Srovnání výroků „otce gnoze“ Simona Mága s výroky „Ježíše Krista“ v Bibli
(podle Hippolytova „Vymítání všeho kacířstva“, přeloženého poprvé do češtiny v nakladatelství Bibliotheca gnostica Praha 1997 z latinské verze vydání: Dunckler et Schneidevin, S. Hippolyti Refutationis omnium haeresium librorum decem, Gottingae 1859)
Základní teze, která vyplývá z kritického rozboru textu:
Hippolytův velmi důležitý spis, který referuje na přelomu 2. a 3.stol. n.l. o různých „gnostických sektách“ (především jeho „Naasejci“ - tzv. “Naasejský traktát“, „Peraté“ a „Sethiáni“), jenž se podle něj jako heretici „odchylují od pravé víry apoštolské tradice“, je ve skutečnosti pouze mocně interpolovaný a na části rozkrájený původní text slavného gnostika Simona Mága, kterého jeho uctívači prokazatelně (zpráva Irenea i Hippolyta) nazývali „Kristus“.
Důkazy tohoto tvrzení:
1/ Celým Hippolytovým popisem učení „gnostických sekt“ prostupuje neustále se opakující fráze „on říká“, „jak on říká“, která dokládá svou četností, že Hip. stále cituje jednoho gnostického autora.
Příklady tohoto "říká" v textu:
Z Hippolytových „Naasejců“ cituji většinou čisté "říká" a následující výrok (který je zde pouze dokumentační a objeví se znovu níže při výčtu totožných nebo velmi podobných frází Simona Mága a biblického „Ježíše Krista“) - tj. shromažďuji sem ta místa v textu, kde Hippolyt nezdvojuje citace ze Simona tím, že by k jeho slovům falešně vsouval "jak říká Spasitel" či "jak je v Písmu" (což je právě metoda, jakou došlo ke vzniku „židovského Spasitele“) - uvádím zde hlavně ta místa, kde sám Hippolytus přímo cituje z učení nám zatím neznámého gnostika a jedná se přitom o křesťanům známé výroky „Ježíše", „Jana Křtitele“ či „sv. Pavla“ v Bibli:
a/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 59, odst. 7,11:
„Každá přirozenost, říká, nebeských, pozemských i těch pod zemí touží po duši.“
srovnej „slovo Apoštola“ v „Dopisu Filipenským“ 2,10:
„Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo – těch, kteří jsou na nebesích a těch, kteří jsou na zemi i těch, kteří jsou pod zemí.“
b/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 60, odst. 7,14 -15:
"Je totiž, říká, Člověk (nahoře) oboupohlavní....a přišel do věčného bytí nahoře, kde, říká, neexistuje ani muž ani žena, nýbrž nové stvoření, nový člověk, který je mužskoženský."
a „Naasejci“ dále 7,15:
„neboť, říká, Attis byl kastrován, to znamená osvobozen od hmotných (choických) částí stvoření zde dole, a přišel do věčného bytí nahoře, kde, říká, neexistuje ani muž, ani žena, nýbrž nové stvoření, nový člověk, který je mužskoženský.
srovnej „slovo Apoštola“ Efeským 2,14-15:
„Nebo on jest pokoj náš, kterýž učinil oboje jedním, zbořiv dělící zeď ohrady.
A nepřátelství, totiž zákon přikázání v ustanoveních, vyprázdnil skrze tělo své, aby ty oboje vzdělal v samém sobě v jednoho nového člověka, a tak učinil pokoj“!
a 4,24:
„A obléci toho nového člověka podle boha stvořeného ve spravedlnosti a ve svatosti pravdy.“
nebo 2Kor. 5,17:
„Protož jestli kdo v Kristu, nové stvoření jest...“
srovnej „Ježíš Kristus“ TE, log. 22:
„... Když z dvojího uděláte jedno a vnitří připodobníte vnějšímu a vnější vnitřnímu, svrchní spodnímu a spodní svrchnímu, a když mužskost a ženskost učiníte jedním ... pak vejdete do království!“
c/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 61, odst. 7,20:
"O blažené, zároveň skryté i zjevné přirozenosti stavší se, stávájící a také budoucí věci, o které on říká, že je hledaným královstvím nebeským v člověku"
srovnej „Ježíš Kristus“ Mt. 4,17:
„Od toho času počal Ježíš kázati a praviti: Pokání čiňte, neboť se přiblížilo království nebeské.“
d/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 63, odst. 7,28:
"Toto (tj. to dobré) nestojí pouze ve svatostánku, říkají, nýbrž všichni to mohou vidět, stejně jako světlo není pod vědrem, ale stojí na svícnu - zvěstování, které je hlásáno ze střech, po všech cestách a po všech ulicích a také u domů samých jako hranice a ohraničení a to že je to všemi nazývané dobré, neboť oni to (ho) nazývají 'nosičem dobrého'.“
srovnej „Ježíš Kristus“ Mt. 5,15, 1. řádka:
„Aniž rozsvěcují svíce a stavějí je pod nádobu, ale na svícen - i svítí všechněm, kteří jsou v domě.“
a 10,27:
„Což vám pravím ve tmách, pravte na světle a co v uši slyšíte, hlásejte na domích.“
srovnej též „Ježíš Kristus“ TE log. 33:
„Ježíš řekl: co uslyšíš na vlastní uši, to také hlásej do jiného ucha ze své střechy! Neboť nikdo nezapaluje lampu a nestaví ji pod nádobu nebo na nějaké skryté místo, nýbrž ji staví do svítilny, aby všichni, kteří přicházejí a odcházejí, viděli její světlo.“
e/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 66, odst. 8,5:
"Neboť vše, říká, se stalo skrze Něj (tj. mužskoženského Člověka) a bez Něj vůbec nic. Co ale bylo v Něm, byl život.
srovnej „Ježíš Kristus“ Jan 1,3-4:
„Všechny věci skrze Něj učiněny jsou a bez Něho nic není učiněno, co učiněno jest. V Něm život byl a život byl světlo lidí.“
„Naasejci“ dále tamtéž:
„Tento život, říká, je to nepopsatelné pokolení dokončených lidí, které předchozím pokolením nebylo známé."
srovnej „Apoštol“ 1Kor. 2, 7-8:
„Ale mluvíme tu moudrost Boží v tajemství skrytou, kterouž Bůh předuložil před věky ke spáse naší, již žádný z knížat tohoto světa nepoznal“
f/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 67, odst. 8,8:
„To je, říká, království nebeské, které je v nás ukryté jako poklad, jako kvásek ve třech měřících pšenice.“
srovnej „Ježíš Kristus“ Mt. 13,33:
„Jiné podobenství mluvil jim: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko.“
srovnej „Ježíš Kristus“ TE log. 96:
„Ježíš řekl: Království otce se podobá ženě, která vzala trochu kvásku a vmísila ho do těsta: tak udělala velké chleby. Kdo má uši, slyš.“
g/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 70, odst. 8,23:
(zde porušuji předem uváděnou metodiku – uvádět pouze čisté „říká“, ale sám rozsah gnostické citace a její srovnání s biblickou verzí jsou úžasné – vidíme zřetelně, co je originál a co nepovedená kopie)
"To je podle něj, co je řečeno: „Jste nakrášlené hroby, říká, plné mrtvých kostí, neboť ve vás není živoucí Člověk!“
A dále říká:„Povstanou mrtví z hrobů, to jest z hmotných těl, coby znovuzrození pneumatici, ne coby tělesní.
Toto je, říká, zmrtvýchvstání, které se děje skrze nebeskou bránu a ti, kteří tudy neprojdou, zůstanou všichni mrtví."
srovnej „Ježíš Kristus“ Mt. 23,27-28:
„Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci, že jste se připodobnili hrobům zbíleným, které se zdají navenek krásné, ale vnitř jsou plny kostí umrlčích i vší nečistoty.
Tak i vy zvenčí zajisté zdáte se lidem spravedliví, ale vnitř plni jste pokrytství a nepravosti.“
srovnej „Ježíš Kristus“ Jan 5,28-29:
„Nedivte se tomu, neboť přijde hodina, ve kterouž všichni, kteří ve hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
A vyjdou, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, kteříž pak zlé věci činili, na vzkříšení soudu.“
h/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 70, odst. 8,24:
"Neboť člověk, říká, se stává bohem, když povstane z mrtvých a projde touto branou do nebe."
srovnej totéž co výše „Ježíš Kristus“ Jan 5,28-29:
„Nedivte se tomu, neboť přijde hodina, ve kterouž všichni, kteří ve hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
A vyjdou, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, kteříž pak zlé věci činili, na vzkříšení soudu.“
i/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 70, odst. 8,26:
"To jsou, říká, ta ode všech nazývaná nejvyšší tajemství, která neříkáme učenými slovy lidské moudrosti, nýbrž v učení ducha, když duchovní srovnáváme s duchovním. Psychický člověk nepřijímá to, co je ducha božího, je mu to totiž bláznovstvím."
srovnej „slovo Apoštola“ 1 Kor. 2,12-14:
„My pak nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha, kterýž jest od Boha, abychom věděli, které věci jsou nám od Něj darovány.
O nich pak mluvíme ne těmi slovy, jimž učí lidská moudrost, ale kterými vyučuje Duch svatý, srovnávajíce duchovní s duchovním.
Ale přirozený člověk nechápe těch věcí, které jsou ducha božího, protože jsou mu bláznovstvím, a nemůže je poznat, protože ony duchovně mají souzeny býti.“
j/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 72, odst. 8,32:
"Říkají tedy: když jste jedli mrtvé a učinili to živým, co se stane, když budete jíst živoucí?"
srovnej „Ježíš Kristus“ TE log. 11:
„Ježíš řekl: Toto nebe pomine i to nad ním pomine, a mrtví nežijí a živoucí nezemřou. Když jste jedli mrvé, učinili jste to živým. Přijdete-li do světla, co budete dělat? Jestli jste byli jedním, rozdvojíte se. Byli-li jste ale rozdvojení, co budete dělat?“
k/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 74, odst. 8,43:
"Neboť malá mysteria, říká, jsou ta Persefonina dole. O těchto mysteriích a cestě, která tam vede a která je široká a prostorná a vede ty, kteří zahynuli, k Persefoně ..."
srovnej „Ježíš Kristus“ Mt. 7,13:
"...široká a prostorná je ale cesta, která vede do záhuby a jsou mnozí, kteří po ní jdou“
l/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 75, odst. 9,3:
"Neboť duch je, říká, bůh. Proto, říká, toto nebudou vzývat praví uctívači ani na hoře ani v Jeruzalémě, nýbrž v duchu. Neboť vzývání dokončených je podle něj pouze duchovní, nikoliv tělesné."
srovnej „Ježíš Kristus“ Jan 4,21:
„Dí jí Ježíš: ženo, věř mi, že jde hodina, kdy ani na této hoře ani v Jeruzalémě nebudete se modliti otci.“
a 23:
„Ale jde hodina a nyní jest, kdy praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě, neboť i Otec takových hledá, aby se modlili jemu.“
m/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 76, odst. 9,6:
"To je, říká, království nebeské, hořčičné semínko, ten nedělitelný bod, který je v těle, který nezná, říká, nikdo jiný než pneumatik."
srovnej „Ježíš Kristus“ Mt. 13,31-32:
„Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu hořčičnému, kteréž vzav člověk, zasil na poli svém.
Kteřéžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak vzroste, větší jest nežli jiné byliny a bývá strom, takže ptáci nebeští přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho.“
n/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 79, odst. 9,20:
"Když ale, říká, je někdo od narození slepý a nevidí pravé světlo, které osvětluje každého člověka přicházejícího na tento svět, ten ať se stane skrze nás vidoucí..."
srovnej „Ježíš Kristus“ TE log. 24:
„Jeho učedníci řekli: Ukaž nám místo, na kterém jsi, neboť je pro nás nutností toto místo hledat. On jim řekl: Kdo má uši, slyš! Světlo je uvnitř světelného člověka a osvětluje celý svět. Když on nesvítí, vládne temnota.“
o/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 79, odst. 9,21:
"Je to ale prý onen Člověk beze cti v tomto světě, který má velkou čest v nebi, kráčející od těch, kteří ho neznají k těm, kteří ho neznají, ceněný jako kapka z velké nádoby."
srovnej „Ježíš Kristus“ Mt. 8,20:
„I dí mu Ježíš: Lišky doupata mají a ptactvo nebeské hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“
a „Ježíš Kristus“ TE log. 86:
„Ježíš řekl: Lišky mají svá doupata a ptáci svoje hnízda. Syn člověka ale nemá žádné místo, kam by hlavu složil a odpočinul si.“
p/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 61, odst. 7, 20 4. řádka:
"O blažené, zároveň skryté i zjevné přirozenosti stavší se, stávájící se a také budoucí věci (Simonova fráze - viz MA 9,6; 17,1; 18,4), o které on říká, že je hledaným královstvím nebeským v člověku“
srovnej „Ježíš Kristus“ Mt. 13,31:
„Podobno jest království nebeské zrnu hořčičnému, kteréž vzav člověk, zasil na poli svém.“
Závěr: Výroky zatím neznámého gnostika, které Hippolytus uvádí ve své knize o gnosticích, potvrzují, že jejich autor je často citován v Bibli jako „Ježíš Kristus“ či „apoštol Pavel“