Talmberk

Zříceniny hradu Talmberka ční v kraji kolem řeky Sázavy již po dlouhá, předlouhá staletí a vypravuje se tu příběh tajemný o pokladu zdejších pánů.

Kdysi dávno se na Talmberku narodil pánovi syn a právě tehdy se na vysokém stromě u hradu uhnízdila kavka. Jak čas plynul, chlapec rostl a kavka mu byla stále nablízku.

Minulo mnoho dlouhých let a z malého pánova synka se stal moudrý mladík, který nejraději trávil volné chvíle ve stínu stromu a povídal si se svou kavkou. Svěřoval jí své radosti i strasti a ona vždy klidně seděla a jakoby mu rozuměla, pokyvovala hlavou.

Hradní pán byl již tuze starý a smrt si pro něj přišla. Mladý pán se stal tedy pánem celého hradu a jeho okolí. Lidé jej měli rádi, byl dobrý a moudrý.

Však i velké bohatství se mu podařilo nastřádat a ukrýt kdesi hluboko v podzemí pod hradem.

Nikdo o pokladu nevěděl, jen pánova stará ptačí přítelkyně kavka. Ta však krátce poté, co jí pán svěřil své tajemství, začala chřadnout.

Hradní pán si ji proto vzal do své ložnice a ve dne v noci o ni pečoval. Avšak zachránit se mu ji nepodařilo a kavka odešla na věčnost. Pán tak ztratil svoji věrnou družku, která ho provázela celým dětstvím i mládím.

Právě tehdy se pán úplně změnil, byl uzavřený a s nikým nechtěl mluvit. Velice truchlil a netrvalo dlouho a těžce onemocněl. Po několika týdnech na lůžku byl již tak slabý, že jej nedokázal nikdo uzdravit.

Na smrtelné posteli chtěl cosi povědět. Tichým hlasem řekl: "Jen moje kavka věděla..." Ale již nikdy nedopověděl a tajemství o pokladu zůstalo navždy uzamčeno v jeho ústech.

Od těch dávných časů nese hrad Talmberk i jiné jméno. Počalo se mu říkat Kavčí hora.