Římský klub

Římský klub je globální think tank, který byl založen v dubnu 1968 a celosvětovou pozornost získal v roce 1972 svou zprávou Meze růstu (Limits to Growth). Zpráva upozorňovala, že je třeba zastavit hospodářský růst a že svět stojí před vyčerpáním přírodních zdrojů, především ropy do roku 1992. Mezi témata Římského klubu patří, například, diskuze o redukci populace.

Za jeho zakladatele jsou považováni italský průmyslník Aurelio Peccei a skotský vědec Alexander King.

Mezi současné čestné členy Římského klubu patří Al Gore, Michail Gorbačov, Javier Solana, princ Filip z Belgie, královna Beatrix z Nizozemí, Romano Prodi, Jacques Delors, nebo Milan Zelený, z bývalých např. Václav Havel.

Citáty z publikací Římského klubu

• „Jakkoliv rouhavě to může znít, demokracie už nestačí na řešení úkolů, které jsou před námi. Složitost a technická povaha dnešních problémů znamená, že volení zástupci leckdy nedokážou včas přijmout potřebná kompetentní rozhodnutí“.
• „Zdá se, že lidé potřebují společnou motivaci v podobě společného nepřítele, aby se dokázali spojit a spolupracovat […] Trik spočívající v hledání obětních beránků je starý jako lidstvo samo – když se domácí situace stane obtížnou, odvést pozornost k hrozbám z vnějšku. Sjednotit rozdělený národ proti vnějšímu nepříteli, ať už skutečnému, nebo k tomu účelu vymyšlenému.“
• „V nadcházejícím světě nemůže být tvorba rozhodnutí monopolem vlád a jejich ministerstev pracujících ve vakuu. Je zde potřeba přizvat do procesu [tvorby rozhodnutí] řadu dalších partnerů - obchodní a průmyslové organizace, výzkumné instituce, vědce, nevládní organizace a soukromé organizace - aby byly dostupné co nejširší zkušenosti a dovednosti. A nezbytná bude samozřejmě osvícená podpora veřejnosti, kde veřejnost si bude vědoma nových potřeb a případných důsledků přijatých rozhodnutí.“
• „Při hledání nového nepřítele, který nás sjednotí, jsme [zde není zřejmé, zda autoři myslí sebe, Římský klub nebo lidstvo resp. vládnoucí politiky] přišli s tím, že by k tomuto účelu mohlo sloužit znečištění, hrozba globálního oteplování, nedostatek vody, hladomor a podobně […] tyto jevy představují společnou hrozbu které musíme čelit společně, ale při označení těchto jevů jako nepřátel, jsme se lapili do pasti, na kterou jsme již čtenáře upozornili, jmenovitě záměny příčiny a následku. Tato nebezpečí jsou způsobována lidskými zákroky do přírody a lze je překonat pouze změnou postojů a chování. Skutečným nepřítelem je lidstvo samo.“
• „Země má rakovinu a tou rakovinou je lidstvo“
• „Musíme přestat s naší snahou léčit symptomy a přikročit k vyříznutí rakoviny. Tato operace bude vyžadovat zřejmě mnoho brutálních a bezcitných rozhodnutí.“
• „Planetární režim, by dostal zodpovědnost za rozhodování týkající se optimální velikosti jak světové, tak regionální populace. Každá země by dostala přiděleno jisté číslo v rámci svých regionálních limitů. Světová vláda by ale měla pravomoc tyto limity vynucovat.