Šílený Putin

Vladimir Putin už není racionálním a chladným hráčem jako dříve, shodují se západní politici. Mluví spíše o frustrovaném, izolovaném a do kouta zahnaném muži s narušenou psychikou.

Ruský prezident Vladimir Putin je stále více frustrovaný z pomalého postupu při dobývání Ukrajiny, myslí si americké tajné služby. Hned několik současných i bývalých zpravodajců to sdělilo televizi NBC News s tím, že výsledkem může být ještě větší eskalace a násilí z ruské strany.

Putin je podle amerických tajných služeb rozzuřený z toho, že obří ruská armáda nepostupuje tak rychle, jak si představoval, a ruskou ekonomiku navíc drtí západní sankce. Sám Putin je navíc údajně v Kremlu značně izolovaný, mimo jiné i kvůli obavám z koronaviru.

„Byl zjevně zaskočen mírou ukrajinského odporu,“ řekl televizi americký demokratický senátor Mark Warner, který vede senátní výbor pro zpravodajské služby. „Izoloval se sám. V Kremlu moc nebyl… má stále méně informací a ty jsou od patolízalů,“ říká senátor, podle něhož je Putin zahnaný do kouta.

Tajné služby sice otevřeně nemluví o tom, že by Putin trpěl nějakou psychickou poruchou, pozorují ale změny v jeho chování. Ruský vůdce byl přitom vždy známý svým uměním neprojevovat emoce, což se připisuje i jeho výcviku a působení v KGB.

Nyní se ale zdá, že jeho klid a racionalita ustupují. Svědčí o tom například jeho hodnocení ukrajinského vedení, o němž mluvil jako o zdrogovaných neonacistech, nebo hodnocení Západu jako „impéria lží“.

Podle republikánského senátora Marca Rubia zřejmě trpí blíže neurčenými neuropsychologickými problémy. Rubio to řekl televizi CNN, později tweetoval následující: „Přál bych si sdílet víc, teď ale mohu říci jen to, že je zjevné, že s Putinem něco není v pořádku. Zabijákem byl vždycky, teď má ale jiný a významný problém. Bylo by chybou si myslet, že by Putin před pěti lety jednal stejně.“

 

Změna chování, emotivní výrazy

Bývalá ministryně zahraničí a poradkyně pro národní bezpečnost Condoleezza Riceová, která s Putinem absolvovala řadu jednání, vidí nyní „jiného a nevyzpytatelného“ muže.

Podobný názor má i generál H. R. McMaster, který krátce sloužil v administrativě Donalda Trumpa jako poradce pro národní bezpečnost: „Nemyslím, že je to racionální hráč,“ řekl o Putinovi. „Všichni kolem něj mu říkají, co chce slyšet. Žije v bublině,“ citoval ho list The Washington Post.

Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová odmítla na tiskové konferenci Putinův psychický stav komentovat, řekla ale, že jeho rétorika i akce jsou hluboce znepokojivé.

Totožné hodnocení ruského vůdce přichází i z jiných zemí. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že je Putin jiným politikem, než s jakým se setkal před třemi lety v jižní Francii. „Putin mu dal pět hodin historického revizionismu,“ hodnotil poslední schůzku obou politiků nejmenovaný zdroj deníku The Washington Post.

Výmluvné byly i snímky Putina sedícího u dlouhého stolu v Kremlu, které se staly rychle terčem vtipů na sociálních sítích – jako kdyby se chtěl ruský prezident izolovat i od těch, s nimiž právě mluví. Několik metrů ho neoddělovalo jenom od zahraničních státníků, ale i od členů vlastní vlády.

O politikovi, který je „z jiného světa“ a odtržený od reality, mluvila ostatně už v roce 2014 po anexi Krymu tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová.

 

To nejhorší může ještě přijít

Vývoj posledních hodin dává obavám tajných služeb za pravdu. Ke Kyjevu se blíží více než 60 kilometrů dlouhá kolona ruské vojenské techniky, která často jede i ve třech proudech vedle sebe. Kreml také čím dál častěji zmiňuje jaderné zbraně.

Zintenzivnění bombardování a leteckých útoků zažívá už nyní Charkov, to nejhorší ale může ještě přijít: „Bohužel očekávám, že to horší ještě přijde a válka se stane krvavější,“ předpovídá Michael Kofman, expert na ruskou armádu z think-tanku CNAS (Center for New American Security).

Rusko podle něj podcenilo ukrajinský odpor a myslelo si, že Ukrajinu dobude jen rychlým postupem speciálních jednotek a s omezeným využitím dělostřelectva.

„Pravdou je, že velká část ruského vojska teprve musí vstoupit do války, mnoho vojenských schopností zůstává nevyužito,“ podotýká expert. Američtí představitelé v pondělí oznámili, že ukrajinské hranice už překročily tři čtvrtiny vojáků, které Kreml u hranic shromáždil.

Kofman upozorňuje i na další ruské chyby – fakt, že Rusové nezničili ukrajinskou protivzdušnou obranu, i to, že na celé čáře prohrávají informační válku. Celý svět až na výjimky typu vazalských režimů Sýrie či Venezuely vnímá Rusko jako agresora a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako skutečného hrdinu svého národa.

Přicházejí také zprávy o demoralizovaných ruských vojácích, kterým řekli, že jdou osvobozovat Ukrajinu a že je místní budou vítat.

Snaha zvítězit všemi prostředky je vidět i na povolání žoldnéřů z takzvané Vágnerovy armády, kteří mají podle informací listu The Times za úkol zabít prezidenta Zelenského a další představitele a obhájce svobodné a nezávislé Ukrajiny.

Sám Zelenskyj v neděli v noci britskému premiérovi Borisi Johnsonovi řekl, že o osudu Ukrajiny rozhodne následujících 24 hodin. V těch se jeho krajané ubránili, to horší je ale možná ještě před nimi.