1. Co je svobodné zednářství?

Svobodné zednářství je iniciační společnost, která pomocí symbolické nauky pracuje na hledání "pravdy" a na morálním a intelektuálním zdokonalování svých členů. Svobodné zednářství, společnost pokroková, filozofická a filantropická, usiluje o univerzálnost zásad tolerance a solidarity a ideálu svobody, rovnosti a bratrství.

2. Existují ve svobodném zednářství různé tendence?

Ve svobodném zednářství existují dvě hlavní tendence: Zednářství anglosaské, které je ve světě nejrozšířenější. Své jméno odvozuje z faktu, že je prakticky jediné ve Velké Británii a v zemích pod jejím vlivem. Obvykle vyžaduje od svých členů, aby věřili v Boha nebo vyšší bytost , nazývanou Velký architekt všehomíra.

Tendence nazývaná latinská převažuje v západní Evropě, nazývá se liberální a je nedogmatická. Přijímá do svého lůna jak věřící, tak (a to hlavně), agnosticky a ateisty. Hlásá absolutní svobodu myšlení především ve spirituální oblasti. Velký architekt Všehomíra je zde považován za symbol, který si každý může vykládat způsobem, který mu nejlépe vyhovuje.

3. Co je zednářská obedience?

Obedience je administrativní federace několika lóží neboli zednářských sdružení, která má danou strukturu. Každá obedience je řízená výkonným výborem, vedeným zvoleným předsedou, velmistrem. Obedience jsou mužské, ženské nebo smíšené.

Cíle a filozofie svobodného zednářství

4. Jaký cíl sleduje svobodný zednář?

• Svobodný zednář je povinen pracovat na svém zdokonalování jak intelektuálně, tak morálně. Pokud se týká zdokonalování intelektuálního, nejde mu o uspokojení z hromadění vědomostí, ale o to, aby lépe porozuměl lidem kolem sebe a světu, v němž žije. Tímto způsobem pracuje pro dosažení sociálního pokroku a přispívá k budování chrámu lidství, tzn. k budování lepší, spravedlivější a bratrské společnosti.
• Svobodný zednář je rovněž povinen hledat pravdu, ne pravdu absolutní a definitivní ani pravdu zjevenou. Jde o to, hledat stále a všude částky pravdy, shromažďovat je, třídit je a vytěžit z nich to nejpodstatnější, přestože ví, že jeho úsilí nebude ukončeno.

5. Jak pracuje svobodný zednář na svém zdokonalování?

Po stránce intelektuální se svobodný zednář snaží neustále individuální prací zdokonalovat, ať je jeho pozice ve společnosti jakákoliv. Díky práci v lóži mu však také poslouží zkušenosti a znalosti ostatních zednářů.

Po stránce morální se zednář zdokonaluje a plně rozvíjí tím, že se stále více přibližuje základním principům svobodného zednářství, obsaženým v trojhesle : svoboda - rovnost - bratrství, k nimž přidá toleranci.

6. Jak svobodný zednář chápe svobodu?

Zednář musí být svobodný především ve svém způsobu myšlení a jednání. Svobodné zednářství totiž nevnucuje ani nedoporučuje hotová řešení problémů nebo názory ve formě dogmat.

Každý zednář musí sám najít jejich řešení. Musí tedy vykonat choulostivou a obtížnou práci: vzdát se všech nabytých předsudků, vše znovu a znovu zvažovat, ve všech oblastech uvažovat nezávisle a dojít tak ke svobodě myšlení. To je cena skutečné svobody.

7. Jak svobodný zednář chápe rovnost?

Všichni zednáři, muži i ženy, se považují za rovnoprávné, ať je jejich společenské postavení jakékoliv, ať zastávají v lóži nebo obedienci jakoukoliv funkci.

Když jsou společně v lóži, jsou si všichni rovni, mají stejná práva, ale také stejné povinnosti. Každý se může v lóži vyjadřovat svobodně a otevřeně a přitom má jistotu, že ho ostatní budou pozorně poslouchat a budou přemýšlet o tom, co řekl. Základem rovnosti je to, že se každý dobrovolně vzdá všech předsudků, týkajících se společenského postavení.

8. Jak svobodný zednář chápe bratrství?

Zednáři se považují za bratry a sestry, tak se také mezi sebou nazývají. Cítí se opravdu jako členové jedné rodiny bez ohledů na rozdílnost politických názorů, víry nebo rasy. Všichni přijali myšlenku Saint-Exupériho: "Jsi-li jiný než já, nejen že mi neškodíš, ale naopak mě obohacuješ."

Bratrství se vztahuje na všechny oblasti: intelektuální, morální a materiální. Tak široké pojetí bratrství a rovnosti vede zednáře k tomu, že se řídí ve všem svém jednání nejvyšší ctností: tolerancí.

9. Jak svobodný zednář chápe toleranci?

Tolerance znamená respektování osobnosti druhého a jeho svobody, spočívá, jak řekl Charles Graux, "ve vyjádření své vlastní pravdy a současně uznání práva druhých vyjádřit své omyly, a přesto, že člověk proti nim bojuje, odmítá uchýlit k urážkám, násilí nebo pronásledování, které by mu pomohlo zvítězit.''

Tolerance není ani lhostejnost ani abdikace. Tolerance neznamená vlastně ani nutnost respektovat mínění druhých: jak by také člověk mohl respektovat něco, co považuje za chybné, co odsuzuje a snaží se potírat.

Svobodné zednářství – iniciační společnost?

10. Co je iniciace?

Slovo iniciace pochází z latinského initium, které znamená počátek. Iniciace - předání nebo přijetí základních prvků znalosti, jednání, způsobu života - existuje od věků.

Iniciace určuje tedy počátek nového života, se všemi právy a povinnostmi, které se k ní váží.

Zednářská iniciace se odehrává podle rituálů, který se musí prožít ve zvláštní atmosféře lóže, aby byl správně pochopen.

Iniciační poučení neposkytuje definitivní znalosti - učí jen schopnosti učit se a hlavně naučit se znát sebe samého.

Mircea Eliade říká: "Iniciace je nejvýznamnější spirituální jev v historii lidstva."

11. Co je zednářské tajemství?

Iniciace nepředává žádné tajemství. Přesněji řečeno, spekulativní zednářství umožňuje nově příchozímu, aby si uvědomil, že jediné tajemství je uvnitř jeho samého: "hledej a najdeš:''

• "Iniciovaným není odhaleno žádné tajemství, ani tajemný plán přetvoření světla, ani teologická nauka, ani mystické objasnění člověka a světla."
• "Iniciační poselství je každým nováčkem přijato a prožito jinak."
• "Každý zednář prožívá zednářské tajemství v hloubi svého vědomí. I kdyby chtěl, nemůže je prozradit, tak jako nemůže vyjevit svou nejhlubší bytost, tajemství své osobnosti, protože by k tomu nenašel pravá slova." (Výňatky z brožury Velké lóže Belgie). Tajemství není nic jiného. V tom spočívá celá jeho síla.

12. Je svobodné zednářství tajná společnost?

Neinformovaná veřejnost nebo nepřátelé svobodného zednářství mluví o pověstném zednářském tajemství buď z neznalosti nebo s úmyslem zednářství uškodit. Zednářství není tajná společnost, je spíše společnost diskrétní a uzavřená, do níž se vstupuje kooptací. Neiniciovaný člověk, který by se zúčastnil prací, by nepochopil smysl diskuse, neporozuměl by symbolům a odnesl by si chybnou představu.

13. Co je zednářská přísaha?

V dobách operativních zednářů byla přísaha o zachování tajemství odůvodněná. Chránila profesionální tajemství. Její porušení bylo tehdy těžce trestáno. Dnes zavazuje přísaha iniciované osoby k dodržení věcí jednodušších:

• nevyjevit na veřejnost nic z prací, které se konají v lóži
• neprozradit jména jiných zednářů – základní opatrnost, která je nutná hlavně z bezpečnostních důvodů: nepřátelství vůči zednářství stále trvá. Za občanské války ve Španělsku a za druhé světové války bylo mnoho zednářů uvězněno, nebo i zavražděno jen proto, že byli členy zednářství. I dnes se ještě stává, že zednáři ztratí práci kvůli příslušnosti k řádu.

14. Jak zednář rozpozná jiného zednáře?

Zednář se chová jistým způsobem, problémy řeší typickou metodou a to jiný zednář snadno rozezná. Pro zednáře je to nepopsatelné, nehmatatelné, to se získá jen pravidelnou přítomností v lóžích. Ať jde o to, být prodchnutý tím "nehmatatelným", nebo o to, cítit jej u druhého člověka.

Kromě toho mají zednáři poznávací znamení, kterým říkají slova, znaky a stisknutí ruky a která znají pouze zasvěcení.

"Pro nezasvěceného člověka bude zednář vždy opravdovým problémem, který vyřeší zcela jen tím, že se stane sám zednářem." Ricaud - svobodný zednář (1743).

15. Omezují se zednářská zasedání pouze na iniciace?

Iniciační obřad je považován za jednu z nejdůležitějších událostí, za význačnou chvíli v životě lóže. Je to chvíle, kdy do dlouhého zednářského řetězu spojení přibývají nové články.

Dílna, která se schází každý týden nebo každých čtrnáct dní, však pokaždé neorganizuje iniciaci. Většina prací je zasvěcena přednáškám, po nichž následuje nebo nenásleduje debata.

Zednář iniciovaný v určité lóži se stává jejím plnoprávným členem. Dnem iniciace jej přijímá celá obedience, ba dá se říci celé svobodné zednářství.

16. Čemu se říká vysoké hodnosti?

Tyto hodnosti se nazývají také skotské zednářství. Přestože nesou tento název, objevily se v polovině 18. století ve Francii a skládají se ze třiatřiceti stupňů následujících po stupni mistra.

Vysoké hodnosti nejsou nadřazené ostatním: jsou pouze pokračováním a prohloubením osobní práce svobodného zednáře.

Svobodné zednářství a jeho symbolika

17. Co je symbol?

Symbol je zviditelnění, konkrétní znázornění toho, co se těžce vyjadřuje slovy. Používá se ho s cílem přiblížit toto těžce vysvětlitelné velkému počtu lidí, nebo členům určité skupiny. Svobodné zednářství má a používá čestné symboly.

Podle Jeana-Pierra Bayarda: "Symbol umožňuje lidskému hledání pozvednout se k nadlidskému. Jeho cílem je přesáhnout vnější hmotnou podobu a dosáhnout absolutna."

18. Jaký je význam zednářských symbolů?

Symbol je hledání. Jeho význam není možné vymezit přesně a definitivně. Symboly se nevysvětlují, symboly naznačují.

Každý zednář si je může vykládat způsobem, který mu nejlépe vyhovuje. Přes tuto osobní interpretaci tvoří symboly důležité pouto mezi zednáři, kteří sledují ve svém hledání stejný směr, i když jejich cesta a způsob tohoto hledání jsou rozdílné.

19. Jaký je původ zednářských symbolů?

Spekulativní zednářství vyplynulo přímo ze zednářství operativního. Je tedy normální, že mnohé symboly (jako pravítko, úhelnice, kružidlo, krokvice, hrubý kámen, atd.) byly převzaty z řemesla stavitelů. Nástroje, jež jím usnadnily vybudovat velkolepá díla, se staly pro spekulativní zednáře nástroji symbolickými, prostředky, které jim umožňují kontrolu v zednářském smyslu slova.

Je také nutno poznamenat, že určitý počet symbolů je biblického původu. Není na tom nic divného, stačí si připomenout, že až do 17. století bylo operativní zednářství křesťanským sdružením. Legendy o Hiramovi a budování Šalamounova chrámu jsou nejtypičtějšími příklady této příslušnosti.

20. Proč je nutno pracovat se symboly?

Symboly jsou pro zednáře společnou mluvou, která jim umožňuje se dohovořit, aniž by potřebovali používat obecný jazyk. Přesto, že je možno je různě interpretovat, vytvářejí jednotu, společný prostředek k vysvětlení věcí a světa.

Ať je kdekoliv, ať používá jakýkoliv jazyk, zednář díky symbolům ví, že patří ke společnosti, která zachovává stejně věčné zásady, která sleduje stejný ideál a pracuje se stejným záměrem. Symboly odstraňují všechny hranice.

21. Co znamená rituál a ritus?

Rituál je soubor zapsaných postojů a textů, který zajišťuje správný průběh prací v lóži, od jejich zahájení po jejich ukončení.

Ritus je soubor pravidel, která pomocí rituálu umožňují iniciační cestu každému zednáři.

Ritus je rovněž soubor zednářských stupňů, které tvoří souvislý celek jako např. ritus francouzský nebo ritus skotský

Svobodné zednářství a jeho organizace

22. Jaké jsou povinnosti zednáře?

Kromě základních povinností, kterými jsou diskrétnost a pravidelná přítomnost na pracích lóže, je zednář povinen zaplatit každoroční finanční příspěvek. tento poplatek , který je v každé dílně jiný, je nutný k uhrazení provozních nákladů a nákladů na údržbu topení a osvětlení. Eventuální finanční problémy členů lóže diskrétně bratrskou pomocí.

23. Jaká je vnitřní organizace lóže?

Předsedou lóže je mistr, nazývaný ctihodný mistr. Ve většině dílen je zvolen tajným hlasováním na rok a nemůže tuto funkci zastávat déle, než tři po sobě následující roky.

Ctihodnému mistrovi pomáhá výbor složený z minimálně sedmi mistrů, zvolených zároveň s ním. Ctihodný mistr řídí práce lóže a jejího výboru, nemá však neomezenou věc. Je pouze prvním mezi sobě rovnými. Výbor připravuje materiály o nichž se v lóži jedná, ale nakonec o každém problému rozhodne svobodně celá dílna. jde tedy o naprosto demokratickou organizaci, v níž má rozhodující moc členská základna - tuto moc částečně a na omezenou dobu svěřuje těm, které k tomuto účelu svobodně vybrala.

24. Jak lóže pracuje?

Projednávaná témata jsou rozmanitá: přednášky-symbolické, historické, filozofické, o aktuálních problémech, kulturní nebo vědecké atd.

V některých obediencích je zakázáno mluvit o otázkách politického nebo náboženského rázu. V jiných jsou tyto náměty povoleny, diskuze však musí zůstat v mezích slušnosti a v žádném případě se po ní nemůže přistoupit k hlasování. Tím je respektováno osobní přesvědčení každého účastníka.

Nejčastěji jde o výměnu názorů, jejíž způsob je přesně určen rituálně. Předem je nutno zdůraznit, že přednášejícího nesmí nikdy nikdo přerušit - přítomní se mohou vyjádřit až po skončení projevu. Nejde pouze o zachovávání tradice, je to také otázka rozvážení a účinnosti.

25. Jaké jsou vztahy mezi obediencemi?

Všechny obedience s výjimkou Velké regulérní lóže mezi sebou zachovávají oficiální přátelské vztahy. Vztahy jsou především rázu administrativního. Obedience si navzájem poskytují všechny žádané informace: ověření příslušnosti k obedienci, oznamování kandidatur (proto, aby kandidát odmítnutý z vážných důvodů v jedné obedienci, nemohl být přijat eventuálně v jiné obedienci) a kalendářní pořádek schůzek lóží. Lóže těchto obediencí rovněž pravidelně organizují společná setkání.

Na mezinárodní úrovni existují těsné vztahy mezi obediencemi stejné tendence.

26. Existuje ve svobodném zednářství hierarchie?

V tak zvaném symbolickém zednářství existují tři stupně: učeň, tovaryš a mistr. Stupňů se nedosahuje díky věku nebo zásluhou vlivných známostí, udávají jednoduše stav pokročilosti každého člena lóže v putování ke zdokonalení, etapu, které dosáhl na iniciační cestě.

"Hierarchie" existuje pouze v administrativním slova smyslu. Do funkce jsou zednáři voleni jen za určitou omezenou dobu. Ti, kteří dnes řídí lóži, zasednou zítra na své místo mezi ostatní členy.

Svobodné zednářství a náboženství

27. Je svobodné zednářství náboženstvím?

Náboženství je podle slovníku uctívání božstva přísným zachováním ritů, to znamená souboru pravidel a obřadů. Předpokládá víru v určitý počet dogmat. Ve svobodném zednářství neexistují ani dogmata ani obřady náboženského rázu i v případě , že vyžaduje uznání existence "velkého architekta všehomíra". jeho mravní nauka také není založena na odměnách nebo trestech v záhrobním životě. jde o nauku zásadně lidskou, to znamená definovanou lidmi, založenou na bratrství a toleranci a zaručující svým členům naprostou svobodu filozofického názoru. Proto nemůže být svobodné zednářství považováno za náboženství, což ovšem nebrání jednotlivým zednářům, aby byli členy jakékoliv náboženské skupiny , pokud si to přejí.

28. Je svobodné zednářství náboženská sekta?

Podle Reného Guenona : "Řekne-li se sekta, říká se nutně , jak napovídá etymologie slova, rozštěpení , rozkol a sekty jsou skutečně rozštěpení, vzniklá hlubokým rozporem mezi jeho adepty, uvnitř náboženství nebo církve. Svobodní zednáři se nehlásí k učení žádného proroka ani obchodníka s božstvy, nejsou poplatni nikomu . Jsou a chtějí zůstat svobodnými lidmi ve způsobu myšlení i v jednání. proto je naprosto nesmyslné považovat svobodné zednářství za sektu.

29. Je svobodné zednářství proti náboženství?

Velká většina zednářů v celém světě se dovolává náboženství jako např. Angličané a Američané. Což však neznamená, že zachovávají všechny povinnosti pravověrných věřících. V Belgii a ve Francii jsou zednáři většinou agnostici nebo ateisté. Nicméně mezi nimi potkáme Židy, křesťany i muslimy. Z toho tedy vyplývá, že svobodné zednářství není absolutně proti náboženství.

30. Jsou mezi svobodnými zednáři katolíci?

Katoličtí zednáři existují, obzvláště ti, kteří se neřídí náboženskými předpisy. Není jich však mnoho. Důvodem může být i to, že jim katolická církev vstup zakazuje.

31. Jsou ve svobodném zednářství kněží?

Do zednářství nevstupovali pouze obyčejní kněží. v lóžích bylo mnoho abbé, biskupů i jiných vyšších církevních hodnostářů. V Anglii a ve Spojených státech, stejně jako v Nizozemí je mezi zednáři velký počet pastorů.

32. Proč církev zavrhuje svobodné zednářství?

Církev zavrhuje svobodné zednářství od roku 1738, jen patnáct let po uveřejnění Konstitucí první Velké lóže londýnské. Papež Klement XII. vyřkl bulu In Eminenti. Vytýkal svobodnému zednářství zejména tři věci.

• zednáři přijímali do své společnosti bez rozdílu muže všech náboženství a všech sekt, což ohrožovalo ryzost katolického náboženství.
• existence tajemství, jímž zednáři zahalují vše, co se děje na jejich shromážděních
• přísaha, kterou se zednáři zavazují toto tajemství za žádných okolností neodhalit.

33. Proč církev zavrhovala svobodné zednářství?

V 18. století vytýkala církev svobodnému zednářství, že má tajemství držené pod přísahou a že do lóží přijímá osoby všech náboženství, což ohrožuje ryzost katolické víry.

V 19. století je svobodné zednářství považováno za luciferskou sektu , nepřítele Boha, církve, monarchií je podezíráno ze spolčování se s "mezinárodním židovstvím". Na venkově se roznášejí pověsti o tom, že svobodní zednáři provozují "rituální vraždy".

Ve 20. století vytýká církev zednářům, že jsou odpovědni za úpadek mravů, že podrývají mravnost a vlastenectví lidu.

Politika a společenský život svobodného zednářství

34. Je svobodné zednářství politické sdružení?

Svobodné zednářství není politické sdružení. Ponechává svým členům naprostou svobodu smýšlení i angažovanosti v profánním životě. Je nicméně nepředstavitelné vzhledem k jeho filosofickému ideálu, že by zednáři byli členy některé extrémistické strany. Zednářství není ve službách individuálních ambicí a zachovává si vůči politickým stranám naprostou nezávislost. Nevytváří slepě oddané stoupence, nýbrž se snaží vychovávat vyspělé a svobodné občany.

35. Angažuje se svobodné zednářství politicky?

V některých lóžích jsou občas politické otázky na pořadu prací, což vyvolává živou, avšak vždy zdvořilou výměnu názorů. Po těchto debatách se nikdy nepřistupuje k hlasování.

Může se stát, že má většina zednářů na některé důležité téma stejný názor. je však nutno zdůraznit, že svobodné zednářství nikdy nevnucuje svým členům politické zaměření. Dá se říci, že některé důležité reformy se někdy připravují v lóžích. Jsou-li však přijaty a přinesou plody, je to hlavně zásluhou energie, vůle a vytrvalosti jednoho nebo několika zednářů, jednajících jakožto soukromé osoby.

V západních zemích pracují v politice muži i ženy , kteří jsou zednáři. Svobodné zednářství chce být mikrokosmem ve společnosti: není tedy důvodu , aby politikové nebyli v lóžích zastoupeni.

36. Které důležité politické a sociální podněty nebo realizace jsou dílem svobodných zednářů?

V Belgii:

• boj za povinné a neplacené základní školství
• boj za uvolnění volebního systému založeného na censu -všeobecné volební právo
• založení Vzdělávací ligy v roce 1864
• založení Svobodné univerzity bruselské v roce 1834
• boj za emancipaci žen a za to, aby ženy dostávaly za stejnou práci stejnou mzdu
• boj za možnost beztrestně přerušit těhotenství

Ve Francii:

• odluka církve od státu
• necírkevní školství

Ve Spojených státech:

• Nejodhodlanějšími strůjci americké nezávislosti byli svobodní zednáři: Maria-Josef La Fayette, Benjamin Franklin a George Washington.

V Jižní Americe:

Celé geopolitické uspořádání bylo v 19. století vypracováno svobodnými zednáři:

• v Argentině, José de san Martin
• v Chile, Bernardo O´Higgins
• v Kolumbii, Simon Bolivar
• v Mexiku Benito Juarez

37. Jaké jsou vztahy mezi svobodným zednářstvím a laickostí?

Slovník Le Robert ( slovník francouzského jazyka) definuje laickost jako princip odluky občanské společnosti od společnosti náboženské. Stát nemá žádnou náboženskou funkci a církve nemají žádnou politickou moc.

Svobodné zednářství se představuje jako iniciační společnost, jehož hlavním cílem je budování "Chrámu lidství ´´, na základě bratrské lásky, svobody a tolerance. Laickost a svobodné zednářství nejsou na stejné rovině. Je tudíž zcela možné být laikem a zednářem. není však nezbytné být obojím zároveň.

Protizednářství

38. Od kdy existuje nepřátelství vůči zednářství?

V době vytvoření Velké lóže londýnské (1717) se lóže v Anglii scházely v hostincích, podle nichž byly také často nazývány. Z toho důvodu se obyvatelstvo často zednářům vysmívalo, protože je považovalo za bonvivány a opilce. Když zednářství překročilo Lamanšský kanál, narazilo ve Francii na odpor policie , která se obávala, aby se lóže nestaly ohnisky spiknutí proti režimu. S prvním projevem skutečného protizednářství se setkáváme v 18. století při uveřejnění knihy abbého Larudana v Amsterodamu: Řád svobodných zednářů prozrazen a jejich tajemství odhaleno z roku 1745 nebo od G. Préaua Rozdrcení svobodní zednáři z roku 1747.

V 19. století zachovává protizednářská literatura stejně prudký tón a vznáší stále stejná obvinění, aniž by podala důkazy.

39. Jaké jsou příčiny protizednářství?

První z nich je ta, kterou vznesl jezuita Barruel, totiž že svobodné zednářství nese odpovědnost za rozpoutání Velké francouzské revoluce.

Odpůrci zednářství byli názoru, že svobodné zednářství nekuje pikle pouze proti stávající moci státu, ale také proti katolické církvi.

40. V čem spočívala mystifikace Léo Taxila?

Byl novinářem a uveřejňoval ostré protiklerikální články, které mu vynesly mnohá soudní řízení, když nakonec utekl do Švýcarska. Za své provokace byl ze svobodného zednářství vyloučen.

41. Jak je to s protizednářstvím ve 20. století ?

Zmiňme Protokoly sionských mudrců. Tento text vyrobený ve Švýcarsku vysvětluje plán, vymyšlený k nastolení židovské nadvlády nad světem zakládáním zednářských lóží vyššího stupně.

V Německu uveřejňuje v roce 1926generál Ludendorff jeden z prvních Hitlerových stoupenců, knihu nazvanou Zničení svobodného zednářství odhalením jeho tajemství v němž rozvádí témata žido-zednářství a neznámých nadřízených. Většina jeho myšlenek byla převzata nacisty.

Ve Francii je ve třicátých letech protizednářská činnost také velmi aktivní. Např. Spisy Marguese -Riviera, Valéry-Radota , Roberta Petita.

42. Jak je to s protizednářstvím v totalitních režimech?

Totalitní režimy svobodné zednářství nikdy netolerovaly. Komunistické režimy zakázaly veškerou zednářskou činnost hned po svém příchodu k moci. Je pochopitelné, že v zemích náboženského integrismu může svobodné zednářství existovat jenom v ilegalitě.

43. Jak je to s protizednářstvím dnes?

V naší době již neexistuje žádná organizovaná protizednářská liga.

Svobodné zednářství a jak se stát jeho členem

44. Proč se stát zednářem?

Velká většina profánních osob , které chtějí vstoupit do svobodného zednářství , tak činí z idealismu. Kandidáti doufají, že se v lóži setkají s lidmi, kteří mají stejný intelektuální způsob nahlížení, ale nesmýšlí nutně stejně jako oni sami. Doufají, že dosáhnou upřímnou výměnou názorů obohacení své osobnosti. Většina z nich zdůrazňuje, že hledá bratrské vztahy a lidské pochopení, které se z našeho mechanizovaného a robotizovaného světa stále více vytrácí. Mnozí si také přejí v mezích svých možností přispět k práci na sociálním pokroku.

45. Jak se stát zednářem?

Nejčastěji je tomu tak, že jeden nebo několik zednářů se setkají ve svém okolí s člověkem, s vlastnostmi, požadovanými od budoucího zednáře. Prvním stádiem je opatrné sondování. Reaguje-li příznivě, navrhne se mu po několika rozhovorech, aby kandidoval a nabídne se mu ručitelství. Obvykle je zapotřebí dvou ručitelů. Jakmile je kandidatura oficiálně předložena, je prozkoumána mistry jmenovanými lóží. Souhlasí-li s jejím přijetím, provede se u zednářů, kteří kandidáta znají, průzkum, týkající se jeho povahy, morálky, názoru, jeho minulosti, ale také diskrétnosti a důvodů, které byly pohnutkou jeho žádosti.

Kandidát se potom sejde s několika členy lóže, kteří o něm podají zprávu. Jsou-li jeho odpovědi na položené otázky přijaty dílnou, je pod páskou, to je se zavázanýma očima představen v lóži, která mu znovu klade otázky. Cílem tohoto způsobu jednání není zapůsobit na kandidáta nebo u něj vyvolat obavy, ale vyhnout se eventuálním nediskrétnostem v případě odmítnutí kandidatury. Po tomto výslechu dílny naposledy hlasuje a v kladném případě přistoupí k iniciaci. Jak vidno, průzkum je důkladný a nikdo nevstoupí do zednářské lóže snadno. Je normální, že tato iniciační společnost činí všechna potřebná opatření při získávání nových členů.

46. Co má dělat zájemce, který nezná žádného zednáře?

Stává se, že zájemce nebo zájemkyně o vstup do svobodného zednářství nezná žádného zednáře. Jak má jednat?

V první řadě se informovat o svobodném zednářství četbou několika seriozních děl. Potom si po vážném rozmyšlení vybrat obedienci, o níž si myslí, že nejlépe vyhovuje jeho představám. Nakonec poslat dopis na federaci, v němž vyjádří své přání a své motivy. Je nutno podotknout, že tento způsob je méně obvyklý, delší a obtížnější, že však každá kandidatura je zkoumána pečlivě a bez zaujatosti.

47. Jaké podmínky je nutno splnit, aby se člověk stal svobodným zednářem?

Podle tradice je základní podmínkou, aby byl čestný a svobodný (nezávislý).

Musí však také splnit několik dalších podmínek. Musí mu být 21 let, některé dílny vyžadují 25 let. Musí mít k dispozici určitý volný čas:

Některá povolání jsou neslučitelná s pravidelnou účastí na pracích. Musí být dostatečně inteligentní, aby mohl sledovat práce a účastnit se jich: nejde o to mít spoustu diplomů, ale spíše potřebnou vnímavost a otevřenost. Musí mít dostatečné prostředky, aby mohl dostát finanční povinnosti v lóži, aniž by způsobil újmu své rodině.

48. Existuje nějaká čekací doba?

Za normálních podmínek, tzn. má-li kandidát dva ručitele, je čekací lhůta obvykle rok i více. Je samozřejmé, že nezná-li kandidát žádného zednáře, je zpravidla tato lhůta ještě delší. Obedience musí napřed najít dílnu, která by kandidaturu přijala, a ta pak musí vybrat člen, kteří se postarají o rozhovory s kandidátem a případně se za něj zaručí.

49. Je možno ze svobodného zednářství vystoupit?

Každý zednář může požádat s osobních důvodů, které nemusí odhalit. o vystoupení z aktivní činnosti ve svobodném zednářství.

Připomeňme, že za určitých přesných podmínek , muže zednář vystoupit z jedné obedience a vstoupit do obedience jiné, souhlasí-li obě strany se způsobem přechodu. Zednář může rovněž být z morálních důvodů ze své lože vyloučen a nesmí být dále za zednáře pokládán ani se za něj považovat.