Tajemství Podlažického kláštera

 V Podlažicích na Chrudimsku narazili archeologové na záhadu, kdy při výzkumu v areálu bývalého kláštera našli šest desítek mužských, ženských a dětských hrobů. Proč byly desítky žen a dětí pohřbívány v benediktinském mužském klášteře, to je zatím tajemstvím.  Je možné, že klášterní kostel sloužil obyvatelům okolních vesnic, což ale odporuje ustanovením benediktýnské řehole. Archeologové prozatím vyloučili, že by ženy a děti mohli být v nalezených hrobech pohřbeny po roce 1421, kdy podlažický klášter zničili husité. Většina dětských hrobů je datována do 14. století. To je doba, kdy klášter vzkvétal a byl spravován benediktinskými mnichy. Další odlišností, kterou archeologové v Podlažicích našli, byly hroby v části rajského dvora, což byla zahrada obklopená klášterními budovami, do které měli přístup pouze řeholníci. Dva z těchto hrobů byly také dětské. I to je porušení pravidel řehole. O podobné situaci v jiných klášterech nejsou nikde zmínky. Podlažický klášter je známý jako místo, kde počátkem 13. století vznikla jedna z největších knih na světe Kodex gigas, který je 902 milimetrů vysoký a 505 milimetrů široký. Rukopis, podle vyobrazení ďábla zvaný také Ďáblova bible, se na konci třicetileté války dostal s válečnou kořistí do Švédska, kde je dodnes.