zeyer (26. 4. 1841 - 29. 1. 1901). Centrum martinistického hnutí se posléze přestěhovalo do Prahy.
Zdroj: https://dcch.grimoar.cz