Stalin o Operaci Barbarossa věděl

Nově odtajněné dokumenty z let 1939 až 1941 odhalují, že sovětský diktátor Josif Stalin dostal od rozvědky desítky depeší o chystané agresi nacistického Německa. Varování obsahovala i přesné datum vpádu, vyplývá ze sborníku, který 70 let po spuštění Operace Barbarossa vydala ruská výzvědná služba SVR.

"Takových varování bylo nejméně třicet," řekl novinářům při prezentaci sborníku s názvem "Agrese. Odtajněné dokumenty Služby vnější rozvědky Ruské federace 1939-1941" pracovník SVR Lev Sockov.

Stalinovi mohla otevřít oči například depeše z Říma z 19. června 1941. Sovětský špion s odvoláním na vysoce postavené úředníky italského ministerstva zahraničí do Moskvy hlásil, že vojenská kampaň proti SSSR začne mezi 20. a 25. červnem. A obdobné zprávy obsahují i hlášení dalších agentů a výpovědi dvou zběhů z wehrmachtu.

Fakt, že Stalin byl dostatečně informovaný o Hitlerově plánovaném vpádu do SSSR, je dobře známý. Sborník ale ukazuje, že varování o připravované agresi wehrmachtu měl sovětský diktátor skutečně desítky. Proč tedy Stalin na důrazná varování náležitě nereagoval?

"Paměti si nepsal, nikomu se nesvěřoval, zbývají jen dohady," soudí Sockov. Podle jeho názoru se Stalin ze všeho nejvíc obával, že bude komunistické impérium obviněno z rozpoutání války. Těsně před vypuknutím druhé světové války v září 1939 podepsaly Berlín a Moskva smlouvu o neútočení.

Historici se domnívají, že Stalin hrozbu německé agrese do poslední chvíle ignoroval. Rozkaz k nejvyšší pohotovosti sovětských vojsk byl vydán až několik hodin před zahájením útoku.

Hitlerovi generálové nasadili na linii od Baltu po Černé moře 3,5 milionu vojáků, 3 500 tanků a 3 000 letadel. Nacistický vůdce se domníval, že Sovětský svaz je jen obrem na hliněných nohou a německé jednotky ho porazí v několika týdnech bleskové války.

První německý úder byl natolik silný, že mu nepřipravené jednotky Rudé armády nebyly schopny čelit. Velitelský sbor navíc výrazně oslabily Stalinovy politické čistky. Německá vojska čítající 152 divizí v prvních týdnech rychle pronikala do sovětského vnitrozemí a v červenci obsadila západ evropské části SSSR.

Wehrmacht se však v prosinci 1941 zasekl před branami Moskvy, kde musel vzdorovat houževnatým obráncům i kruté ruské zimě. Na své počáteční úspěchy již Němci nedokázali navázat a v následujícím roce jejich ofenziva definitivně uvázla u Stalingradu.

Hitler si tak na Rusku vylámal zuby podobně jako před ním Napoleon a další vojevůdci. Z východní fronty se nikdy nevrátily přes tři miliony německých vojáků, v řadách Rudé armády přišlo o život přibližně 10 milionů vojáků. Dalších asi 17 milionů životů si tzv. Velká vlastenecká válka vybrala mezi civilisty.

Zdroj: https://zpravy.idnes.cz