Šamanská cesta

Forma psychospirituální krize, která je antropology nazývána šamanskou nebo iniciační krizí. Projevuje se jako dramatické epizody mimořádného stavu vědomí, které byly na počátku kariéry mnoha šamanů. Tyto krize často probíhají jako skutečné, někdy život ohrožující nemoci, nebo jako reakce na traumatizaci. Zdůrazněno bývá fyzické utrpení a setkání se smrtí následované znovuzrozením. Elementy sestupu do podzemí se střídají se stoupáním do vyšších pater světa a setkání s duchovními průvodci. Často je popisován kontakt s totemovými zvířaty neboli zvířaty reprezentujícími osobní sílu jedince, a konfrontace s démony nebo zlými duchy.

Tyto zkušenosti dávají šamanům schopnost vstoupit do mimořádných stavů vědomí a  využít je pro nalezení léčivé kapacity a zprostředkování nových informací, které pomáhají při léčení.

Doplňující informace k této kategorii /citace z knihy: Grof, Stanislav. Grof, Christina. Krize duchovního vývoje. Praha : Chvojkovo nakladatelství, 1999. ISBN 80-86183-09-2/

Šamanismus představuje nejstarší náboženství a léčitelské umění lidstva. Tento univerzální jev má původ už v paleolitu a u většiny preindustriálních kultur přetrval až do dnešní doby. Tím je zřetelně spojen s prazákladními a prapočátečními aspekty lidské psýchy.

Profesionální dráha mnoha šamanů - čarodějných lékařů, léčitelů a léčitelek - začíná v různých kulturách dramatickou vizionářskou epizodou, kterou antropologové označují „šamanská nemoc".

V této fázi ztratí budoucí šaman obyčejně jakýkoliv kontakt s okolním prostředím a prožije hluboký vnitřní zážitek zahrnující mimo jiné sestup do podsvětí spojený s útoky démonů, kteří ho vystavují neuvěřitelným zkouškám a mukám. Takový stav často vrcholí zážitkem smrti a rozčtvrcení těla, po němž následuje znovuzrození a vzestup do nebeských sfér.

Jsou-li tyto epizody úspěšně dokončeny, mohou být hluboce léčivé. Takovou psychospirituální krizí se často pronikavě zlepšuje šamanovo emoční i fyzické zdraví.
Tato nedobrovolná iniciace může přinést hluboké vhledy do oblasti přírodních sil i dynamiky nemocí. Kdo prožije takovou krizi, stává se šamanem a vrací se do společenství jako jeho činný a vysoce vážený člen.

Známe případy, kdy moderní Evropané, Američané, Australané a Asijci prožili epizody připomínající šamanské krize. Vedle prvků fyzického a duševního utrpení a tématu psychologické smrti a znovuzrození zahrnovaly podobné stavy i zážitek spojení se zvířaty, rostlinami a elementárními přírodními silami. Jedinci prožívající takové krize mohou spontánně inklinovat k vytváření rituálů totožných s praktikami šamanů různých kultur.