Stigmata

Stigmata jsou mimořádným fenoménem, přesto se lze v současnosti podle P. Laurentina s několika jejich nositeli (12-15) setkat. Jsou to rány Kristova umučeného těla, které se nehojí ani nehnisají, jsou bolestivé a stále krvácejí. Jejich existence je důrazným poselstvím pro všechny, kteří pochybují.
   Stigmata se stala vizitkou zmrtvýchvstalého Ježíše Krista. Jimi se prokazuje apoštolům, že je to On (Jan 20,20). Pán je svěřuje těm, které si vybírá z těch, kdo se mu cele a bezvýhradně darují (to je možné vysledovat), přestože byli ještě nedávno slabě věřícími nebo nevěřili vůbec (např. Julia Kim a jiní). Z popisů známe, že jsou stigmata zjevná a trvalá, zjevná a objevující se jen na určitý čas (např. vždy v pátek), také jsou stigmata skrytá, neviditelná, ale nositel trpí spolu s Kristem opět buď trvale nebo v určitých obdobích. V okamžiku smrti nebo nedlouho před ním stigmata beze stopy mizí. To jsou ověřitelná fakta.
   U mnohých jsou však pochybnosti o pravosti stigmatizace, proto je třeba opatrnosti, jak uvádí tisková zpráva z 22.01.2003: "List Catholic Herald přinesl zprávu, že Vatikán chystá nové směrnice pro posuzování pravosti mariánských zjevení a nadpřirozených jevů, jako jsou například stigmata. Podnětem je podle Heraldu nárůst počtu podobných jevů v poslední době. Ten ohrožuje jednotu místních církevních obcí a vyžaduje patřičnou pastorační odpověď. - Mezi rokem 1905 a 1995 se vyskytlo 295 takových jevů, z nichž pouze 11 bylo uznáno za pravé. V mnoha případech šlo o podvod."
   U některých řádné zkoumání ještě neproběhlo a výsledek se očekává, jako např. u stigmatizované Češky Anny Bohuslavy Tomanové.