Talmud
Talmud je logickým pokračováním Tenachu. V průběhu staletí již mnohé věci, které byly samozřejmostí upadaly do zapomenutí a tak vyvstal problém jak to vše uchovat budoucím generacím (např. muž dá ženě rozlukový lístek, co má na něj napsat, komu jej ještě předat apod.) Dále bylo nutno reagovat na stále měnící se podmínky doby. Vznikla tzv. halacha tj. správný způsob chození a agada tj. nehalachické vyprávění a nemají právní charakter - biblické příběhy, bajky a folklor. Splynutím těchto částí vznikla Mišna tj. opakování (Zákona - Tory). K ní později přistupuje ještě tzv. Gemara tj. dotažení. Talmudy známe dva. Jeruzalémský a daleko obsažnější Babylonský Talmud.
|
Pořádek |
1. |
2. |
3. |
4. |
5. |
6. |
|
1. |
Berachot |
Šabat |
Jevamot |
Bava kama |
Zevachím |
Kelim |
|
2. |
Pea |
Eruvím |
Ketubot |
Bava mecia |
Menachot |
Ohalot |
|
3. |
Demaj |
Pesachim |
Nedarim |
Bava vatra |
Chulin |
Nedaim |
|
4. |
Kilajim |
Šekalim |
Nazir |
Sanhedrin |
Bechorot |
Para |
|
5. |
Ševiít |
Joma |
Sota |
Makot |
Arachin |
Teharot |
|
6. |
Terumot |
Suka |
Gitim |
Ševuot |
Temura |
Mikvaot |
|
7. |
Maasrot |
Beca |
Kidušin |
Edujot |
Kritot |
Nida |
|
8. |
Maaser šeni |
Roš hašana |
|
Avoda zara |
Meila |
Makširim |
|
9. |
Chala |
Taanit |
|
Pirkej avot |
Tamid |
Zavim |
|
10. |
Arla |
Megila |
|
Horajot |
Midot |
Tevul jom |
|
11. |
Bikurím |
Moed katan |
|
|
Kinim |
Jadajim |
|
12. |
|
Chagiga |
|
|
|
Ukcin |
Jak je z tabulky patrno, základ Talmudu, nebo-l i Mišna se dělí na šest pořádků a jednotlivé pořádky obsahují určitý počet traktátů. První pořádek obsahuje jedenáct traktátů a je zaměřen na zemědělství. Popisuje náboženské a praktické předpisy. První traktát však je věnován požehnáním, což do této oblasti zdánlivě nepatří. Opak je pravdou, právě požehnání uvozuje nejen tento pořádek,ale i celý Talmud.
Druhý pořádek je věnován svátkům: šabatu, pesachu, Velkému Dni Smíření, Stánkům apod. Třetí pořádek je zaměřen na manželství, manželské sliby, rozvody, levirátní sňatky, cizoložství, zásnuby apod.
Čtvrtý pořádek pojednává o škodách vzniklých krádeží, zpronevěrou, nedbalostí. Jsou zde předpisy pro soudce, práva velekněze a krále; jsou zde uvedeny tresty aj.
Nejznámějším traktátem z toho pořádku je Pirkej Avot - výroky otců, který byl vydáv v češtině s obsáhlým komentářem.
Pátý seder se věnuje významu obětí a chrámové služby. Traktát Midot = míry obsahuje podrobný popis Druhého chrámu.
Šestý pořádek se zabývá kultickou čistotou a nečistotou.
Autoři Mišny, nebo ti jejichž výroky jsou v Mišně obsaženy se dělí na šest generací od roku 20 o.l. až do doby konečné redakce Mišny kol. roku 200 ol. Jsou to hebrejsky píšící autoři. Na ně navazují Amoraité tj. aramejsky píšící, autoři Gemary.
|
1. generace (20-40o.l.) |
2.generace (40-80) |
3,generace (80-110) |
4.generace (110-135) |
5.generace (135-170) |
6.generace (170-200) |
|
Gamaliel ha Zaken |
Šimon ben Gamaliel st. |
Eliezer ben Hurkanos |
Akiba ben Josef |
Šimon ben Gamaliel ml. |
Jehuda ha-Naší |
|
Akavja ben Mahalalel |
Jochanan ben Zakaj |
Jehošua ben Chananja |
Chanina ben Teradjon |
Šimon ben Jochaj |
Šimon ben Eleazar |
|
Chanina ben Dosa |
Jose ha-Kohen |
Chanina ben Chachinaj |
Jose bare Chalafta |
Eleazar ha-Kapar |
|
|
Dosa ben Horkinas |
Šimon ben Natanael |
Eleazar Modiin |
Rabi Meir |
||
|
Rabi Cadok |
Eliezer ben Arach |
Jišmael ben Eliša |
Rabi Jišmael |
||
|
Nechunja ben Hakana |
Eleazar ben Azarja |
Jochanan ha-Sandlar |
|||
|
Rabi Tarfor |
Šimon ben Achaj |
Eleazar ben šamua |
|||
|
Rabi ben Zoma |
Jehuda bar Illaj |
||||
|
Eliša ben Avuja - Acher |
Matatja ben Charaš |
||||
|
Jochanan ben Broka |
Jaakov Koršai |
||||
|
Rabi ben Zoma |
Z výše uvedených jmen jsou nejširší veřejnosti nejznámější Gamaliel ha Zaken zmiňovaný mimo jiné i v Novém zákoně ("..Gamaliel, zákona učitel, vzácný u všeho lidu.." Sk.5,34), Jochanan ben Zakaj, zakladatel akademie v Jabne, rabi Akiba ben Josef, mučedník; odpadlík Eliša ben Avuja, zvaný také Acher a Jehuda ha Nasi, redaktor Mišny.