Slábne mořské proudění, které zásadně ovlivňuje klima

Zpomalování hlubokomořského proudění, které funguje jako obrovský výměník tepla v planetárním měřítku, může vyvolat rozsáhlé změny podnebí. Nová studie dokazuje, že právě to už nyní probíhá.

Skupina odborníků z Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu upozorňuje, že sice oslabení mořského oceánského proudění nepřinese severní polokouli náhle novou dobu ledovou, jak to vykreslil hollywoodský trhák Den poté (2004), ale pro pobřežní města zvedne hladinu oceánu. Přímo ohroženy by mohla být i velká města jako je New York nebo Boston.

Světový oceán je převážně tvořen dvěma vrstvami – teplou slanou vodou u hladiny a studenou a méně slanou vodou v hloubce. Tyto dvě vrstvy se zpravidla nemísí, ale přesto existují výjimečné oblasti, kde se horní vrstva potápí do hlubin a ta chladnější naopak vystoupá k hladině.

Jde o následek narůstající hustoty povrchové vrstvy. Je to následek buď zvýšeného odpařování, nebo naopak tvorby mořského ledu. Zahuštěná povrchová voda tak tlačí na hlubší vrstvu a vyvolává v ní pohyb. Vzniká tak sací efekt, který vytváří mořské proudění. Jde de facto o uzavřené smyčky, které se vytvářejí díky rozdílům v teplotě a salinitě oceánské vody na rovníku a v polárních oblastech.

Animace NASA ukazuje proudění – nasávání - teplejších vod od rovníku do oblasti severního Atlantiku a zpětné proudění směrem k teplejšímu jihu. Srdcem nebo spíše motorem tzv. termohalinního výměníku (termo – telplo, halinní – solný) založeného na hlubokomořském proudění je však Antarktická cirkulace.

Předpokládá se, že tento systém hlubokomořské proudění rozjíždí například i Golfský proud, díky kterému má Severní Amerika a Severní Evropa příjemné podnebí. Bez ohřevu v oceánu, by nemalou část obou kontinentů podle některých teorií pokrýval většinu roku led.

Zdroj: https://www.national-geographic.cz