Sdílené zážitky se smrtí
Další jev, který s klinickou smrtí souvisí, jsou sdílené zážitky se smrtí, kdy člověk blízký umírající osobě prožívá něco se stejnými rysy jako zážitky blízké smrti (NDE).
Moody poprvé slyšel o sdílených zážitcích se smrtí v roce 1972 od své profesorky lékařství. Její matka měla srdeční příhodu, a když se ji profesorka snažila oživit, pocítila, jak sama opouští tělo a dívá se na sebe, jak oživuje matku. Když matka zemřela, žena ji spatřila jako ducha, který se setkává s nějakými bytostmi, z nichž některé rozpoznala jako lidi, které matka znávala. Pak to matku i ty ostatní vsálo do tunelu.
Po třiceti letech výzkumu Moody odhaduje, že sdílené zážitky se smrtí jsou stejně běžné jako NDE. Jedním z nejběžnějších rysů těchto zážitků je, že ten, kdo takový úkaz zažívá, vidí ducha umírajícího člověka. Duch vypadá jako průhledná kopie osoby nebo jako koule či ovál světla vystupující z hlavy či prsou umírající osoby, uvedl Moody v rozhovoru pro Velkou Epochu.
Někdy přihlížející může vidět také celý život umírajícího. Jedna žena v americkém státě Georgia vyprávěla, že když její manžel umíral, proběhl jí před očima celý jeho život a pak s duchem i hovořila. Rovněž viděla bytost, která se představila jako její nenarozená dcera, o kterou manželé přišli při potratu. Moody se domnívá, že sdílené zážitky se smrtí jsou silným důkazem toho, že mysl existuje nezávisle na mozku, protože u lidí, kteří těmito zkušenostmi procházejí, nedochází k žádnému poškození mozkových funkcí.
„Všechny rysy, které označuji jako prvotní zážitky s blízkou smrtí, jež jsem před lety studoval, se vyskytují i u lidí, kteří si těmito zážitky projdou u lůžka a kteří vůbec nejsou nemocní ani zranění," přednesl Moody během svého projevu na konferenci.
„S oběhem kyslíku v mozku je všechno v pořádku, a přesto mají naprosto stejné prožitky, jaké slýchám od lidí, kteří se dostali blízko smrti," vyjádřil se vědec.
Během rozhovoru s Velkou Epochou si Moody vzpomněl na ještě silnější důkaz v podobě případu kněze a jeptišky z Jižní Afriky. Ti měli společnou automobilovou nehodu a oba dostali zástavu srdce, po níž následovala klinická smrt. Když se je podařilo přivést zpět k životu, oba si vzpomněli na prožitky, kdy opustili svá těla a společně odešli do světla. Oba dva měli naprosto stejné zážitky včetně všech podrobností.
Podle Moodyho nyní, po 30 letech výzkumu, dochází „k opravdovému a chci podtrhnout ´opravdovému´, solidnímu kroku k racionálnímu pochopení života po životě". Také Greyson uvedl, že „věda o zážitcích blízké smrti dnes pokročila o hodně dál, než tomu bylo před 30 lety", nicméně přiznává, že zbývá udělat ještě spousta práce, hlavně dnes, kdy máme k dispozici moderní přístroje a technologii, které dřív k dispozici nebyly.
„Řekl bych, že jsme se dotkli jen povrchu NDE. Někteří lidé z náboženských a duchovních kruhů hovoří o tom, že tyto zážitky nám jsou dány jako dar nebo přichází z nějakého nadpřirozeného důvodu a já ještě nevím, jak ten koncept vyjádřit vědeckými pojmy. Ale mám za to, že věda je dynamický počin, ne statický a řekl bych, že dříve či později nalezneme způsob, jak ve vědeckých pojmech mluvit o věcech, jež jsou mimo fyzický a psychologický svět." prohlásil Greyson.