Společný stůl Páně
Není, co zakrývat. Ano, měli jsme společný stůl Páně, společnou menzu, společný oltář. Je to tak, že na něm stálo několik kalichů, několik misek s chlebem. Probíhalo běžné ordinárium a poté jsme jídlo dělili s katolickou i evangelickou vírou zároveň. Katolíci nenapomínali evangelíky a evangelíci nekaceřovali katolíky. Věřili jsme jeden druhému a společně jsme věřili našemu Bohu. A zdá se nám, že to tak má být. Jsme přece jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a pán všech...
Introitus:
Aj, král tvůj přijde tobě spravedlivý a spasení plný. Zachariášovo proroctví 9:9
Čtení ze Staré smlouvy:
„Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy splním to dobré slovo, které jsem vyhlásil o domě Izraelově a o domě Judově. V oněch dnech a v onen čas způsobím, aby Davidovi vyrašil výhonek spravedlivý, a ten bude v zemi uplatňovat právo a spravedlnost. V oněch dnech dojde Judsko spásy, Jeruzalém bude přebývat v bezpečí a takto jej nazvou: ‚Hospodin – naše spravedlnost.’”
Jeremjášovo proroctví 33:14-16
Čtení z epištol:
„Nechť Pán dá bohatě růst vaší vzájemné lásce i lásce ke všem, tak jako i my vás milujeme, ať posílí vaše srdce, abyste byli bezúhonní a svatí před Bohem, naším Otcem, až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými. Konečně vás, bratří, prosíme a napomínáme v Pánu Ježíši, abyste vždy více prospívali v tom, co jste od nás přijali a co už také činíte: žijte tak, abyste se líbili Bohu. Vždyť víte, které příkazy jsme vám dali od Pána Ježíše.”
1. dopis do Tesaloniky (Soluně) 3:12 až 4:6
Čtení z Evangelia:
„Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře. Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti nebeské se zachvějí. A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou. Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.“
Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí a aby vás onen den nepřekvapil jako past. Neboť přijde na všechny, kteří přebývají na zemi. Buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka.“
Lukášovo evangelium 21:25-28 a 34-36
Děkujeme za důvěru, s níž jsme byli pozváni do tohoto chrámu ke společnému začátku církevního roku, v němž se opět odehraje celé tajemství naší společné víry. V té víře vyznáváme, že se Bůh stal člověkem a náš Pán šel cestou kříže a vzkříšení. Věříme dnes spolu, že budeme na své cestě naplňováni Duchem svatým, kterého nám Pán o Letnicích dal. Jdeme spolu. Nám všem v rozmanitých církvích dává apoštol prozíravé ujištění na cestu: „Snášejte se navzájem v lásce a usilovně hleďte zachovat jednotu Ducha, spojeni svazkem pokoje. Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni; jeden je Pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech.“ (Dopis do Efezu 4:2-6) Proto jsme tu dnes společně a budeme spolu častěji, poslušni slov z dnešního epištolního čtení: „Ať ve vás Pán rozhojňuje stále víc a více lásku jednoho k druhému i ke všem lidem“ (1. dopis Soluňským 3:12) Jsme tu u prostřeného stolu proto, abychom byli svědectvím o lásce a mohli sloužit všem lidem, lidem ve svém okolí, ve městě, v celé zemi i na světě.
Liturgické texty nám zprostředkovaly ještě jiné ujištění. Jeremjáš dostává v rozvalinách Jeruzaléma, jež jsou k nerozeznání od mnoha míst v dnešním světě, doslova evangelium naděje: „V oněch dnech dojde Judsko spásy, Jeruzalém bude přebývat v bezpečí a takto jej nazvou: ‚Hospodin – naše spravedlnost.’“ (Jeremjášovo proroctví 33:16) Jinými slovy: Až bude lépe (a přiznejme si, že nám v Česku nikdy nebylo tak dobře, jako teď) přestanou 1 se po Izraeli vyskytovat floutkové, kteří budou vyvyšovat svou spravedlnost, bezchybnost, genetický původ, zásluhy a moudrost. Přestanou dávat v každém interwiew najevo svou nepostradatelnost a důležitost.
Řeknou do mikrofonů prosté vyjádření: „Podívejte, všechno, co tu vidíte, je nezasloužené Boží dílo, on je naše spravedlnost! Nic víc neřeknu. To ostatní je bez komentáře…“
Evangelijní text nás rázně probouzí do reality. Naši pozornost zcela zaměstnává strach z katastrof a úzkostí národů. Bezradnost a hrůza z toho, co přijde na celý svět. Nejen, že se bojíme, ale dokonce se dožadujeme nějakého všemocného léku, generálního útoku proti zlu, koalice spravedlivých. Přicházejí za mnou lidé se žádostí: „Pane faráři, bratře kazateli: Řekněte nám, co pomůže, co zastaví přísun toho strachu, co nás uklidní. Co zakážete, kde postavíme plot, koho budete odmítat?!“ Na to já odpovědi nemám a všechny odpovědi považuji za pošetilé.
Znepokojené duši naslouchám, ale uchlácholit ji nemohu.
Neumím změnit dobu a nebudu marnit čas uklidňováním, že se nic nestane. Stát se může, jsme lidé a dovedeme si na sebe vymýšlet všelijaké hrůzy. Pamatujte si: Terorismus má jen jeden přívlastek. Je lidský… Už apoštol Pavel do Efezu psal, že je doba zlá: „Nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé.“ (5:16) a to bylo někdy po roce 60 našeho letopočtu. A už Izajáš říkal, že máme dělat rozdíl mezi podstatnými a nepodstatnými podněty: „Neříkejte zrada všemu, čemu říká zrada tento lid, a čeho se bojí, toho vy se nebojte a nestrachujte. Dosvědčujte svatost Hospodina zástupů! Jeho se bojte a strachujte.“ (Izajášovo proroctví 8:12-13)
Ano, v dnešním evangeliu jsme slyšeli podstatnější věc, která je hodna pozornosti: „A tehdy lidé uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s velikou mocí a slávou. Až to začne, vzpřimte se a zvedněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení.“ Řešení přijde vykoupením! Bez našeho přičinění, zadarmo, z lásky. To, co vyžadujeme a nač tak tlačíme, to je Boží! Tak proč to vyrábět?! „A kdy to bude?! Odkopal jste se, na poslední soudy věří jen slaboši! Všichni to opakují a ještě nic nebylo!“ říkají moji nevěřící přátelé. Že to nebude hned a že někomu přijde čekání dlouhé, tak se sami zařídí podle svého, to předpokládá i náš Pán; a tak pokračuje: „Den soudu přijde znenadání, přijde jako léčka…“ (Lukášovo evangelium 21:34) A to způsobí doslova erupci argumentů mých posluchačů: „To znamená, že konec účetního období není měsíc a ani rok, ani neděláme v úkolu, ale prostě najednou, v poledne či nad ránem, někdo řekne: Dost!? Opravdu Pán Bůh na lidi připravuje léčku? Je to past? To mi trochu nahání hrůzu a já ve strachu nedovedu žít!“
Ne, je to jinak: Pastí bude den Páně všem, kteří mají či hledají nějaká rychlá řešení a rychle rozpustné léky. Všem, kteří chtějí z potíží a problémů prostě utéct. Všem, kteří chtějí mít svůj pořádek, přímo ordnung. Všem hledačům pozemského ráje. Pastí bude pro všechny, kdo ví jen to, co zakázat, koho zavřít, odmítnout a vyhnat.
Pro Kristovy lidi je to den, který vyhlíželi vždycky znovu každé ráno. Apoštol Pavel psal Soluňským také toto: „Sami přece dobře víte, že den Páně přijde, jako přichází zloděj v noci. Až budou říkat ‚je pokoj, nic nehrozí‘, tu je náhle přepadne zhouba jako bolest rodičku, a neuniknou. Vy však, bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den mohl překvapit jako zloděj. Vy všichni jste synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani temnotě.“ (1. dopis Soluňským 5:3-5)
Souhrnem:
1. Dobu změnit neumíme a nemusíme. Zlu můžeme unikat jen tím, co radí evangelista: „Dejte si pozor, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a jen a pouze starostmi o živobytí.“ (Lukášovo evangelium 21:34) Střízlivost, umírněnost ve všech životních projevech, odmítání opojení všelijakými drogami od alkoholu až po sladké řeči; ta ukázněnost nás nespasí, lepší mravy nás nezachrání, ale udrží nás v pozornosti pro příchod Spasitele a Pána.
2. Pro nás příchod Páně není léčkou a pastí. Ale pro mnohé ano! Text nás udržuje v odpovědnosti za naše okolí. Protože je ještě čas, budeme sloužit všem, kteří bezduše opakují hesla z médií a propadají se do propasti strachu z touhy po dobrém živobytí. Potřebují přece slyšet o tom, který by byl jediný hoden strachu, o Bohu, který mění lidské srdce a dává odpuštění. A kázat toto evangelium všem je naším úkolem. Přijď, Pane Ježíši!
Amen, tak to je!
.