Tělesné zdraví

Tělesné zdraví je jedním z nejdůležitějších základů našeho života. Paracelsus řekl zcela výstižně: „Zdraví není všechno, ale bez zdraví ničeho není.“ Pro zachování nebo obnovení zdraví existují tělesná cvičení (ásany), dechová cvičení (pránájáma) a relaxační techniky. V systému Jóga v denním životě jsou klasické ásany a pránájáma rozčleněny do osmidílného systému, který začíná SARVA HITA ÁSANAMI (v překladu cviky vhodné pro všechny). Po tomto prvním, přípravném díle následuje sedm dalších, které vedou krok za krokem k pokročilým ásanám a pránájámě. Z těchto základních cviků systému Jóga v denním životě se vyvinuly mnohé speciální programy nazvané např. Jóga proti bolestem zad, Jóga proti bolestem kloubů, Jóga pro seniory, Jóga pro manažery či Jóga pro děti. Dalšími cennými cviky z Jógy v denním životě jsou očistné techniky hathajógy, hluboké uvolnění (jóga nidrá), koncentrační cvičení (např. trátak), ale i mudry a bandhy (speciální jógové techniky).

Důležitým faktorem zdraví je také strava.

Strava ovlivňuje nejen tělo, ale i psychiku, zvyky a vlastnosti - působí na celé naše bytí a je zdrojem tělesné energie i vitality.

Jóga doporučuje laktovegetariánskou stravu (tj. stravu založenou na obilninách, ovoci, zelenině a mléčných výrobcích, bez masa a vajec.) V systému Jóga v denním životě je taková strava jedním ze základních a velmi důležitých prvků.

Výhody vegetariánského způsobu života

• Zdravotní - vegetariánská strava snižuje riziko vzniku řady onemocnění především rakoviny, srdečního infarktu, cévních mozkových příhod, žlučových kamenů a dalších. Důsledné vegetariánství také zaručuje ochranu před BSE - nemocí šílených krav, přenosnou na lidi jako Kreutzfeld - Jakobova choroba.
• Etické - řada vegetariánů respektuje princip nezabíjení zvířat,
• Ekologické - produkce rostlinných potravin je mnohem šetrnější k životnímu prostředí než produkce potravin živočišných,
• Ekonomické - rostlinné potraviny jsou mnohem levnější než živočišné,
• Humanitární - příklon bohatých zemí k vyšší konzumaci rostlinných potravin by umožnil uvolnění prostředků k nasycení hladovějících lidí. Jedno číslo pro ilustraci: kdyby občané USA snížili spotřebu masa o pouhých 10 %, z ušetřených rostlinných zdrojů by se mohli nasytit všichni hladovějící lidé na celé planetě.