Reinkarnace
V posledních letech se termíny reinkarnace nebo karma stále více dostávají do povědomí lidí. V médiích se objevuje mnoho zpráv, dokumentů nebo filmů s tímto námětem a na trhu je k dostání mnoho knih o karmě a reinkarnaci. Dalo by se říci, že to naznačuje určitou nespokojenost s odpověďmi na existenční otázky, které nám dává moderní věda a různé západní filozofie a náboženství. Tím se vytváří prostor, který zaplňují další filozofické zdroje a tradice (tzv. přírodní náboženství nebo rozmanité východní filozofie), jejichž společným obsahem, i když s určitými odlišnostmi, je cyklické vnímání času. (Hmotný svět je tvořen a ničen opakovaně na rozdíl od pojetí lineárního vnímání času, které západní věda přijala ze židovsko-křesťanské tradice.)
Slovo reinkarnace pochází z latiny. Re znamená „opakovaně“ a inkarnare „vytvořit maso“. Reinkarnace představuje stěhování duše spolu se subtilním (astrálním) tělem z jednoho hrubohmotného (fyzického) těla do dalšího určeného individuální karmou (výsledky svých činností). Reinkarnace je tedy proces řízený zákonem karmy.
Reinkarnace a Védy
Výjimečné postavení mezi alternativními pohledy zastává védská tradice, která se vyznačuje pradávným původem a věrohodností založenou na vůbec nejstarších textech na světě – Védách. Bez přehánění lze říct, že védská („indická“) filozofie je nepřekonatelná v přesnosti i barvitosti, s jakou popisuje stěhování duše. Starodávná védská filozofická písma předkládají neobyčejně podrobné informace o průběhu reinkarnace. Indické lidové příběhy jsou plné motivů, které přijímají stěhování duše jako přirozené faktum a dokonce i dnes Indové považují za samozřejmost, že smrt je vlastně výměna těla a že duše v putování existencí pokračuje v novém zrození.
Názory na reinkarnaci, se kterými se dnes můžeme ve světě setkat, mají často svůj původ v indických védských písmech, hlavně v Bhagavad-gítě a v Upanišadách.
Postoj západní vědy k reinkarnaci
Od svých počátků věda považovala reinkarnaci za pouhou náboženskou víru nebo pověru a zamítla zkoumání jejích tezí a důsledků. Jenže věda, což je jejím hlavním problémem, není schopná vysvětlit fenomén života. I přesto, že se snažila vysvětlit základ a původ života pomocí biochemických kombinací hmoty, nemohou tyto teorie uspokojivě vysvětlit například otázky ohledně tak rozmanitého množství životních druhů, vrozené schopnosti nebo zkušenosti lidí, kteří zažili klinickou smrt. V roce 1966 britský molekulární biolog a držitel Nobelovy ceny Francis Crick (1916–2004) publikoval, že život je pouhá komplexní chemická reakce. Také předpověděl, že v blízké budoucnosti bude věda vytvářet umělé organizmy. Ale dodnes vědci nic takového nepředstavili, i když používají vysoce pokročilou technologii a na výzkumy utratili miliardy dolarů. Mnohým vědcům proto nezbývá nic jiného než uznat, že smělá prohlášení Cricka a dalších jsou jen plané sliby. Maďarsko-americký biochemik a laureát Nobelovy ceny Albert Szent-Gyorgyi (1893–1986) o tom napsal: „Zatímco jsem hledal tajemství života, skončil jsem u atomů a elektronů, které nevykazují žádné známky života. Nějakým způsobem mi život musel protéci mezi prsty. Nyní jsem starý a musím se vrátit stejnou cestou zpět.“ („Biology today“, Del Mar, Kalifornie, 1972.)
Život, jak vysvětluje védská věda, není nic fyzikálního nebo chemického, a proto je podřízen zákonům jiné povahy než zákony, které řídí pohyby anorganické hmoty. Bhagavad-gítá, klíčové dílo v oblasti védské filozofie, popisuje tyto zákony jako vyšší, subtilnější zákony přírody. Běžné vědecké metody tyto zákony nemohou odhalit, natož je vysvětlit.
Každá civilizovaná společnost se vyznačuje systémem, který umožňuje její hladký chod a ochranu před nežádoucími vlivy. Tento systém zahrnuje zákonodárce (např. parlament), výkonnou moc (vládu, policii) a nápravná zařízení (věznice apod.). Můžeme vidět, jak tento systém funguje v praxi, a z toho usoudit, že společnost někdo řídí a opatruje. Vůbec nepřipadá v úvahu, aby něco takového fungovalo samo o sobě. Ne všichni ale vědí, že podobný systém funguje na úrovni kosmického uspořádání. V porovnání s našimi omezenými systémy je tento mnohem komplexnější a bezchybný.