Slova a činy

(…) V té době jsem psal doktorskou práci z neurologie. Nepřipravoval jsem se na zkoušky, protože jsem byl přesvědčen, že mi Ježíš pomůže, když se pomodlím. Při ústní zkoušce mi dala zkušební komise různé otázky, které se vztahovaly na moje devítileté studium. Propadl jsem.

Profesor, který mě vedl, mi řekl: „Richarde, v posledním roce jsi ztratil všechnu motivaci pro vědu. Tys něco objevil. Vypravuj mi o tom.“ Mohl jsem zkoušku opakovat, ale tento rozhovor znamenal pro mne změnu směru. Neurologie už nebyla mojí prioritou. Můj další život spočíval v evangelizaci. Příští den jsem skončil s univerzitou a připojil jsem se k letniční církvi. O něco později jsem přijal vkládáním rukou úřad pastora.

Když jsem přijel do Afriky, byl jsem tak plný horlivosti, že jsem dal rozum trochu stranou. V té době jsem byl přesvědčen, že katolíci jsou zatraceni, že nemají vůbec spojení s Bohem. Nechápal jsem, jak může být katolík křesťanem. Tomu jsem se naučil u evangelikálů a sám jsem si to neprověřil. Byl jsem plný předsudků.

V roce 1979, tři roky po našem příchodu do Afriky, jsem začal působit ve velké věznici v Abidžanu. Bylo tam 4 500 vězňů. Chodil jsem tam dvakrát týdně kázat o obrácení.

V každé věznici jsou velké problémy s nedostatkem potravin. Pro mě však bylo tehdy nejdůležitější přinést vězňům spásu. Zda vegetují přede mnou na podlaze, to bylo pro mě vedlejší, důležité bylo, aby se obrátili a měli věčný život…

V tomto vězení jsem se stýkal s jedním katolickým vězeňským kaplanem. Ke svému překvapení jsem záhy zjistil, že je mezi námi velký rozdíl. Tento kněz dělal to, co kázal. Já jsem kázal Boží lásku, a on miloval. Musel jsem uznat, že tento katolický kněz a řeholní sestry, které ho provázely, byli Bohu blíže než já. Nevolali: „Ve jménu Ježíše! Ve jménu Ježíše!“ Nepůsobili to, že lidé mocí Ducha Svatého padali na zem, ale měli dobrotivost a jemnost, která mi scházela. Pochopil jsem, že nestačí, abych jako vodní lyžař klouzal po povrchu křesťanství, ale že se musím pořádně ponořit až na dno. (…)

A stalo se něco zvláštního. Lidé za mnou začali přicházet. Pocítili najednou lásku, která tryskala z mého nitra. 

Zdroj: https://www.teologicketexty.cz