Starořecký zázrak
Zatmění Slunce i Měsíce dokázal podle posledních výzkumů předpovídat mechanismus označovaný jako „počítač z Antikythéry“. Přitom pochází z druhého století před naším letopočtem.
Některé archeologické objevy trpí komplexem osamocení. Stojí zcela samy, bez souputníků, uprostřed dějin a vytvářejí „statistické anomálie“, které svádějí střízlivé myšlení do houštin spekulací, ve kterých se často skrývá i plodná inspirace. Takový je i „počítač z Antikythéry“, nejstarší známý mechanismus složený z ozubených kol. Mechanický zázrak zobrazující vzájemný pohyb Země, Slunce a Měsíce z doby, která stále spoléhala na levnou lidskou (tedy otrockou) práci a kdy se technologie prolínala s náboženstvím.
Historie této záhady začala v roce 1900 objevem vraku obchodní lodě. Při studiu vyzdvižených předmětů si archeolog Valerios Stais všiml, že z jednoho z „kamenů“ vyčnívá ozubené kolo. Postupně se podařilo vylovit a identifikovat 81 zlomků mechanického objektu s rozměry asi 33x17x9 centimetrů. Stroj podle nalezených nápisů pochází z konce 2. století př. n. l., vrak ale patří římské lodi, která ztroskotala mezi lety 85 - 65 př. n. l. a patrně mířila s luxusním zbožím do Říma.
Mechanismus ale stále zůstával záhadou. Až roku 1959 ho Brit Derik de Solle Price popsal jako „analogový počítač“. Takový pomocí mechanismu nebo elektrického obvodu simuluje jeden určitý děj. Podle Pricea vylovený „počítač“ zobrazoval pohyb nebeských planet. Price sestavil repliku přístroje, podle které byl jeho součástí i diferenciál, do té doby považovaný za vynález 16. století!
Ne všichni odborníci byli s Pricem zajedno, a čekali na nové údaje. Ty přinesla několikaletá práce týmu pracujícího na tzv. projektu výzkumu mechanismu z Antikythéry. Vědci se spolu s 12tunovým tomografem nastěhovali do athénského Národního archeologického muzea.
Výsledky své práce prezentovali v posledním čísle časopisu Nature. Podle nových závěrů se Price mýlil: přístroj byl patrně ještě složitější. Vědci zatím odhalili 37 ozubených kol, která sloužila k simulaci vzájemného pohybu Země, Měsíce a Slunce. Umožnila samozřejmě pracovat s přestupným rokem, předpovídat zatmění těchto těles a počítala dokonce s mírně eliptickou drahou Měsíce kolem Země.
Někteří členové výzkumného týmu se domnívají, že přístroj zobrazoval i pohyb dalších planet. Našly se náznaky, že přístroj mohl mít ještě jinou, zcela nezachovanou část.
Oporou pro toto tvrzení jsou i někteří antičtí autoři, především Cicero. Ten popisuje řecký stroj pocházející ze 3. st. př. n. l., který zachycuje pohyb pěti planet, Země, Měsíce a Slunce, a sestrojil ho jeden z jeho současníků, Poseidonios. Málokdo si ovšem dokázal představit, o jak přesný a komplikovaný mechanismus se mohlo jednat. „Počítač“ z Antikythéry patrně dosahoval technologické úrovně 18. století.