Štramberk

Osud hradu Štramberka je odpradávna doprovázen pověstmi o skřítcích. Už místo, kde zříceniny dnes stojí, není původní. Štramberk měl vyrůst na vrchu Kotouči, ale škodolibí skřítci vždy v noci zničili celé dílo. Když ráno přišli poddaní na stavbu, našli jen kameny rozházené do širého okolí. Den co den se jim naskytl takový pohled.

Jednoho dne se poddaní rozhodli, že si svou práci pohlídají. Schovali se do okolních keřů a napjatě čekali, co se bude dít. Nastal večer, nebe setmělo, vyšly hvězdy, ale nic zvláštního se nestalo. Až hodinu před půlnocí se začaly všechny kameny i polena pohybovat, jako by měly nožičky. Rozespalí poddaní vše s údivem pozorovali a po chvíli přišli na to, že vším pohybují skřítci.

Druhého dne ráno přišli poddaní za pánem a o všem, co viděli, mu vypověděli. Pán se proto rozhodl, že hrad postaví na jiném místě. Rozhlédl se do kraje a hrad přikázal stavět na nedalekém vrchu.

Štramberk se zanedlouho vypínal nad krajem v celé své kráse. Pod hradem bylo založeno městečko a na vrchu Kotouči si lidé postavili kapličku. A právě tehdy se skřítkové znovu rozzlobili a začali škodit všem obyvatelům městečka. Jedli jim jídlo, pili víno a pytle s moukou a obilím nacházeli lidé často rozsypané. Nikdo si nevěděl se skřítky rady.

Až jednou šel Štramberkem pocestný, který lidem poradil, jak skřítky vyhnat.

"Stačí, když si vezmete vrbový proutek a o půlnoci se vydáte na hrad. Začněte tím proutkem mávat kolem sebe, i když nikoho neuvidíte. Skřítkové mají na hlavách kouzelné čepičky, které způsobují, že je člověk nevidí. Když se vám podaří shodit čepičku alespoň jednomu z nich, máte vyhráno. Chyťte ho a držte pod zámkem a brzy uvidíte, co se stane...." S těmito slovy se pocestný rozloučil a vydal se na cestu.

Štramberští dali na radu pocestného a před půlnocí vyšli na kopec. Vše udělali tak, jak pocestný řekl. A opravdu se jim podařilo jednoho skřítka chytit. Malý mužíček s dlouhými stříbřitými vousy se dal do usedavého pláče a prosil o slitování. Sliboval, že všichni skřítci z Kotouče odejdou.

Lidé mu však nevěřili, a tak skřítek utrhl lipový list a udělal v něm mnoho dírek. Potom jej podal jednomu z mužů a slabým hláskem řekl: "Zafoukej do prostřední dírky." Jako zázrakem se před skupinkou mužů zjevil sám král skřítků a slíbil, že vrch opustí a již nikdy se nevrátí, jen musí propustit jejich bratříčka.

Štramberští se nad skřítky smilovali a ti odešli, tak jak slíbili.