Vairočanova sedmibodová meditační pozice

Sedmibodová meditační pozice má velmi blahodárné účinky, protože odstraňuje nejhrubší překážky, které brání uvolnění a zklidnění mysli. Je tedy důležité cítit se v této pozici pohodlně. Tělesná poloha nemá být strnulá nebo upjatá. Účelem je uvolnit a narovnat kanály, a tím umožnit plynulé proudění energií. Poloha by ztratila svůj smysl, kdyby vyvolávala příliš napětí a bolesti. V praxi to znamená, že nemusíme splnit všechny body, abychom mohli meditovat. Pokud nám například poloha nohou činí potíže, můžeme použít poloviční vadžra pozici nebo mít obě nohy položeny tak, že oba nárty a kolena jsou na zemi. Není tedy nutné se do poloh tlačit. Texty se shodují na tom, že nejdůležitější je poloha zad. Páteř by měla být narovnaná a vzpřímená. Různě nakloněná nebo ohnutá páteř bývá často zdrojem energetické nevyváženosti a rozrušení mysli.

sed - nohy zaujímají tzv. vadžra pozici na západě spíše známou jako plný lotos. Jsou překřížené a nárty se opírají o protější stehna. Abychom vyrovnali těžiště těla, je vhodné použít meditační podušku. V Tibetu se tradičně používají čtvercové meditační podušky vysoké čtyři až pět prstů. Vadžra pozice (pozice nezničitelnosti) je velice stabilní a to je i důvod, proč se takto doporučuje sedět. Ve stoji nebo při chůzi by se mohla mysl snadněji rozptýlit a poloha vleže může vyvolávat otupělost. Samozřejmě že se všechny polohy dají využít k meditaci. Dokonce se pro některé zvláštní praxe, jako je snová jóga a jóga jasnosti, vyžaduje právě poloha vleže. Sed je však zlatá střední cesta, protože mysl není ani excitovaná a ani otupělá. Pokud se vám nedaří do této pozice dostat nebo v ní vydržet, není nutné si dělat násilí. Meditovat lze i v sedě na židli.

ruce - druhým bodem je poloha rukou, která vyjadřuje vyrovnanost. Ruce mají být podle textu ve stejné úrovni. Často se toto gesto chápe jako skutečná mudra tak, jak ji vídáme na vyobrazeních nebo sochách Buddhy Amitabhy. Ruce jsou složené v klíně, pravá leží v levé, dlaněmi vzhůru a palce se zlehka dotýkají. Za správnou se nicméně považuje i pozice, kdy jsou ruce položeny na kolenech dlaněmi dolů.

záda - páteř má být narovnaná jako oštěp, abychom seděli vzpříma. Důvodem je úzké spojení těla a mysli. Mysl je nesena jemnými energiemi (tib. lung - vítr), jejichž proudění je závislé na energetických kanálech uvnitř těla. Pokud je kanál ohnutý nebo zkřivený, nemohou v něm energie proudit hladce a mysl se tak může stát neklidnou. Vzpřímená poloha a průchodné kanály umožňují energiím snadno plynout, a mysl se přirozeně zklidní. Záda držíme zpříma i když meditujeme na židli. Je velmi důležité nenaklánět se dozadu, dopředu a ani do stran.

ramena - čtvrtým bodem je poloha ramen a paží. Ramena mají být rozložená jako křídla supa. Jsou uvolněná a v ose těla, tedy ani shrbená dopředu a ani stažená dozadu. Jakou podobu bude poloha mít, záleží na pozici rukou. Jestliže máme ruce složené v klíně, tak lokty netiskneme až k tělu, ale mírně je vystrčíme ven, jako rozložená křídla. Pokud jsou ruce na kolenech, pak by loketní klouby neměly být úplně ohnuté, ale lehce propnuté. V obou případech je smyslem ještě více napřímit celou polohu v sedě a tím podpořit jasnost mysli. Správné provedení této polohy zabraňuje vzniku mentální ochablosti během meditace.

krk - je ohnutý tak, aby brada byla lehce zatažená. Tak přirozeně posilujeme bdělost a pozornost.

jazyk - se opírá o patra za předními zuby v místě, kde se dotkne při vyslovení slabiky li nebo ri. Tím se uvolní čelist a sníží se tvorba slin. Časté polykání nahromaděných slin může být totiž při meditaci vyrušující.

pohled - sedmý bod se zabývá pohledem. Zavřené oči mohou vést k ospalosti, a naopak široce otevřené oči a upřený pohled mohou mysl excitovat. Oči jsou mírně přivřené a pohled přirozeně spočívá v prodloužené linii nosu před námi. Pokud provádíme šamathu (šinä), pohled směřuje dopředu, ale mírně dolů, při vipasjáně (lhagtong) směřuje mírně nahoru. Svou pozornost ani pohled na nic nezaměřujeme, spíše vnímáme zorné pole jako jeden vjem.

Texty také uvádějí, jak tyto tělesné pozice pomáhají regulovat energie v těle. Vadžra pozice ovládá tok energie, která směřuje dolů. Poloha zad ovládá energie prvku země (pevný element), poloha rukou usměrňuje prvek vody (tekutý element), ohnutý krk energii ohně (horký element) a pohled vzduch (plynný element).