Řecký atomismus
Vyvrcholením přírodně filosofického rázu a úsilí dosavadního, tzv. předattického období řecké filosofie a zároveň též prvním velkým filosofickým systémem (vedle pozdějšího systému Platóna a Aristotela) bylo učení filosofa Leukippa, zejména pak jeho žáka Démokrita. Protože základní ideou jejich filosofie bylo popření nekonečné dělitelnosti hmoty a stanovení, že základem, praprvky, podstatou světa jsou atomy, tj. částice, jež nelze nijak již dále rozřezat, nazýváme tento směr atomismem.
O Leukippovi je známo málo. Pocházel z Mílétu nebo z Abdéry, ležící v Thrákii na severním pobřeží Egejského moře, kde okolo poloviny 5. století působil. Z jeho nauky se zachoval v doslovném znění jediný fragment: ,,Ani jedna věc nevzniká bez příčiny, ale vše vzniká z nějakého důvodu a nutnosti". Jeho učení o atomech známe jen prostřednictvím jeho velkého žáka Démokrita, který pravděpodobně celé učení Leukippovo pojal do svého systému.
Démokritos pocházel z Abdéry, působiště svého učitele, a žil asi v letech 470 - 360 př. n. l. - prý totiž dosáhl věku 109 let. Svůj nemalý zděděný majetek vynaložil na studijní cesty, kterého zavedly až do Egypta, Persie a Indie. Po návratu žil ve svém rodném městě až do konce života ve skromné zdrženlivosti a cele se věnoval svému studiu a přemýšlení. Pojem o jeho všestrannosti ukazují jeho publikace (zahrnují matematiku, fyziku, astronomii, navigaci, anatomii, psychologii, ..... a filosofii).
Atomy. - Prostor tvoří nespočetná nepatrná tělísky, která pro jejich malé rozměry nevnímáme. Tato tělíska nemají v sobě žádné prázdno - svůj prostor zcela vyplňují. Nejsou také dělitelná, proto je nazýváme "atomy" (atomos = nedělitelný). Leukippos a Démokritos tak poprvé předkládají tento pojem vědecké diskusi. Nemohli tušit, jaký teoretický a praktický význam jednou bude mít. Atomy nezanikají, jsou neměnné, všechny z téže látky, mají ale rozličnou velikost a jí odpovídající hmotnost. Všechno složené vzniká spojením oddělených atomů a všechen zánik spočívá v rozlučování atomů dosud spojených. Démokritos se nepokusil spojit svou etiku vědecky se svou atomistickou teorií a včlenit ji tak do jednoho souhrnného filosofického systému. Proto je ještě řazen mezi přírodní filosofy.