Sucho

Sucho jako hydrometeorologický extrém ke klimatu střední Evropy neodmyslitelně patří, stejně jako povodně. Na rozdíl od povodní je však většinou zákeřně plíživé. Povodně přijdou náhle, často způsobí velké škody, ale také rychle skončí – naproti tomu sucho má pomalejší nástup, ale může trvat i několik let (v ČR to bylo např. v období 2015–2020). Podle délky trvání a dopadů lze tento jev rozdělit do čtyř kategorií. Jako první přichází sucho meteorologické , které je většinou způsobeno nedostatkem srážek. To pozvolna přechází v sucho zemědělské (půdní), které se projevuje sníženou vláhou v půdě a jeho dopady pociťují hlavně zemědělci. Jestliže sucho trvá delší dobu, začne se projevovat jako snížené stavy povrchových a podpovrchových vod – pak mluvíme o suchu hydrologickém. A pokud začne dlouhodobé sucho negativně dopadat na společnost, hovoří se o socioekonomickém suchu.

Poslední sucho, výjimečné svou délkou a intenzitou, zasáhlo naše území v letech 2015–2020. Při srovnání s daty měřenými od roku 1803 vychází jako dosud nejhorší a lze jej statisticky hodnotit jako sucho, které by se v takové intenzitě a délce mělo vyskytovat pouze jednou za 500 let.

Srovnáme-li toto nedávné sucho s ještě delšími záznamy, které lze získat z letokruhů stromů (dendrochronologie), zjistíme, že bylo nejintenzivnější za poslední 2000 let (i když v době renesance nastalo velice podobné období). Typickou příčinou sucha je nedostatek srážek, na suchu v letech 2015–2020 se ale do velké míry podílela i teplota vzduchu – toto pětiletí bylo nejteplejší za celou dobu měření. Vyšší teploty vzduchu znamenají větší výpar, a tedy i větší intenzitu sucha. Lze konstatovat, že příčinou sucha v tomto období byla z 50 % teplota vzduchu a z 50 % nedostatek srážek, na jižní Moravě dokonce teplota vzduchu hrála převažující roli (70 %). Změna klimatu se proto výrazně podílela na délce i intenzitě sucha a také na síle jeho dopadů.

Srážky v ČR se z dlouhodobého hlediska významně nemění a totéž se předpokládá i do budoucna. Očekává se, že se budou nadále střídat vlhčí a sušší roky. Na druhou stranu se se však předpokládá také pokračování růstu průměrné teploty vzduchu v České republice, a to o 2 °C do poloviny tohoto století a až o 4 °C do konce století oproti letům 1981–2010. Tento fakt bude způsobovat větší výpar vody z krajiny, a tedy častější tendenci k suchým obdobím, nebo bude výrazně prohlubovat sucho, které nastalo v důsledku nedostatku srážek. Dá se proto konstatovat, že v případě nadprůměrně teplého roku by muselo v daném roce také více napršet, aby se během roku neobjevila nějaká epizoda sucha. Kromě toho už nyní v nižších a středních polohách pozorujeme výskyt mírnějších zim s malým množstvím sněhové pokrývky. To se negativně odráží v zásobách půdní vlhkosti na začátku vegetační sezóny a množství povrchových a podpovrchových vod na začátku jara.

V případě sucha a jeho dopadů je rovněž důležitá správná informovanost. Proto hlavně pro potřeby zemědělců vznikl portál intersucho.cz – monitoring sucha s předpovědí na 10 dní (a výhledově až na půl roku). Z dlouhodobější perspektivy je pak pro adaptační opatření klíčové znát i nejpravděpodobnější vývoj klimatu do budoucna. K tomu může posloužit například podrobná analýza klimatických modelů zaměřená na podmínky České republiky (www.klimatickazmena.cz).