Rondely - pravěké stavby

 

Rondel je monumentální pravěká stavba kruhového půdorysu. Objevuje se v Podunají v průběhu neolitu, odkud se rozšiřují na západ na Moravu, do Čech, Bavorska, Porýní a v eneolitu až do Británie.

Rondely jsou kruhové areály o průměru od 30 do 210 metrů (nejčastěji mezi 55 a 97 m), které se regionálně liší, ale většinou jsou obehnané příkopem (obvykle jedním až třemi) a často jednou nebo více kůlovými palisádami. Vnitřní prostor nebyl obýván, ale nachází se zde jámy (možná obětní), pozůstatky pecí a ohnišť. Rondely se často vyskytují na vyšších místech sídliště s dobrým rozhledem.

 

Vědci vedou spory o jejich funkci. Jejich názory by se dali rozdělit do skupin:

• Místa kultu → Nábožensko-rituální
• Opevnění → Vojenský
• Místo setkání a obchodu (tj. výměny) → Společenský
• Místo společné práce, která sceluje společnost → Sociální
• Místo pro provozování her 
• Místo sloužící pro provozovaní proto-divadelních forem – rituálů v kontextu obřadů
   

Nejčastěji se vyskytuje názor, že rondely měly více funkcí, například že se jedná původně o rituální stavby (nejstarší stavby tohoto typu v dějinách lidstva), které měly i funkci shromaždišť a v případě potřeby se daly bránit.

 

 

O rondelech jsme hovořili s Jaroslavem Řídkým z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Ještě než jsme došli k jejich tajemnému účelu, věnovali jsme se vynaložené práci... 

 

Velký, víceméně kruhový areál bez jakékoliv zástavby, obkroužený palisádou z kůlů a jedním či více příkopy, do kterého se dá vejít dvěma a někdy i více vchody. Tak vypadá rondel - tajemný objekt mladší doby kamenné, o jehož smyslu ani účelu nemají vědci dodnes úplně jasno. I přesto, že jich našli několik desítek. Kdy se o rondelech jako fenoménu začalo mluvit a v souvislosti s jakými objevy? O tom hovoří Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.

Rondely byly odkrývány už od 19. století, ale to se samozřejmě ještě vůbec nevědělo, o jaký typ objektu se jedná. Byly považovány za nějaké ohrady pro dobytek nebo takzvanou defenzivní obrannou architekturu. V Čechách odkryl v druhé polovině 19. století první a dá se říct, že i jeden z nejstarších rondelů v Evropě Jan Nepomuk Woldřich - v okrese Mladá Boleslav, v obci Krpy. Další výzkumy probíhaly v Německu v první polovině minulého století, na bavorské lokalitě Kothingeichendorf, ale takový ten hlavní výzkum začal až v 60. letech, a to na základě rozsáhlého odkryvu v lokalitě Těšetice-Kyjovice, v polohách Sutny na Moravě. Tehdy se rozjel průzkum rondelů v nebývalé míře a to zásluhou moravských kolegů. Poprvé byl odkryt půdorys objektu a ještě jeho okolní sídliště. Od 70. let začaly díky záchranným a několika takzvaným systematickým výzkumům další odkryvy rondelů, a to jak v Německu, tak zejména v Dolním Rakousku, na Slovensku a na Moravě. Také byly objeveny další dva rondely v Čechách. Největší nárůst nových objektů typu rondel začal až od 90. let, a to se změnou politické situace ve východní Evropě, kdy už mohla být ve velké míře aplikována takzvaná letecká archeologie, tedy letecké snímkování souběžně s geofyzikálním měřením. Zároveň nastal v celé východní Evropě nebývalý stavební boom. Takže v současné době už je známo kolem 200 rondelů na širším území střední Evropy. V České republice známe 34 objekty typu rondel, z nichž většina byla nalezena v Čechách. Jedná se většinou o nálezy jednoho objektu, ale známe i čtyři naleziště se dvěma rondely.

 

Rondely nejsou jeden jako druhý, v mnohém se od sebe liší. Spoustu toho ovšem mají společného...

Rondely se od sebe liší zejména počtem konstrukčních částí, jednak příkopů, jednak i těch vnitřních palisádových žlábků. Liší se i počtem vstupů a tvarem těchto vstupů a liší se zejména svými rozměry. Ty nejmenší rondely nedosahují ani 40 metrů v maximálním průměru. Největší objekty přesahují až 200 metrů. Rondely bývají nalézány na běžných typech mladoneolitických sídlišť, ale ne na všech. Jak ukázal současný stav výzkumu, objevujeme je pouze na některých nalezištích v menších mikroregionech. V současné době se díky rozsáhlým záchranným výzkumům ukazuje, že rondely byly situovány spíše uvnitř větších sídelních areálů, někdy však bývají odděleny od zbytku sídliště ještě dalším ohrazením typu palisády nebo příkopu.

 

Říkal jste, že rondely jsou mladoneolitické stavby. Jak přesně jsou tedy staré? Kdy se začaly budovat první rondely a kdy se s jejich budováním definitivně přestalo?

Rondely se objevují mezi lety 4900 až 4500 před naším letopočtem, což je u nás období mladého neolitu, a to na území několika archeologických kultur. V České republice se jedná o území kultury s moravskou malovanou keramikou a kultury s vypíchanou keramikou. Nejstarší objekty se objevují v oblasti Dolního Rakouska; tam se našlo několik objektů, které lze datovat ještě před tu vlastní moravskou malovanou keramiku a bylo zde také nalezeno největší množství těchto objektů. Sem také zřejmě spadá jádro výskytu rondelů. Právě ze širšího území Dolního Rakouska, jižní Moravy, jihozápadního Slovenska a západního Maďarska se zřejmě šířila znalost budování těchto objektů na další území, konkrétně do Čech, Bavorska, Saska a Saska-Anhaltska. Podle několika málo absolutních dat, která máme k dispozici, se zdá, že výstavba klasických rondelů končí někdy v polovině 5. tisíciletí před naším letopočtem. Proč tomu tak bylo, to asi nikdy nebudeme moci zodpovědět. Na několika rondelech nebo na sídlištích, na kterých byly tyto rondely nalezeny, se vyskytovalo množství importů, ať už importů keramiky nebo kamenné suroviny, a to z poměrně velkých vzdáleností, až stovek kilometrů.

 

Jak se stavitelství rondelů po střední Evropě šířilo? Předávali si naši předkové z úst do úst pouze příslušné instrukce, dnes bychom řekli "know-how" ke stavění rondelů? Nebo bylo šíření této tajemné architektury spojeno s přesuny celých skupin obyvatelstva, tedy vlastně se stěhováním stavitelů rondelů z místa na místo? To vědci nevědí a nebude pro ně snadné to zjistit. Vyloučit se zatím nedá ani jedna z obou variant. Možná se to dokonce dělo oběma způsoby. Říkali jsme, že na území České republiky už byly objeveny 34 rondely. Pojďme se alespoň o některých zmínit podrobněji.

Pokud budu hovořit o Čechách, tak samozřejmě jedním z nejdůležitějších výzkumů byl výzkum v Bylanech u Kutné Hory, kde byl objeven rondel už někdy koncem 60. nebo začátkem 70. let 20. století. Komplexně zkoumán byl až počátkem let devadesátých, ale výhodou tohoto výzkumu je, že už byl zpracován a publikován. Takže bylo možné si na tomto základě vytvořit určitou představu o charakteru mladoneolitických sídlišť a uvažuje se o tom, že už v této době byla sídliště rozdělena na několik částí. Na část takzvanou obytnou, na část pohřební, protože nedaleko bylo nalezeno i pohřebiště, a na část takzvanou sociokultovní, kterou tedy reprezentoval ten vlastní rondel... Pokud budu pokračovat, tak v době poměrně nedávné, od roku 2008, probíhal výzkum budoucího obchvatu Kolína a zde byly nalezeny celkem čtyři rondely, vždy dva a dva nedaleko od sebe, ve vzdálenosti asi šesti kilometrů, což jen potvrdilo naše představy o hustotě těchto nálezů. My jsme měli určité modelové příklady z Dolního Rakouska. Tam už vyslovili naši rakouští kolegové domněnku, že rondely jsou nalézány v určité pravidelné síti po 5 až 10 kilometrech. U nás to dosud nebylo nikde prokázáno, i když určité indicie byly nalezeny na území Prahy a jeho nejbližšího okolí. Až teď se objevil krásný příklad nových rondelů v Kolíně. A nejen to - dva z těch kolínských rondelů jsou i úplně největšími rondely ve střední Evropě, o průměru 217 a dokonce 230 metrů.

 

Víme už, že v samotném areálu rondelů se v obvykle nenacházejí zbytky žádných objektů. Neznamená to však, že by se při vykopávkách rondelů kromě vlastních příkopů a palisádových žlábků nikdy nic nenašlo. Opak je pravdou. 

Klasické rondely se přestaly stavět někdy kolem poloviny pátého tisíciletí před naším letopočtem. Různé kruhové příkopové objekty však vznikaly i později. Ty už se za rondely nepovažují? A co megalitické objekty západní Evropy, zejména pak objekty typu "henge", známé z Anglie? Jsou badatelé, kteří středoevropské rondely s anglickými "henges" dávají do přímé souvislosti. Co tomu říkáte? 

Před více než šesti tisíci lety, v mladší době kamenné čili neolitu, se ve střední Evropě hojně budovaly takzvané rondely. Už jsme si říkali, že šlo o kruhová prostranství, obklopená palisádou a hlubokými příkopy, kam se vstupovalo dvěma či více vchody. Rondely měřily v průměru obvykle několik desítek metrů, ale našly se i víc než dvěstěmetrové. Kolem roku 4500 př.n.l. klasické rondely z archeologického záznamu mizí; různé kruhové stavby se sice budovaly dál, ale vypadaly už jinak. Na centrálním prostranství rondelů se nikdy nenašly žádné objekty - ani chaty, ani vztyčené kameny, nic podobného. A tak je dodnes záhadou, k čemu rondely vlastně sloužily.

 

Vybudovat podobnou stavbu jistě nebylo nic jednoduchého?

Existují teoretické předpoklady, jak dlouho byl rondel budován a kolik lidí asi na jeho výstavbě spolupracovalo; byly také experimentálně postaveny některé objekty - konkrétně v Dolním Rakousku byl znovu vybudován rondel podle nálezu ve Schletz. Uvažuje se v řádu dvou, tří let, v závislosti na velikosti objektu. Na jeho výstavbě muselo spolupracovat sto až dvě stě lidí. Otázkou je, jak dlouho se mohli vlastní výstavbou zabývat. Pokud by se jednalo o jednu osadu, musela by to být osada obrovských rozměrů s poměrně velkým množstvím obyvatel, protože zbytek obyvatel se o stavitele rondelu musel nějakým způsobem starat. Museli se zabývat dalšími aktivitami nutnými pro přežití. A nebo musely na výstavbě rondelů spolupracovat i komunity z nejbližšího okolí.

 

Je nějaká představa, co dělali stavitelé rondelů s tou spoustou vykopané hlíny z příkopů?

To je zapeklitá otázka, která dosud nebyla spolehlivě vyřešena. Někteří badatelé uvažují o existenci nějakých valů, zřejmě spíše na vnější straně příkopu; díky zemědělské činnosti ve střední Evropě však tyto valy nebyly nikde nalezeny. Další badatelé uvažují o rozvlečení materiálu vykopaného z příkopů do nejbližšího okolí, spolehlivě to však zatím nelze doložit ani v jednom případě. Snad přinesou nějaké informace nové přírodovědné metody, třeba mikromorfologie nebo jiné.

 

Další věc, která není úplně jasná - jak byly vysoké palisády? To se asi nedá nijak poznat?

Musíme počítat s tím, že v průběhu času došlo k poměrně rozsáhlé erozi hlíny, orné půdy, zejména v minulém století a v současné době. Došlo k úbytku ornice a podorničí. Ty zachycené hloubky, které máme k dispozici, nevypovídají o původní hloubce, kterou bylo nutno vykopat pro zasazení kůlů. Umíme z nich ale vyvodit nějaké předpoklady. Podle hloubky se uvažuje o výšce kůlů kolem 1,7 - 2 metrů. Předpokládáme, že vnitřní palisádové ploty byly důležitým vizuálním předělem, přes který nebylo vidět, co se děje uvnitř ani vně areálu. Víme, že byly v místech vstupů, které respektují i vstupy do příkopů, přerušeny, ale spolehlivě nemůžeme doložit, jak ten palisádový kruh původně vypadal.

 

Ještě méně víme o samotné funkci rondelů. Za dobu, kdy se zkoumají, se vyrojila spousta různých hypotéz. Jedna z těch prvotních například uvažovala, že rondely by mohly být ohrady pro dobytek. Dnes už se ale s touto hypotézou příliš nepočítá?

Ano, to byly ty původní představy, stejně jako ta, že rondely sloužily k nějakým obranným účelům. V současné době se pracuje se čtyřmi nebo pěti základními modely, které byly zformulovány moravskými badateli. Uvažuje se o určité funkci shromažďovací, takzvané sociální, dále o funkci ekonomické, sakrální nebo informační a některé, zejména objekty větších rozměrů, u kterých příkopy dosahují šířky 14 -15 metrů a hloubky až pěti metrů, skutečně mohly sloužit jako nějaké obranné objekty. Takže se uvažuje i o funkci vojenské.

 

V jednu dobu byla velmi populární hypotéza, že rondely jsou něco jako astronomické pozorovatelny. To už dnes, myslím, také není úplně "v kurzu"?

Badatelé, kteří se zabývají rondely, se dají rozdělit do dvou skupin. První skupina věří tomu, že vstupy v příkopech a tedy i palisádách jsou záměrně orientovány k pohybům vesmírných těles. Nejoblíbenějšími jsou samozřejmě pohyby Slunce a Měsíce, ale v úvahách se objevují i pohyby některých souhvězdí nebo hvězd. A pak je druhá skupina badatelů, která je skeptická. Nejčastěji se objevují rondely se čtyřmi vstupy a je pravdou, že většina vstupů je orientována víceméně k hlavním světovým stranám, samozřejmě s určitými odchylkami od původních deklinací. Já patřím spíše ke skeptikům. Je velmi obtížné určit, jestli zaměření vstupů bylo záměrné a řídilo se nějakými pravidly sdílenými v rámci té převážně už zemědělské neolitické společnosti. Jestli mělo třeba informační funkci, aby bylo možné určit nějaké období setby plodin, obilovin nebo například sklizně. Teď mluvím samozřejmě o jarní a podzimní rovnodennosti nebo letních a zimních slunovratech. Zřejmě asi tyto objekty byly zaměřovány záměrně, ale důvod jejich zaměření my v současné době nedokážeme spolehlivě vysvětlit.

 

Další, poměrně nová hypotéza vysvětluje rondely jako produkt jakési posvátné práce, kdy hlavním "obřadem" bylo jejich samotné budování a o výslednou stavbu vlastně ani příliš nešlo.

Tady je ovšem nutné poznamenat, že v případě hřišť na juego de pelota se nejednalo o kruhové stavby typu neolitických rondelů; byla to, zjednodušeně řečeno, podélná obdélníková hřiště. Podstatné ovšem je, že byla v celé střední Americe tvarově standardizovaná (tak jako je to u rondelů) i když mohla mít nejrůznější rozměry. Hrála se na nich rituální hra s kaučukovým míčem. Něco podobného se klidně mohlo hrát i ve střední Evropě v mladší době kamenné - jen bez kaučuku.
Na závěr dodejme pár slov k perspektivám dalšího výzkumu středoevropských rondelů. Dalo by se něco dělat jinak a nebo lépe, abychom měli větší šanci pochopit myšlení lidí, kteří je před více než šesti tisíci lety stavěli? 

Říká na závěr svého povídání Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Rondely, kruhové stavby z neolitu, tak zřejmě ještě dlouho zůstanou jednou z velkých záhad našeho pravěku. A možná, že napořád.