Rok rekordního sucha

Rok 2015 je oficiálně nejteplejším rokem zaznamenané historie, potvrdila světová meteorologická organizace.

Kdo mohl, utíkal v letošním žhavém létě do hor nebo k vodě. Jenže její zásoby se leckde tenčily. Dokonce i v Krkonoších, například v okolí Svobody nad Úpou, začaly lidem na stráních vysychat studny. Nebylo to jen extrémním horkem, ale i zásahy člověka do přírody či degradací půd – jako na mnoha jiných místech, odkud voda až příliš rychle odtéká.

„Vodu je nutné zadržovat jak pro období sucha, tak při přívalových deštích. Z české krajiny zmizelo od poloviny 19. století více než tři tisíce větších rybníků s akumulační plochou nad půl hektaru; včetně těch menších jich ubylo dohromady skoro 20 tisíc,“ řekl LN profesor Bořivoj Šarapatka, předseda České pedologické společnosti. Narušená krajina a erozí ničená půda (jež letos měla i svůj Mezinárodní rok půdy) nedokáží vodu zadržovat. A přibývá také extrémů, kdy epizody sucha střídají přívalové lijáky, což absorpci srážek nepomáhá.

Nedostatek deště byl navíc v uplynulém roce opravdu citelný. Situaci v Česku již od srpna 2012 monitoruje webová stránka Intersucho. cz, kterou provozují vědci převážně z centra CzechGlobe. Interaktivní mapa srovnává aktuální nasycení půd se stejným obdobím za posledních padesát let a pro konkrétní dny, okresy a kraje hodnotí závažnost situace.

Nejhoršími stupni S4 (výjimečné) a S5 (extrémní sucho) byl letos hodnocen květen v jižních Čechách, červen ve středních Čechách i na severní Moravě a počátkem července už vlastně celé území ČR. Kritickým obdobím byl konec července a první půlka srpna, kdy se mapa země zbarvila do temných karmínových tónů. Hrozivé sucho bylo ještě i v září.

Zdánlivě jasná definice není až tak samozřejmá. Jde o geograficky proměnlivý stav, rozličně i subjektivně vnímaný. Obecně řečeno jde o nedostatek srážek (a vody v terénu) v nějakém delším časovém období. V Česku to bývá typicky v řádu několika týdnů až měsíců. Sucho způsobuje potíže zejména v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství.

Experti rozeznávají čtyři typy sucha: meteorologické (záporné odchylky od normálu srážek v daném období), zemědělské (nedostatek vláhy pro plodiny), hydrologické (snížení hladiny řek a potoků) a také socioekonomické, které již přímo postihuje obyvatelstvo.

Klimatologové předpovídají, že podobné extrémy budou čím dál častější. „Například zemědělci budou muset více využívat technologie, jež šetří vodu, pravděpodobně se změní i skladba používaných odrůd. Bude nutné podporovat různá opatření, jež pomohou zadržet vodu v krajině,“ míní Šarapatka, který varuje před miliardovými ztrátami v hospodářství.

V souvislosti s globální změnou klimatu se už mění zaseté plodiny – a to i v tuzemsku. V nížinách se objevuje vůči vedrům odolnější sója nebo čirok, na Českomoravské vrchovině místo brambor roste už i kukuřice. „Mohou za to změny klimatických podmínek. Vegetační stupně se posunuly o desítky až stovky metrů výše,“ řekl LN v srpnu Miroslav Trnka z Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Zemědělství prochází – a ještě nejspíše projde – značnou proměnou, jež je vyvolávána právě suchy a vysokými teplotami.

Ty byly letos nejvyšší v zaznamenané historii. „Průměrná teplota v roce 2015 bude nejvyšší od předindustriálních dob, od prvních záznamů z roku 1850,“ uvedl koncem listopadu Michel Jarraud, šéf Světové meteorologické organizace (WMO). V porovnání s průměrem z let 1880 až 1899 se svět v průměru oteplil skoro o jeden stupeň Celsia. Podle prestižního vědeckého časopisu Nature prožíváme nejteplejší pětiletku v dějinách: v letech 2011–2015 byla globální teplota o 0,57 stupňů Celsia vyšší než v průměrných měřeních z období 1961 až 1990.

Už prý nejde o to, zda někdo klimatickým změnám věří, či ne. Jsou faktem. Paul Williams, klimatolog z University of Reading, říká: „Jinak by musela být všechna ta teplotní měření, satelitní pozorování, letokruhy, vzorky z ledovců i změřené hladiny oceánů... špatně.“

Zdroj: https://www.lidovky.cz